„Od dubna jsme testovali 28 tříd a všechny testy vyšly negativní, a to i v září. Od podzimních prázdnin se to však zlomilo a už deset dvanáct tříd prodělalo karanténu. Každý den čekáme esemesku nebo telefonát, že je další dítě pozitivní. Je vidět, že už si vir mezi sebou předávají,“ upozorňuje ředitel brněnské Základní školy ve Svážné ulici Petr Punčochář.

Šíření pandemie se ředitel snaží zastavit právě apelem na rodiče. Aby nechali děti s příznaky i ty čekající na PCR test doma, testovali se hned při prvních obavách a rychle hlásili pozitivitu. A také aby zvážili ponechání dětí v kroužcích nebo školní družině. 

Punčochář chápe, jak je to pro rodiče komplikované, když musí do práce – sám má doma syna s covidem a dceru v karanténě. 

„V každém případě se ukázalo, že když šla celá třída do karantény, tak se v ní během týdne našly další pozitivní děti, tudíž smysl to má,“ poukazuje. Základka ve Svážné také do Vánoc zrušila exkurze, divadla, besedy i koncerty.

Dobrovolné uzavření schvaluje ministerstvo

Zdaleka přitom není v kraji jediná, kterou „dusí“ covid. Na týden se kvůli němu dobrovolně uzavřela celá Základní škola Šlapanice na Brněnsku, jejíž žáci přešli na distanční výuku. 

Ředitel Pavel Vyhňák využil ne příliš známou možnost poté, co evidoval zhruba 32 procent nemocných učitelů a 26 procent nepedagogických pracovníků. Protože nebylo možné zaručit provoz školy, požádal o takzvanou změnu organizace školního roku. 

„Přes víkend jsem si to nastudoval, v pondělí zjistil aktuální situaci, seznámil s ní zřizovatele, který souhlasil, a ministerstvo školství to asi do deseti minut telefonicky odsouhlasilo a zavřelo nás,“ popisuje ředitel.

Škola se znovu otevřela ve středu, pozitivní přibyli i během uzávěry. „Upřímně, ten týden jen pomohl konsolidovat provoz. Nezastavíme to, ale upozornili jsme rodiče i pracovníky, aby si dali pozor a šli na PCR test. Povedlo se odhalit větší množství nakažených a snad zabránit většímu komunitnímu šíření,“ míní Vyhňák, za kterého se postavily i některé šlapanické sportovní kluby a kroužky tím, že zrušily všechny své aktivity.

Po znovuotevření odhalilo testování patnáct pozitivních žáků, absence je aktuálně přibližně třicetiprocentní. 

„Některé třídy fungují v řádech jednotek, je v nich například šest žáků z třiadvaceti,“ podotkl ředitel, který se osobně zapojil do výdeje obědů, protože také jídelna kvůli nedostatku personálu funguje v omezeném módu.

Tato „finta“ ministerstva není příliš známá, po šlapanické zkušenosti se však dá předpokládat, že bude nabývat na oblibě. Jejím bonusem je, že rodiče při ní mají nárok na ošetřovné, možná i proto ji většina z nich jako snahu o zabránění šíření viru chápala. Zbylé možnosti tak výhodné nejsou. 

„Ředitelské volno nic neřeší, je velmi krátkodobé a rodiče při něm na ošetřovné nárok nemají. A vyhlásit karanténu na celou školu je problém, krajské hygienické stanice mají pravidlo minimálně 50 procent pozitivních PCR testů, což snad ani není reálné,“ sděluje Vyhňák.

Většina dětí má lehký průběh

Zvláštností je, že pravidlo o padesáti procentech zmínili i další ředitelé, zatímco ředitelka odboru dětí a mladistvých krajské hygienické stanice Marcela Hadámková o takovém nařízení neví. 

„Možná mají ředitelé informace z ministerstva školství. Zavíráme v případě, že je ve škole cluster, a vše řešíme s vedením školy,“ informuje.

Pokud se tedy ve třídě objeví žák s pozitivním PCR testem, hodnotí se celková situace. „Ke každému případu přistupujeme individuálně a citlivě vyhodnotíme jednotlivé rizikové kontakty mezi žáky a pedagogy,“ říká Hadámková, která potvrzuje, že případů přibývá. 

„Ale je třeba říct, že vysoký počet uzavřených tříd a dětí v karanténě vyplývá z platných karanténních opatření. Většina dětí, které zůstávají doma v karanténě, si s infekcí poradí rychle, velmi často ji navíc prodělají asymptomaticky nebo formou lehkého respiračního onemocnění,“ podotýká.

Ředitel další brněnské základky v Gajdošově ulici Rostislav Novotný s úlevou pozoruje, že počty pozitivních případů v jeho škole klesají. „Procento žáků, kteří prošli covidem, se významně zvyšuje. Očkování ve vyšších ročnících pokročilo, v devítkách je i 20 procent,“ všímá si. 

Sám se snaží jít příkladem a už absolvoval i třetí dávku, jeho zaměstnanci jsou pak očkovaní z 90 procent. Zbytek podle svých slov nepřesvědčí, i kdyby jim dal stotisícovou odměnu.

S neočkovanými školními zaměstnanci je přitom potíž. Ředitelé jim musí nakoupit testy a vést agendu. A když někoho pošlou domů s pozitivním antigenním testem, dostává sto procent platu. 

„Na PCR se může objednat za dva dny, další dva čekat na výsledek, takže celý týden nechodí do práce. Nevím, jak si vláda představuje podporu očkování, když tohle vymyslela,“ komentuje rozzlobeně pravidla ředitel školy ve Svážné Punčochář.