Úvod  > 

Na tělo s místopředsedou ČSSD Ondřejem Veselým. Proč je strana na dně? A má šanci přežít?

Ondřej Veselý     Autor: L. Kolářová

Kolik let vám bylo v roce 1989?
Třináct.

Jak jste revoluční události vnímal?
V té době jsem žil v Ostravě, kde vedl krajský výbor strany proslulý vedoucí tajemník Mamula. Ve srovnání s některými jinými místy to tam bylo docela tvrdé. Vzpomínám, že prvomájové průvody měřily třeba dvacet kilometrů. Revoluce byla pro Ostravu šok. Já jsem politické změny tenkrát ještě tolik nevnímal. Nebyl jsem v Pionýru, ale v TOM, Turistickém oddílu mládeže, který po revoluci volně přešel do skauta. Vzpomínám na setkání se starými skauty, přáteli Jaroslava Foglara. Moji rodiče byli právníci a v roce 1990 jsme se stěhovali do Nového Jičína, kde jsem šel na gymnázium. Bylo zajímavé sledovat i uvolnění poměrů ve škole. Studenti začínali být bráni jako osobnosti, bez neustálého dohledu.

Co podle vás lidé tehdy od změny režimu čekali?
Uvolnění poměrů, svobodu slova, volnost cestování. Že nebudou fronty na banány a na lednice, že se obecně lidi budou mít líp než do té doby.

Vidíte ta očekávání jako naplněná?
Obecně byly tyto záměry naplňovány, ale 90. léta přinesla zklamání, že část lidí změn zneužila ke svému obohacení. Přesto jsem přesvědčený, že současná doba je nesrovnatelně lepší než to, jaký tu byl život do roku 1989.

Pro všechny?
Myslím, že pro všechny. Téměř každý, takových 95 procent lidí si dnes může dovolit materiálně určitě víc než do roku 89, i když jsou výjimky, ale těch je opravdu minimum. Problém je ve srovnání. Do roku 89 jsme na tom byli prakticky všichni stejně, teď se řada lidí porovnává s tím, koho vidí kolem sebe a připadají si chudší, protože si nemůžou dovolit totéž, co někteří jiní. Těch pět procent je na tom reálně hůř než dřív, protože nedosáhnou na základní lidské potřeby, mnohdy bez své viny. Tam nastává povinnost státu postarat se, aby i tito lidé žili důstojný život.

Tam vidíte roli ČSSD?
To, že se máme líp než dřív, neznamená, že bychom se nemohli mít daleko lépe a týká se to zejména zaměstnanců. Mzdy tu v uplynulých třiceti letech nerostly dostatečně rychle, a to se týká i důchodců, bohužel. Například zmrazení minimální mzdy v letech 2006 – 2013 bylo naprosto ukrutné. Považuji za nepochopitelné, že výkon naší ekonomiky je na 80 procentech Německa, ale mzdy jsou u nás na 40 procentech ve srovnání s Německem.

Kdyby to tak nebylo, tak by tu asi nevznikla vrstva bohatých lidí, se kterými se běžný zaměstnanec marně porovnává, nebo ne?
Ano, problém je v tom, že distribuce produktu – neboli vyrobeného bohatství není rovnoměrná. Tam vidím úkol levice a ČSSD.

Čím si tedy vysvětlujete, že senioři a lidé z méně majetných vrstev se odklánějí od tradičních levicových stran a přiklánějí se k miliardáři Andreji Babišovi?
Andrej Babiš má jednoduchou populistickou rétoriku a vynikající marketing. My jsme tomu absolutně nedokázali konkurovat. Lidé, o kterých mluvíte, tak získali pocit, že on jediný se jejich potřeb zastane. Já to viděl ve sněmovně denně. Jakýkoliv úspěch končící vlády si vzal za svůj a každý neúspěch hodil na nás. A my jsme se pak v ČSSD mezi sebou hádali, proč si to necháváme líbit.

Asi jste neměli v čele dostatečně silnou osobnost?
Ano, deficit osobnosti, která by dokázala Andreji Babišovi čelit, byl zjevný.

Kdo teď podle vás bude hájit zájmy lidí ze sociálně slabších skupin?
Určitě teď nebudeme čekat, až bude hůř a lidi si na nás vzpomenou. Lidi s nízkými a středními příjmy mají před sebou velmi tvrdé čtyři roky. Tedy pokud bude nová vláda fungovat celé čtyři roky. To ale neznamená, že se lidé automaticky přikloní k ČSSD. Ta musí dávat najevo, že je tu proto, aby hájila jejich zájmy. I když to bude těžké, tak možné to je.

