Ať už jde o povodně, sucho nebo tornádo, jedno mají projevy klimatické změny společné – stojí hodně peněz. Ačkoli mezi nejvíce zasažené sektory patří zemědělství nebo lesnictví, extrémní projevy počasí se týkají všech sektorů ekonomiky. Infrastruktury, průmyslu i jednotlivců. Stát chce nyní zjistit, jaké jsou možnosti se na změnu klimatu v Česku pojistit. A pak se zaměří na plán, jak na to reagovat.

Malý brouček, kterému se už několikátou sezónu daří likvidovat české lesy, vyšel stát v letech 2017 až 2018 na 2,8 miliardy korun. Pokud se to zdá hodně, tak vězte, že není – předloni se náklady vyšplhaly na sedm miliard korun. Jde přitom jen o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Levné nebylo ani sucho. Kompenzace za něj se v minulých letech pohybovaly v jednotkách miliard.

I proto se chce Evropská unie více zaměřit na to, jak s tím vším pracovat v rámci řízení rizik. Důraz přitom klade i na rozvoj pojišťovnictví v souvislosti se změnou klimatu. A to také z důvodu, že v současnosti je pojištěno v průměru pouhých 35 procent možných ekonomických ztrát. Česko v tomto případě představuje průměr.

Konkrétně je v Česku podíl hodnoty pojištěných škod na celkových škodách 32 procent. Což není ani důvod k jásání, ani k panice. Třeba v Bulharsku je tento podíl čistá nula. To samé platí o Chorvatsku. V Maďarsku, Rumunsku nebo Řecku je tento podíl jedno procento. Jde to ale i lépe. V Dánsku je podíl hodnoty pojištěných škod na celkových škodách na 59 procent, v Lichtenštejnsku jen o procentní bod méně. Na čele tabulky je Velká Británie, kde pojišťovny proplatily 68 procent škod.

Respektive alespoň tak to podle Evropské agentury pro životní prostředí, která zahrnuje i ty státy, které nejsou členy EU, bylo v letech 1980 až 2013. „Jedná se o přímé škody v čase, protože velký podíl škod byl způsoben malým množstvím intenzivních událostí, respektive 70 procent škod bylo způsobeno pouze třemi procenty událostí z celkového počtu registrovaných událostí,“ vysvětluje Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR pro období 2021 až 2030. Tu schválila v říjnu vláda.

Proč je na tom ale Česko tak jak je? Z řady důvodů. „Škody, které studie zahrnuje, jsou pouze extrémní projevy počasí s velkými dopady. To v případě Česka znamená zejména povodně. Z pohledu celkové pojištěnosti se společnost také mění a dá se předpokládat, že dnes je rozšířenější než před třiceti lety. Dalším zásadním důvodem je, že pojištění málokdy představuje plnou náhradu škody, ale jen její část. Na dané číslo tedy nelze pohlížet tak, že jde o procento propojištěnosti z pohledu pojištěných lidí, ale jde o pojistné krytí ztrát,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí ministerstva pro životní prostředí Ondřej Charvát.

V potaz je podle něj potřeba brát ohled také na to, nakolik jsou provedená adaptační opatření. Pokud vezmeme v úvahu český kontext, pak lze jako příklad uvést protipovodňovou ochranu, přičemž platí, že právě adaptační opatření celkové škody snižují. „Zároveň to může vést k většímu krytí ze strany pojištění,“ dodává Charvát.

Obecně také platí, že náklady na vytvoření adaptačních opatření bývají výrazně nižší než náklady, které vzniknou, pokud opatření neexistují žádná. A to řádově. Při interpretaci čísel je také důležité zmínit, že odhad obsahuje přímé dopady, tedy škody na hmotné infrastruktuře a majetku, naopak nezahrnuje škody na zdraví a přírodních ekosystémech. Jedná se tedy o konzervativní odhad a skutečná výše škod bude reálně vyšší, jak upozorňuje Charvát.

Ztráty stovky miliard

Jak uvádí Adaptační strategie EU z letošního roku, už nyní dosahují ekonomické ztráty v důsledku změny klimatu na úrovni EU přibližně 12 miliard eur ročně, což činí bezmála 308 miliard korun. V posledních třech letech se jedná především o následky sucha, které způsobilo ztráty okolo devíti miliard eur ročně.

Což je nic ve srovnání s tím, co by to stálo, kdyby globální teplota narostla o tři stupně, přičemž nyní se státy na klimatické konferenci v Glasgow zavázaly, že chtějí dosáhnout maximálního zvýšení o jeden a půl stupně. Pokud by se to však nepodařilo, je potřeba vzít v potaz, že při oteplení o tři stupně by se škody podle předpokladů navýšily na 170 miliard eur ročně. To je bezmála 4,4 biliony korun.

