Rok 2021 měl být tím, v němž město Ústí nad Labem převezme do svého majetku chátrající a opuštěné hrobky zdejších významných rodů. Nic tomu nebrání – věc navrhl spolek Krásné sousedění, občanský zákoník to umožňuje, je k tomu vydáno kladné doporučení majetkové komise a souhlas dala i rada města. Jenže se převzetí hrobek stalo v červnu předmětem politikaření v dnes už rozpadlé koalici a od té doby se neudálo nic dalšího. Hrobkám hrozí, že se na nich opět zle podepíše nadcházející zima.

Hrobka rodiny ústeckého podnikatele Johanna Schichta na střekovském hřbitově dál chátrá. Schicht byl na přelomu 19. a 20. století jedním z nejvýznamnějších průmyslníků rakousko-uherské monarchie. Byl zakladatelem tukového průmyslu v Ústí nad Labem, k jeho nejznámějším produktům patří slavné „mýdlo s jelenem“, které si nechal registrovat v roce 1891. Po znárodnění v roce 1946 dostaly jeho podniky jméno Severočeské tukové závody, dnešní Setuza.

Hrobka rodiny Schichtů je jednou ze šesti, které město slíbilo převzít do svého majetku a starat se o ně. Další jsou hrobky rodin Wolfrumů, Futerových, Baseltů, Köhlerů, ty se nacházejí na hřbitově v Krásném Březně. A právě na tomto hřbitově začíná pětiletá anabáze spolku Krásné sousedění, který si péči o opuštěné hrobky dal za svůj cíl.

Pohřební procesí za záchranu

„Ač žiji v Krásném Březně již skoro třicet let, až před několika lety jsem se dozvěděl o existenci hrobek významných osobností Ústí nad Labem na hřbitově v naší čtvrti, a hlavně o jejich tristním stavu,“ začíná vyprávění člen spolku Aleš Bárta. S kolegy z čerstvě založeného spolku Krásné sousedění se shodl, že je třeba tyto historicky i architektonicky zajímavé stavby zachránit. První společnou akcí bylo v listopadu 2016 „Pohřební procesí“, které upozornilo, že historické dědictví leží v prachu a zapomnění.

„Bohužel tato akce rezonovala jen v úzkém okruhu lidí zajímajících se o historii či místních rodáků a nadále bylo ticho po pěšině. Tak jsme ve spolupráci s místním Památkovým ústavem podali žádost na ministerstvo kultury o prohlášení těchto hrobek za kulturní památku. Architekt Matěj Páral připravil podklady a v březnu roku 2018 záležitost projednala komise místního Památkového ústavu a postoupila vše ministerstvu s kladným hodnocením,“ pokračuje Aleš Bárta. Historici se podle něho shodli na nutnosti zachránit tyto sakrální stavby, ministerstvo ovšem řízení odložilo. U čtyř z pěti hrobek totiž nebyl znám majitel, a tak věc musí počkat až do vyřešení majetkoprávních vztahů.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Jakmile jsme tuto skutečnost zjistili, začali jsme jednat se všemi dotčenými institucemi. Od správy hřbitovů, přes Magistrát města Ústí nad Labem  až po Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Většinou jsme naráželi na nezájem a byrokratické kličky. Jedinou výjimkou byl již zmiňovaný ÚZSVM, kde se s námi sešla přímo ředitelka místní pobočky s šéfy právního a majetkového odboru,“ vypráví Aleš Bárta.

Tam se podle něho objevilo malé světýlko naděje. Právníci ÚZSVM totiž upozornili na metodiku ministerstva pro místní rozvoj, která zjednodušeně řečeno stanovuje s odkazem na občanský zákoník desetiletou lhůtu, po níž se nemovité věci na veřejných pohřebištích považují za opuštěné, pokud o ně vlastník nepečuje. A zde je prostor pro město, které jako provozovatel obou pohřebišť může kdykoli nabýt vlastnické právo. Stačí, aby se na tom usneslo zastupitelstvo, což se ovšem ukázalo jako největší problém.

„S těmito zjištěními jsem na začátku roku 2020 seznámil náměstka pro majetek Pavla Tošovského. A ono pověstné světlo naděje zase rychle zhaslo,“ říká smutně Aleš Bárta. „Od té doby jsem s ním byl na několika schůzkách a vždy jsem byl ujišťován, že se věci věnují a že na příští zastupitelstvo bude radou města předložen bod na vzetí dotčených hrobek do majetku města.“

Samotné předložení by nebyl problém. Převzetí hrobek projednala majetková komise města a schválila ho i rada. Na konci června šel bod „Převzetí hrobek významných Ústečanů do majetku města Ústí nad Labem“ do zastupitelstva. Jenže tehdejší vládnoucí koalice hnutí ANO, PRO! Ústí, ODS a Sportovců se krátce předtím rozhádala kvůli volbě ředitelky ústecké zoo. A v duchu této nespolupráce a naschválů se neslo i zmíněné červnové zastupitelstvo. Náměstek Tošovský (ODS) návrh na převzetí šesti chátrajících hrobek významných Ústečanů z jednání stáhl. Prý proto, že chtěl, aby ho schválili téměř všichni zastupitelé, a ne jen těsná většina koalice.

A dál? Nic

Tošovského se dotazoval i spolek Krásné sousedění. „Bylo mi řečeno že je třeba doplnit výhledy financování oprav a hlavně možné zdroje. Což mi přišlo logické, ale od té doby je ticho po pěšině, i když od začátku jsem nabízel součinnost,“ říká Aleš Bárta s tím, že dosud se na žádném dalším zastupitelstvu bod neobjevil. „Blíží se další zastupitelstvo, a tak doufám, že se již konečně ledy pohnou.“

Aleš Bárta v tuto chvíli prý propadá skepsi, zda se převod podaří dotáhnout. „Už mi dochází invence i možnosti, jak na tento problém upozornit. Během let anabáze jsem napsal několik článků, jeden i do městských novin, a výsledek zdá se býti v nedohlednu. Je mi jasné že město má na starosti důležitější věci než záchranu několika hrobek, a že těch problémů zde máme, ale přece jenom naše historické dědictví máme jenom jedno a pokud zmizí jeho hmatatelné upomínky, nezbude nám už nic,“ říká Aleš Bárta.

Stav hrobek se za léta bez údržby zhoršil a člen spolku se obává, že například hrobka rodiny Köhlerů už další zimu nemusí přečkat: „Co bude dál, už si opravdu netroufnu predikovat, ale pokud co nejdříve nezačneme konat, už může rozhodnutí města přijít s křížkem po funuse.“