Kryptoměny v penzijních fondech očima expertů. Máme se bát?

26. 11. 2021

9 329

Stále rizikově vnímaná a vysoce volatilní kryptoměnová aktiva se začínají prosazovat i v jinak ryze konzervativních investičních nástrojích. Do svých portfolií je zanášejí nejen velcí investoři, ale dokonce už i penzijní fondy. Je ale taková strategie pro správu budoucích penzí vůbec správná?

Kryptoměny v penzijních fondech očima expertů. Máme se bát?

Svět kryptoměn přestává být doménou jen technologických nadšenců a zastánců krypta. Stále častěji se o ně zajímají i velcí investoři, kteří je dosud považovali za příliš rizikové. Po otevření prvního ETF fondu v USA minulý měsíc, který je obecně považován za potvrzení důvěry v budoucnost kryptoaktiv, se podle expertů trh zkrátka mění. Například Matthew Dibb ze společnosti Stack Funds poukázal na zvýšenou poptávku dokonce i od penzijních fondů.

Právě penzijní fondy jsou přitom ve finančním světě považovány za jeden z nekonzervativnějších investičních nástrojů, byť mají i dynamičtější část portfolia. Lidé, kteří v nich spoří, očekávají dlouhodobé zhodnocení, ale určitě ne ztrátu. Z logiky věci si zde odkládají finanční prostředky určené k zajištění na stáří a příklon k rizikovým aktivům je může naopak odlákat.

Nebo je to všechno jinak a i tyto fondy by měly být kryptoaktivům také otevřené? Jak moc polarizující toto téma je, ostatně ukazuje i naše dnešní anketa. Zatímco jedni vítají příklon konzervativních nástrojů ke kryptoměnám jako pozitivní změnu, druzí před ní varují.

„Zájem konzervativních finančních institucí o kryptoměny je zcela logický,“ říká například expert na blockchain, kryptoměny a decentralizované finance Petr Sanetrník. „Kryptoměny stále patří mezi extrémně rizikové komoditní investice,“ varuje zas Martin Mašát, ekonom Partners.

Jak tento vývoj se svou erudicí hodnotíte vy? Je správně, že se ke kryptoměnám kloní i dosud konzervativnější investiční nástroje typu zmíněných penzijních fondů, nebo v tom naopak spatřujete riziko?

Na jednu stranu je to pozitivní vývoj, kdy se bitcoin přiblíží i lidem a institucím, které z různých důvodů neměly doposud šanci získat expozici vůči bitcoinu. V době dramaticky rostoucí inflace mohou takové instrumenty posloužit jako spolehlivá ochrana kupní síly (v dlouhém období). Má to však jedno velké „ale“.

Bitcoin funguje výhradně jako instrument na doručitele: kdo má odpovídající kryptografické klíče, ten má plnou kontrolu nad daným bitcoinem. Tato skutečnost pak vyžaduje vysokou míru důvěry na straně investora a absolutní zodpovědnost na straně fondu. Pokud fond přijde o klíče (chybou při správě, hackem, vnitřní či vnější krádeží), nemá se ke komu obrátit k náhradě.

Portfolio manažeři ve fondech si speciální povahu bitcoinu uvědomují a je pravděpodobné, že spíše než ve vlastní držbě budou mít bitcoiny u profesionálního správce, jako je BitGO. Každý velký správce je však obřím lákadlem pro zloděje: stačí jediná skulinka, a všechny bitcoiny mohou být během pár minut fuč.

Držení bitcoinu prostřednictvím fondu by měla být až poslední varianta, jelikož nese nemalé riziko, které se navíc bude s růstem hodnoty bitcoinu výrazně zvyšovat. Bitcoin umožňuje plně suverénní správu – každý může s pomocí hardwarové peněženky držet vlastní bitcoiny s maximální mírou bezpečí – a co je stejně zásadní i soukromí.

Kryptoměny jsou fenoménem, který si již vydobyl velmi viditelné místo na finančním trhu. Tomu odpovídá poptávka nejenom po investicích do kryptoměn, ale také po nepřímých investicích prostřednictvím regulovaných entit. U již schváleného ETF fondu v USA je však potřeba si uvědomit, že pracuje s futures, nikoliv se spotovou cenou, proto by si měli investoři uvědomit rozdíl oproti přímé investici do kryptoměny.