Foto: NOAA/Unsplash

Extrémní projevy počasí

V Česku nebyly celkové ztráty spojené se změnou klimatu vyčísleny. Největší jsou v lesnictví a zemědělství, kde se pohybují v řádu desítek miliard korun ročně. Může za ně především sucho, kůrovec, extrémní déšť či extrémní vítr. Celkový objem škod mohou nárazově ovlivnit nárazové živelné pohromy, typicky jsou to povodně nebo tornádo. Výkyvy počasí ale způsobují i škody na infrastruktuře či průmyslu, zasahují však rovněž i jednotlivce, především pak v sektoru bydlení. Podle MŽP se to nicméně může týkat v zásadě všech sektorů ekonomiky.

Obecně platí, že na trhu je nyní dostupné pojištění škod na hmotném majetku. „Je však otázkou, na které všechny události pamatuje, do jaké výše je lze pojistit a jak je v daném sektoru nabídka pojištění využita. Na tyto otázky musí odpovědět analýza problému,“ líčí Charvát. Cílem logicky není dosáhnout stoprocentního pojištění na komerčním základě. Jak uvádí ministerstvo, cílem je získat detailnější povědomí o míře pojištění environmentálních rizik, aby bylo možné zvážit adekvátní opatření ze strany státu.

Sucho jen u jediné pojišťovny

Jak na tom tedy nyní v Česku s pojištěním ztrát v důsledku klimatického řádění jsme? Různě. Například pojistit se na sucho je možné pouze u Agra pojišťovny, která se specializuje na zemědělská pojištění. Podle jejího ředitele Marka Bizoně je v posledních letech právě po tomto projektu zvýšená poptávka. Obecně v sektoru zemědělství pojišťují plodiny před krupobitím, požárem, vichřicí, mrazem, škůdci, záplavami či suchem. Největší škody jsou přitom dle Bizoně po krupobití.

U dalších pojišťoven lze brát v souvislosti s klimatickou změnou do úvahy pojištění majetku. „Extrémní přírodní jevy pojišťujeme dlouhodobě. U majetku je zahrnuté automaticky v základu, u aut je možné si sjednat v rámci havarijního pojištění riziko přírodního nebezpečí,“ uvedl pro CzechCrunch Michal Kárný z Direct pojišťovny. Konkrétně jde například o požár, vichřici, krupobití či zemětřesení.

Podle Allianz pojišťovny jsou v Česku hlavními riziky, které se vejdou pod hlavičku přírodních katastrof, povodně, tíha sněhu, krupobití a další škody způsobené atmosférickými srážkami. „V posledních letech rostou také škody z vichřic, letos dramatické škody způsobilo tornádo. Tento typ škod samozřejmě lze pojistit. Obecně lze říci, že tak, jak se mění a posunují pojistná rizika, posunuje se i pojišťovnictví,“ říká Marie Petrovová z Allianz pojišťovny.

Foto: Milan Jaroš/Twitter

Několik jihomoravských obcí zpustošilo letos v červnu tornádo

Když už byla řeč o tornádu, právě to ukázalo, že když člověk nemá pojištění, může se ze dne na den ocitnout kvůli nepřízni počasí v obrovských problémech. Typickým příkladem byla situace na jižní Moravě. Potíže ovšem měli i ti, kdo měli pojistky zastaralé a nekorespondovali tedy se současnými cenami na trhu. „Pořád se potkáváme s podpojištěním majetku, na toto riziko klienty pravidelně upozorňujeme a doporučujeme jim odpovídající valorizaci pojistného,“ dodává Petrovová.

Na to, že je potřeba dbát na správné nastavení parametrů, upozorňuje rovněž ředitel Úseku pojištění majetku a odpovědnost Radek Starosta z Kooperativy. „Základem je mít pojistné částky a limity pojistných plnění v dostatečné výši. To dává jistotu, že v případě pojistné události budou prostředky od pojistitele stačit na obnovení poškozeného domu či domácnosti,“ uvádí Starosta.

Podle něj se v poslední době diskutuje, jak se pojistit na sucho, přičemž řešením je zemědělské pojištění. Další věcí k diskuzi je pojištění pro případ poškození nemovitosti prasknutím zdiva následkem sesychání podloží. To zatím pojistit nejde, zejména proto, že to podle Starosty souvisí především se zhoršeným technickým stavem nemovitosti.