Tento článek je součástí Special reportu: Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko
Mnoho domácností v ČR stále postrádá rychlý internet. Nyní se díky dalším dotacím z EU otevírá možnost výstavbu pokrytí vysokorychlostním internetem dokončit.
Česká republika je v oblasti digitalizace dlouhodobě pod průměrem Evropské unie. Budování digitální ekonomiky sice bylo jednou z hlavních priorit právě dosluhující vlády, ta nastupující má však stále na čem pracovat. Česku chybí například úplné pokrytí vysokorychlostním internetem – v současnosti je to jen 29 %, přičemž průměr EU je 44 %.
S digitalizací má nyní Česku pomoci finanční injekce z evropského fondu obnovy. Konkrétně na vysokorychlostní sítě spolu s výstavbou 5G má jít 5,8 miliardy korun. Česko je bude čerpat skrze schválený Národní plán obnovy (NPO),
Díky digitalizaci Česko ušetří
Internet však není všechno, tuzemsko dlouhodobě pokulhává i v elektronizaci státní správy. Česko se zároveň potýká s nezanedbatelným schodkem ve státním rozpočtu v důsledku pandemie covidu-19, každá ušetřená koruna se proto počítá. Právě digitalizace spolu s poskytováním digitálních služeb občanům i firmám by mohla zabít dvě mouchy jednou ranou, ušetří totiž lidem čas a české státní kase 25 miliard korun ročně. S takovou částkou počítá NPO, úspora by však mohla být i vyšší.
„Předpokládaná úspora je tvořena finančně ohodnocenou časovou úsporou na straně podnikajících i nepodnikajících fyzických osob a právnických osob, kterou jim přinese digitalizace služeb v mezích definovaných Zákonem o právu na digitální služby. Veškeré odhady jsou konzervativní a je vysoká pravděpodobnost, že dopady budou vyšší. V uváděné částce (25 miliard korun – pozn. red.) nejsou zahrnuty úspory na straně centrálních úřadů,“ vysvětluje původ úspor Jiří Korbel z tiskového odboru Ministerstva vnitra ČR.
Časová úspora by mohla nastat například díky přechodu státní správy na cloud, čili internetové úložiště. České úřady navíc budou dostupnější. „Využitím moderních technologií umožníte dostupnost služeb státní správy kdykoliv 24/7, 365 dní v roce, odkudkoliv a z jakéhokoliv zařízení,“ zdůrazňuje Milena Jabůrková, členka představenstva česko-slovenské pobočky IBM a členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Tzv. eGovernment Cloud je do jisté míry již funkční. V rámci provádění NPO má dojít k jeho dalšímu technologickému rozšíření. Postupně by na tento cloud měly být přeneseny klíčové informační systémy veřejné správy.
„Navíc například prostřednictvím konverzačních asistentů dosáhnete úspor v personálním zajištění těchto služeb. Státní úředníci se nemusí věnovat opakujícím se, běžným úkonům, ty jsou zvládány automaticky, ale pouze těm složitějším, kde je nezbytná lidská intervence,“ doplňuje Jabůrková.
Automatizace státní správy může zemi pomoci i ve zvládání různých krizí. „První problém je, že velké množství činností ve státní správě není automatizované, ale ručně dělané lidmi,“ říká Michal Bláha, ředitel projektu Hlídač státu a expert na digitalizaci.
Druhým problémem je podle Bláhy nedostatek vysoce kvalifikovaných lidí. „Vysoce kvalifikovaní lidé nejsou do státní správy lákaní, vnitřní procesy je dokonce aktivně dotlačují k odchodu, a tito lidé potom chybějí při řešení nenadálých situací, jakou je covid,“ dodává Bláha.
Hladká komunikace s občany je klíčová
Potřebu výraznější digitalizace odhalila pandemie covidu-19. Problémy ve státní správě sice existovaly již v minulosti, avšak až nyní bylo možné naplno pocítit, jaké důsledky mohou nedostatky mít. Jako zásadní se ukázala komunikace mezi státem a občanem.