Jak to chcete z mimoparlamentní opozice dělat?
Aktivně nastolovat vlastní témata a ještě aktivněji reagovat na témata z vlády a parlamentu.

Na jakých tématech se tyto postoje ČSSD projevují v Písku, kde jste místostarostou?
V komunální politice se těch témat najde méně, to je pravda. Tam jde o poctivou správu obecních záležitostí a ty většinou nejsou levicové, ani pravicové. Mohou tu být ale rozdílné přístupy k dostupnosti veřejných služeb jako je bydlení, doprava, kultura, sociální věci. Levicový politik preferuje široce dostupnou síť těchto služeb, ale to je zlomek z činností města. Písek má rozpočet kolem 800 milionů korun a tady se bavíme zhruba o částce 50 milionů, kde lze diskutovat, jak je využít jinak.

Co se podle vás stalo se sociální demokracií?
Náš obrovský problém má kořeny v roce 2006. Do té doby se členové velmi široce zapojovali do všech aktivit a kampaní. Než přišli Jiří Paroubek a Jaroslav Tvrdík, byla strana živá. Oni dva zastávali názor, že takhle strana fungovat nemá, narvali obrovské peníze do sjednávání externích služeb. Vnímali jako nežádoucí, aby se členové do všechno amatérsky zapojovali.

Třeba to byl pokus o nastolení vůdce typu Babiše?
Jenže za Paroubkem a Tvrdíkem nestál ten obrovský Babišův kapitál, takže naši stranu zadlužili půlmiliardou korun, které splácíme dodnes. Jsme v půlce splacení tohoto dluhu. Druhým efektem této filozofie byl vznik apatie velké části členské základny. Myslím, že Jiří Paroubek u nás tu roli silného vůdce zprofanoval. Jak nemám Babiše rád, tak on nemá potřebu své bohatství stavět na odiv, kdežto Paroubek tu potřebu měl a to bylo u politika ČSSD až směšné, když si vzpomeneme na zlaté botičky pro dítě nebo oslavy v nejdražších hotelech. To nebyla osobnost, kterou bychom v čele potřebovali.

A teď takové osobnosti ve straně máte? Nemůže lidem připadat zvláštní, když se předseda ČSSD Jan Hamáček ožení s političkou z ODS?
Věřím, že výrazné osobnosti v ČSSD jsou a soukromí bych do toho netahal. Honza Hamáček se určitě jako zbohatlík nechoval a lásce neporučíte. Problém je ale v tom, že náš vnitřní systém neumožňuje dát osobnosti na ty pozice, aby za sociální demokracii mluvili. Proto jsem zastáncem přímé volby vedení ČSSD. Teď 10. prosince nás čeká sjezd a tam bude probíhat debata, zda umožnit přímou volbu vedení. Pokud se tak rozhodneme, musí dojít ke změně stanov, sjezd by se přerušil a později by proběhla přímá volba. Pokud budeme dál volit vedení prostřednictvím delegátů, tak zas vzniknou zájmové skupiny a zákulisní domlouvání, nic se nezmění. 

Kdo jsou ty silné osobnosti ČSSD, na které byste sázel?
Jana Maláčová a Aleš Chmelař. Ono unést moc je hrozně těžké. Znám hodně lidí, kteří byli normální a jak dostali moc, stali se z nich úplní debilové. Dají si na auto espézetku s jedničkami a už to jede. Z tohoto pohledu se z Honzy Hamáčka určitě nestal nabob, z Jany Maláčové taky ne a nebyl takový ani Slávek Sobotka, i když ten měl problém, že byl velký introvert a to s pozicí premiéra a lídra strany nejde dohromady. Naše strana potřebuje ráznou, sebevědomou osobnost, která by unesla moc, na rozdíl od Paroubka nebo Jiřího Zimoly, kteří svého času dokázali strhnout lidi, a nakonec úspěch neunesli.

Jak by mohli být těmi osobnostmi Jana Maláčová nebo Jan Hamáček, když jste říkal, že vaši představitelé nedokázali čelit Andreji Babišovi? Vždyť oni dva byli u toho...
Honza Hamáček asi ne, ten ze srandy sám říkal, že vůči Babišovi trpí stockholmským syndromem, kdy týraná oběť nakonec miluje svého agresora. Ale Jana Maláčová mu rozhodně vzdorovala a je mi líto, že byla od našich vlastních lidí držena zpátky. Ta se Babišovi vzepřít dokázala a poznáte to i podle toho, že Babiš se nevymezoval vůči Hamáčkovi, ale vůči Maláčové. Pokud teď na našem sjezdu nepřipustíme přímou volbu, bude se strana dál utápět ve svých problémech a nebudeme moci reprezentovat ty lidi, kterým teď nastanou životní starosti.

