Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Předávání moci
Česká republika po říjnových volbách pomalu míří pod správu nové vlády. Týká se to i její evropské politiky, kterou chce vznikající kabinet Petra Fialy (ODS) pojmout trochu jinak. Hlavní novinkou je pozice člena vlády pro evropské záležitosti, kterým se má stát dosavadní senátor Mikuláš Bek (STAN). Jeho nejdůležitějším úkolem bude zajistit hladký průběh českého předsednictví Rady EU, které začne 1. července 2022. Končící vláda i její nástupkyně se už stihly střetnout v tom, jak předsednictví pojmout.
Pořádat akce českého předsednictví Evropské unii v Praze je efektivnější a úspornější, řekl po dnešním jednání kabinetu premiér Andrej Babiš k možnému úmyslu budoucí vlády přesunout některé akce do regionů.
Technickou stránku příprav i možné změny pod novou vládou v listopadovém podcastu přiblížila Alice Krutilová z Úřadu vlády, která má organizaci na starosti.
ČR se připravuje na předsednictví Rady EU. Jak velké zemětřesení v přípravách s sebou může přinést nová vláda? A spoléhá ČR příliš na nezkušené stážisty? Poslechněte si podcast s Alicí Krutilovou z Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU.
Nová zemědělská politika je hotová
Na přelomu listopadu a prosince schválili poslanci Evropského parlamentu i členské státy reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude ovlivňovat podobu evropského zemědělství od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu.
Europoslanci dnes v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky, která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací.
Zatímco někteří považují novou SZP za revoluční a největší změnu za posledních 30 let, jiní volí umírněnější slova. „Některým se zdá málo zelená, některým příliš zelená. A já si myslím, že ta diskuse kopíruje diskusi v České republice. Ti, co očekávali hlubší zelenou revoluci, tak jsou zklamaní, pro některé zemědělce naopak může mít tato podoba negativní dopady,“ zhodnotila přijetí reformy česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR).
K dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století budou muset přispět všechny ekonomické sektory, kromě energetiky a těžkého průmyslu také zemědělství, které odpovídá za zhruba desetinu celkových emisí v EU. Agrární sektor tak čeká náročná proměna.
Zelená dohoda přinese změny nejen v průmyslu, ale i v zemědělství. ČR je díky rozvinutému ekologickému zemědělství na dobré cestě, v dalším rozvoji mu však brání plošné dotace. Poslechněte si debatu europoslankyně Veroniky Vrecionové a předsedy České technologické platformy pro ekologické zemědělství Jiřího Lehejčka.
Problémy s energiemi pokračují
Evropská unie i v listopadu neúspěšně řešila, jak si společně poradit s rostoucími cenami energií. Cena emisních povolenek mezitím překročila nový rekord. Evropský regulátor nicméně zjistil, že výrazný růst cen těchto povolenek, který částečně přispívá ke zdražování energií, nezpůsobují záměrné manipulace na trhu, jak tvrdili někteří politici včetně českého premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO).
Cena emisních povolenek dnes poprvé překročila hranici 70 eur za tunu. Systém obchodování s povolenkami byl v EU zaveden v roce 2005 a růst cen z poslední doby je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií.
Výrazný růst cen emisních povolenek, který částečně přispívá ke zdražování energií, nezpůsobují záměrné manipulace na trhu. Vyplývá to z předběžné zprávy Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy (ESMA).
Vysokým cenám i dalším energetickým tématům jsme se v listopadu věnovali v rozhovorech s europoslanci a odborníky.
Prakticky se u nás zastavil rozvoj obnovitelných zdrojů, které teď v Evropě hrají prim. To znamená, že prostor pro investice je u nás opravdu obrovský, říká ekonom Luděk Niedermayer, který dnes působí jako poslanec Evropského parlamentu (za TOP 09).
Jak chce EU vyřešit sociální dopady zelené politiky? Jakou energetickou legislativu EU chystá a jak se do ní promítne současná situace nárůstu cen energií? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).