„Důležité informace byly roztříštěny na webech jednotlivých ministerstev, což bylo zažehnáno teprve díky iniciativě opozičních poslanců a dobrovolníků vytvořením Covid Portálu. Fronty na úřadech kvůli běžným věcem, jako je prodloužení platnosti průkazů, se musely řešit posouváním termínů namísto dálkového vyřízení. Důležité notifikace pro občany zajišťovali operátoři po dohodě s ministerstvem zdravotnictví, namísto například mobilní aplikace státu,“ zmiňuje Ervín Hausvater, analytik neziskové nevládní organizace Rekonstrukce státu.
Hladká komunikace má být dle NPO zajištěna i díky zjednodušení přístupu k digitálním službám pro koncové uživatele. Občané a firmy by měli být schopni komunikovat plně elektronicky, což zrychlí celý proces vyřízení úředních záležitostí. Navíc má docházet k tzv. řetězení služeb, díky čemuž mohou lidé řešit různé problémy na jednom místě a v rámci jednoho prostředí. Sloužit k tomu má například Portál občana, na jehož vylepšení poputuje 60 milionů korun.
Sdílení dat
Dle NPO má právě ve sdílení dat mezi jednotlivými resorty Česko velké mezery a část financí by tak měla směřovat i na tento problém.
V Česku, stejně jako ve všech demokratických zemích, mají občané nárok na informace, a tím pádem i na přístup k datům. Zákon však státu ukládá povinnost zveřejnění pouze určitých informací a státní správa často nezveřejňuje nic nad tento rámec.
„Pokud jsou informace navíc zveřejňovány, pouze výjimečně jsou tato data udržována aktuální a zřídka jsou konzultována s odborníky, kteří s takovými daty běžně pracují,“ říká Bláha. Dále ale dodává, že se situace právě i se zesilujícím tlakem z EU lepší.
Ke zlepšení by mělo docházet i nadále. Samotný plán obnovy počítá s vybudováním legislativního rámce, který konečně nastaví přesná pravidla pro sdílení neveřejných dat. A to jak mezi úřady navzájem, tak i s veřejností. Přístup k datům by měly získat skrze nástroj tzv. řízeného přístupu ty subjekty, které splní nastavená kvalifikační kritéria. To vše bude vyžadovat investice do softwarové a hardwarové infrastruktury, se kterými NPO také počítá. Celkově má na kvalitní správu datových fondů a zajištění řízeného přístupu k datům jít 63 milionů korun.
Spolu s tím má dojít k navýšení počtu subjektů poskytujících otevřená data. Ze současných 23 to má být 100 do konce roku 2024.
Bezpapírový úřad
V samém jádru e-governmentu je právě digitální sdílení dat. Některé úřady jsou do systému eGovernment Service Bus již zapojeny, nicméně často dochází k propojení pouze v rámci jednoho resortu a meziresortní výměna dat je tak na nízké úrovni.
Řešením má být vytvoření propojeného datového fondu. Základem fondu bude Informační systém sdílené služby, který bude propojovat data z jednotlivých agendových systémů. Cílem je dle NPO doslova takové propojení agend, „aby občan nemusel obíhat úřady, ale data putovala úřady napříč.“
Agendové systémy jsou často zastaralé. Proto než dojde k jejich centrálnímu propojení, musí být upgradovány.
Předpokladem pro digitalizaci je dále radikální navýšení přenosové kapacity, tedy i výstavba 5G sítí, na kterou poputují do Česka tisíce milionů korun. Peníze mají sloužit například ke zpracování analýz, které mají zajistit mezioborovou koordinaci v rozvoji služeb 5G. Z NPO má být financováno hlavně pokrytí tzv. „bílých míst“, což jsou místa v Česku, která buď doposud nebyla vůbec pokryta mobilním signálem, či byla pokryta, ale signálem nižších generací (3G). Dále má z peněz být zaplaceno 5G pokrytí některých železničních koridorů, vagonů a vědeckovýzkumná činnost zabývající se technologickým rozvojem sítí 5G.