Turbulence kolem průběhů vnitřního hlasování u pirátů vás nezneklidňují?
Oni ale hlasují úplně o všem. Pro to bych tedy nebyl, protože to by se pořád jen hlasovalo a nic by se neudělalo. Já nejsem žádný referendář. Jsem zastánce zastupitelské demokracie. Ve straně ale někdo musí dát vedení silný mandát.

Počkejte, vždyť to byl návrh ČSSD na obecné referendum, který marně čekal celé roky ve sněmovně na projednání. Vy se k uzákonění všeobecného referenda nehlásíte?
Ano, připravovali jsme zákon o obecném referendu, ale otázka je, o čem by se mohlo v referendu hlasovat a kolik lidí by ho mohlo vyvolat. Pokud k tomu stačí malá skupina, pak se může stát, že hlasují lidé, kteří o problému nic nevědí. V Písku bylo příkladem referendum o bazénu. Lidé o té věci buď nic nevěděli nebo dostávali od organizátorů referenda lživé informace – například, že když zablokují stavbu bazénu na nynějším místě pod hradbami, bude stát nový bazén na jiném místě do tří let... A to se psal rok 2013.

Tak se u bazénu zastavme. Jaký názor jste jako tehdejší starosta Písku zastával vy?
Postavit na místě starého bazénu nový. V roce 2013 už bylo před soutěží na zhotovitele, cena byla rozpočtovaná na 170 milionů, 50 milionů měla být dotace, mohli jsme mít na konci roku 2014 nový bazén za neuvěřitelných 120 milionů. To se referendem zablokovalo. Když to tak dopadlo, řekl jsem, že pokud vše půjde dobře, budeme mít nový bazén někdy v roce 2021. Výsledek je, že ho nemáme ani dnes.

Stále si myslíte, že nový bazén by měl stát na místě stávajícího pod hradbami?
Samozřejmě. Vždyť odhad nákladů na bazén pod lesnickou školou už je na 383 milionech a i to je cena, za kterou se to stejně nepostaví. Stávající odhad nákladů se zvýšil násobně, ale rozpočet města nikoliv. V místě stávajícího bazénu by se dal oprášit starý projekt, tomu ale brání výsledek tehdejšího referenda. Muselo by proběhnout nové referendum.

To chtějí iniciovat písečtí piráti. Přidáte se k nim?
Já se musím přiznat, že jsem příznivcem opravy starého bazénu do plně funkční podoby. Myslím si, že každé okresní město by mělo mít bazén pro výuku plavání, ale každé okresní město nemusí mít akvapark. Na to veřejné prostředky nestačí. Umím si představit nějaký bazén se skluzavkou.

Vraťme se ještě k situaci, v jaké se nachází ČSSD. Evidujete v okrese Písek odchody členů ze strany?
Úbytky jsou, a veliké. V okrese bývalo přes sto členů, teď se počet pohybuje mezi 80 – 90. V Písku bývalo 55 členů organizace, teď máme 37 členů. Není to ale jen reakce na náš odchod ze sněmovny. Je to dlouhodobější proces.

Myslíte v Evropě?

To je zajímavé. V západní Evropě probíhá renesance levice, naopak v zemích bývalého východního bloku byla česká sociální demokracie jediná, která ještě přežívala v parlamentu. A i to teď skončilo.

Proč tedy někteří členové ČSSD opouštějí?
Část lidí nevydýchala naši vládní spolupráci s Babišem. Odešli hodně kvalitní lidé, ty ztráty mě mrzely, zatímco odchody těch lidí, kteří mají pocit, že už jim ČSSD nemá co nabídnout pro jejich osobní prospěch, mě nemrzí vůbec.

Autor: Libuše Kolářová

Další zprávy z regionu

• VIDEO: Milevské náměstí zaplnily stovky nablýskaných motorek. Kněží jim tam před sezonou požehnali

  

  AKTUALIZOVÁNO - před 30 minutami
  MILEVSKO – Za krásného počasí se v sobotu 4. května odehrálo zahájení motorkářské sezony spojené s žehnáním motorek. Akce se na milevském…

  0 komentářů Více info a fotek (55)

• TVOŘENÍ: Krabička z pohlednic

  

  před 3 hodinami
  Vytvořte si krabičku na drobné poklady z pohlednic. Návod poslala čtenářka Jitka Pavlíková ze Strakonic.

  Více info

• Datels doma nezaváhali a ve čtvrtfinále vedou 2:0!

  

  před 4 hodinami
  BLATNÁ - Od toho, aby postoupili do semifinále, je dělí už jen jediné vítězství. Hokejbalisté blatenských Datels byli totiž o prvním…

  0 komentářů Více info a fotek (27)
•