Jen 15% Němců odmítá současná opatření proti covidu

Deutschlandtrend
28.11.2021 13:51
Podle zveřejněného DeutschlandTrendu druhé veřejnoprávní televize ZDF téma covidu zcela ovládlo politickou agendu: Na konci října si jen čtvrtina obyvatelstva Spolkové republiky myslela, že corona je jedním z nejdůležitějších problémů v Německu, tento týden je to však již 80 procent.

Stalo se tak druhým nejdůležitějším tématem vedle ochrany klimatu s 44 procenty. Zároveň více než kdy předtím - 62 procent vidí své zdraví ohroženo korona virem, nikoliv 36 procent a zbytek „neví“. Nespokojenost s koronavirovou politikou je 63 procent všech respondentů, kterých se domnívá, že se v Německu nedělá dost pro ochranu před pandemii a pouze 31 procent si myslí, že je toho dostatečně. Nespokojena je většina příznivců Společenství 90/ Zelených, strany Levice, sociální demokracie a křesťanské Unie. Příznivci liberální FDP a pravicové AfD jsou spíše rozděleni.

Pokud jde o současná opatření proti koroně, 52 procent argumentuje pro přísnější požadavky, zatímco 15 procent považuje platné předpisy za přehnané a 30 procent tvrdí, že je to tak „akorát“. Nová koronavirová pravidla „Nový zákon o ochraně před infekcí“ již nestanoví celostátní uzavření obchodů a škol a ani zákaz vycházení, 58 procent si myslí, že je to správné a 36 procent ne. Tuto změnu zákona podporuje různě velká většina všech podpůrných skupin stran. Ještě zřetelněji je podporováno pravidlo 3G na pracovišti -83 procenty, podle kterého zaměstnanci, kteří nebyli očkováni proti koroně a ani se neuzdravili, musí každý den předkládat negativní test na vir. Toto pravidlo bude ode dneška platit v práci i v místní hromadné dopravě. Přístup mají pouze ti, kteří byli očkováni, kteří se uzdravili nebo kteří mají aktuálně negativní test.

Mezitím se stále častěji diskutuje o zavedení obecné povinnosti očkování proti koronaviru. Nyní je 69 procent pro, aby se všichni museli nechat očkovat, nesouhlas vyslovuje 29 procent. V červenci to vypadalo úplně jinak: pro obecnou povinnost očkování bylo tehdy jen 33 procent, proti bylo 64 procent. Pro velký počet koronavirových opatření platí zvláště přísná omezení pro neočkované osoby. 76 procent všech respondentů si myslí, že je to správné, 22 procent ne. Zejména příznivci Zelených, SPD a Unie - každý po 90 procentech, podporují mnohem přísnější opatření pro lidi neočkované proti koroně. Příznivci AfD naopak s jasnou většinou 64 procent to odmítají.

Při hodnocení sympatií vůči politikům je Angela Merkelová stále na prvním místě s průměrným skóre 2,3 následuje budoucí kancléř Olaf Scholz s 1,9 , předseda Zelených Robert Habeck s 1,3. generální tajemník SPD Lars Klingbeil, který je poprvé počítán mezi deset nejvýznamnějších politiků s 1,2. Šéf liberálů Christian Lindner s 0,8 , bavorský premiér za CSU Markus Söder s 0,4 , favorit na předsedu CDU Friedrich Merz s 0,0, Annalena Baerbocková ze Zelených 0,0 , Sahra Wagenknecht - reprezentantka postkomunistické strany Levice, která je nyní zpět v první desítce, a to s minus 0,3 a výrazně horší ministr zdravotnictví za CDU Jens Spahn s mínus 0,9 .

V současné době se o post spolkového předsedy CDU za Angelu Merkelovou ucházejí tři kandidáti. Většina 35 procent věří Friedrichu Merzovi, že povede CDU úspěšně do budoucna, 26 procent si myslí, že nejvhodnější je Norbert Röttgen a 14 procent podporuje Helge Brauna. Mezi příznivci CDU / CSU je Merz s 51 procenty ještě zřetelněji před Röttgenem s 23 procenty a Braunem s deseti procenty.

Údaje o politické náladě udává DeutschlandTrend pro SPD 30 procent, CDU / CSU 18 procent, Zelení 21 procent, FDP 13 procent, AfD sedm procent, strana Levice 6 procent.

Příští Politbarometr vydá ZDF 10. prosince 2021. Jako vždy průzkum provedla mannheimská výzkumná skupina Wahlen. Rozhovory byly provedeny telefonicky od 23. do 25. listopadu 2021 s 1 344 náhodně vybranými voliči. Zohledněna byla jak pevná, tak mobilní telefonní čísla. Průzkum je reprezentativní pro způsobilou populaci v Německu. Rozpětí chyb se pohybuje kolem +/- 3 procentních bodů.

Zájemci o bližší informace o metodice průzkumu a přesné formulace otázek lze nalézt na www.forschungsgruppe.de.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.