Pokud by při výstavbě nového jaderného bloku došlo k nějakým problémům, může to ohrozit rating České republiky. Podobná rizika ale vůbec nejsou součástí debaty, varuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz Oldřich Sklenář.
Důležitější než samotný termín konce uhlí v Česku je průběh tohoto odklonu. Měli bychom se zajímat o to, jak se ČR hodlá postavit k řešení socioekonomických dopadů v uhelných regionech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Zuzana Vondrová.
Speciály z listopadu
V uplynulém měsíci redakce EURACTIV.cz společně s partnery připravila několik speciálů. První z nich se věnoval klimatickým a lidskoprávním prioritám EU v zahraniční a obchodní politice se zaměřením na témata jako „zelená diplomacie“, vztah EU-Afrika nebo situace okolo migrantů na polsko-běloruské hranici.
EU se staví do role lídra v otázce ochrany lidských práv a životního prostředí. Zároveň má ambici tyto principy prosazovat v rámci své zahraniční a obchodní politiky i jinde ve světě. Jak úspěšná ale v tomto ohledu ve skutečnosti je?
Další se týkal evropských kohezních fondů a toho, jak a kde je může Česko v následujících letech využít.
Do Česka přiteče v následujícím programovacím období více než bilion korun z evropských fondů. Jak chce Česko peníze využít? Server EURACTIV.cz ve spolupráci s Hospodářskými novinami přináší přehled prioritních témat evropské dotační politiky pro roky 2021-2027.
Redakce se dále věnovala naplňování speciálu k Národnímu plánu obnovy, který přináší do české ekonomiky mimořádné evropské prostředky. V listopadu šlo konkrétně o témata elektromobility, úspory energií, zdravotnictví a reformy stavebního řízení.
Česká ekonomika se začíná po úderu pandemie covid-19 pomalu stavět na nohy. Zpátky do formy jí může pomoci národní plán obnovy financovaný z nového evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti. Co vlastně český plán obnovy obsahuje? Server EURACTIV.cz přináší sérii článků, které představí jeho hlavní body a iniciativy.
Další zajímavé články, rozhovory, podcasty a infografiky
Jak může Česko zlepšit digitální dovednosti společnosti? A co přinese nová evropská legislativa k digitálnímu prostředí, jako je Akt o digitálních službách nebo Akt o digitálních trzích? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Marcel Kolaja.
Na naftu, benzín a další fosilní paliva by měla být uvalena vyšší daň než na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Odstupňování výše daní dle škodlivosti navrhuje Evropská komise v rámci balíčku Fit for 55. Česku se návrh nelíbí.
Ekonomické dopady pandemie covid-19 se týkají i nižších úrovní samosprávy, jako jsou regiony, města a obce. Kolik je pandemie stála?
Evropská komise navrhne zastavení letů z jihu Afriky do Evropské unie kvůli výskytu nové varianty koronaviru. Verze koronaviru s označením B.1.1.529 se rychle šíří v nejlidnatější provincii Jihoafrické republiky a podle vědců jsou dosavadní poznatky o ní znepokojivé.
Ani téměř rok po opuštění jednotného trhu a celní unie, a téměř dva roky po formálním ukončení členství v Evropské unii, nejsou unijní vztahy se Spojeným královstvím v rovnováze. Ba naopak.
Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit.
Severoatlantická aliance (NATO) je připravena bránit všechny spojence. V rozhovoru pro server EURACTIV to uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Situace na hranici Běloruska a Evropské unie vedla k další, páté série sankcí. Jak se může evropská sedmadvacítka bránit hybridnímu útoku běloruského režimu a co by si měla počít s eskalující humanitární krizí?
Česká republika je odolná vůči zahraničním vlivům autoritářských režimů, je na tom dokonce nejlépe z celého regionu střední a východní Evropy, ukazuje studie.
Český listopad v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