Budování 5G sítě souvisí se strategickou autonomií celé Unie, kde má docházet k posilování její digitální suverenity. Zásadní příležitosti to poskytne evropskému průmyslu, díky čemuž dojde i ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Zároveň by pokrytí „bílých míst“ v Česku jak vysokorychlostním internetem, tak 5G sítěmi, mělo zaručit zvýšení atraktivity oblastí pro podniky a mladou generaci.
Všechny projekty spojené s 5G sítěmi mají dle NPO být uskutečněny v letech 2025 až 2026.
Ochrana před kybernetickými útoky
Se zavedením 5G sítí přichází kromě rychlejšího připojení i potřeba větší ochrany tohoto připojení, příkladem je kauza Huawei. V Česku se navíc ukázala tato oblast jako zásadní po nedávných kybernetických útocích na nemocnice a ministerstva.
Mohlo by se zdát, že výskyt těchto útoků ukazuje na nedostatky v kybernetické bezpečnosti. Opak je ale pravdou. Jak totiž vysvětluje Nikola Schmidt, výzkumný pracovník Institutu politologických studií Univerzity Karlovy (IPS FSV UK), měřítkem úrovně bezpečnosti není v prvé řadě to, že lze do systému zvnějšku proniknout, to lze téměř vždy, ale schopnost systému a místních kapacit se s útokem co nejrychleji a nejefektivněji vypořádat.
„Jednoduše neexistuje a nikdy nebude existovat bezpečný software. Co můžou dělat a určitě všichni velcí hráči včetně státu dělají, jsou různé penetrační testy apod. Osobně si nemyslím, že bychom měli špatnou kybernetickou bezpečnost. Ta totiž není stav věcí, ale organizace kapacit a znalostí, to máme na špičkové úrovni i díky Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,“ dodává Schmidt.
Podobná formulace se objevuje i v NPO. Z hlediska kybernetické bezpečnosti je třeba „reflektovat aktuální bezpečnostní situaci, pravidelně provádět koordinovanou a kontinuální analýzu hrozeb a rizik a na jejím základě přijímat patřičná opatření.“ Proto bude v rámci Národního plánu obnovy podpořena kybernetická bezpečnost například Policie ČR a Ministerstva vnitra a bude ustaveno i kompetenční centrum, které bude poskytovat státním úřadům poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Státní správa není všechno
I přesto, že je digitalizace státní správy v NPO prezentována jako priorita, stát by neměl zapomínat také na soukromý sektor. Právě ten se i kvůli pandemii covidu-19 musel pružně přizpůsobovat nejnovějším vládním nařízením.
„To, co nás jako zástupce podnikatelské sféry trápí a téměř šokuje, je, že koaliční smlouva budoucí vlády se zaměřuje výhradně na digitalizaci státní správy,“ říká k opomíjení soukromého sektoru v rámci digitalizace Milena Jabůrková.
„Vládní prohlášení nebere v potaz změny v oblasti digitální ekonomiky, proměny pracovního trhu v souvislosti s covidem, nevšímá si finančních prostředků, o které jsme za podniky krvavě bojovali například v Národním plánu obnovy. Nastupující vláda naší proexportně orientované země se těmito tématy vůbec nezabývá a soustředí pouze a jen na eGovernment,“ dodává dále Jabůrková.
Národní plán obnovy ovšem na digitalizaci soukromého sektoru nezapomíná. Na digitální transformaci podniků je zde vyčleněno 5 miliard korun, které mají necelé čtyřstovce podniků pomoci se zaváděním digitálních technologií, automatizace a výkonných výpočetních operací.