Takovýto fond ovšem může fungovat jako „vstupní brána“ pro institucionální investory, kteří můžou mít problém investovat do kryptoaktiv na přímo. Obzvláště pro správu aktiv platí, že mají velmi přísně nastavená pravidla diverzifikace, proto určitě nelze očekávat přesunutí velké části objemu spravovaných aktiv právě do kryptoměn, Na druhou stranu, proč institucionální investory ochuzovat o možnost podílet se na novém sektoru finančního trhu? Avšak i v tomto případě je dobré diverzifikovat a zaměření by nemělo být pouze na jednu dvě nejznámější kryptoměny.

U jakéhokoliv investičního instrumentu také platí, že by měl projít zkouškou větší hospodářské krize a aktivit regulátorů. U kryptoaktiv se tedy teprve uvidí, jak ustojí nějakou větší příští hospodářskou krizi, tak i připravovanou evropskou regulaci. Až pak bude zřejmé, zda v portfoliích retailových i institucionálních investorů budou mít své stabilní místo, nebo budou jenom jednou kapitolou v investiční historii.

Je to nevyhnutelné, i když už to není známka punku. Bitcoin je nepřehlédnutelný a stal se sám o sobě třídou aktiv, nad kterou se museli zamyslet i ti největší kritici. Celá ta otázka je ale víc o poptávce: pokud lidé takový produkt chtějí, musí ho dříve či později fondy nabízet. A lidé skutečně kolem bitcoinu pokládají svým finančním poradcům, bankám a fondům stále víc otázek.

Bez větší nadsázky se ptají, jak je možné, že jejich děti mají v Trezoru bitcoiny, zatímco správci jejich úspor to neumí. Pár let to mohly fondy obhájit tím, že pochybují o tom, že je to rozumné, ale to jde jen do té doby, dokud to nezlomí poptávka klientů. Pokud to chtějí, nic jiného jim nezbude. Samozřejmě platí, že by měl mít člověk stále na výběr, protože děsivá je i představa druhého extremu, kde by bitcoiny byly v každém fondu. Svoboda volby, nic víc.

Pro nás, kteří jsme doufali, že bitcoin je cesta kolem současných financí, alternativa a underground, to může být trochu trpké: tohle přece nebyla ta punková vize budoucnosti. Ale cítit tu trpkost je tak jediné, co proti tomu můžeme udělat. Bitcoin má nabídku a poptávku, má cenu. Cenu, která rychle vyrostla, což samozřejmě láká všechno investiční. Pod pokličkou je ale pořád dost punku i pro nás: zatímco fondy řeší bitcoinová ETF, my prozkoumáváme možnosti lightning network a taprootu. A že jsou to fascinující možnosti, je mnohem důležitější zpráva, než nějaké podivné bitcoinové deriváty v penzijních fondech.

Kryptoměny během své relativně krátké přítomnosti na trhu ukázaly, že se jedná o aktivum se značnou mírou volatility a v dlouhodobém horizontu je opravdu těžké vývoj jejich ceny dobře predikovat. Z tohoto důvodu nepovažuji za vhodné, aby do nich penzijní fondy prostředky svých účastníků v současné době investovaly, ale je možné, že se situace změní a i v ČR s nimi budeme chtít pracovat. Nicméně české penzijní fondy doplňkového penzijního spoření jsou kvůli ochraně prostředků účastníků ve svých možnostech investic limitovány a nemohou investovat například ani do realit, což se dnes může zdát jako omezení, jehož opodstatněnost by měla být zrevidována.

Aktuální vývoj kurzu hlavní kryptoměny bitcoin

Zdroj: peníze.cz

Kryptoměny stále patří mezi extrémně rizikové komoditní investice, a to se postupem času ani s jejich „mediální popularitou“ nemění. Podobné výkřiky o rostoucím zájmu konzervativnějších institucionálních investorů patří mezi informace, které mají zaujmout, ale nezakládají se na všeobecném trendu.

Investice do kryptoměn zajímají především banky, a to na takzvané sell-side, kde mohou z obchodování pro zájemce získat nějaké poplatky. Na buy-side, respektive u tradičních investorů, kteří se starají o konzervativní portfolia, jsou kryptoměny, ať už přímo či zabalené do ETF, pouze spekulativní instrumenty s extrémní volatilitou a dlouhodobě prachbídnou výkonností (tisíce kryptoměn již zaniklo).

Co se týče penzijních fondů, tak ty sice mají vedle konzervativních částí i dynamická portfolia, jejich součástí jsou rizikovější investice. Zde se portfolio manažeři soustředí především na akcie, nemovitosti a HY dluhopisy, kde lze velice solidně řídit riziko poklesu. Kryptoměny jsou v souladu s ekonomickou teorií extrémně rizikové investice a rozhodně bych žádnému důchodci nepřál pokles jeho úspor ze dne na den třeba o 30 či 40 procent. Pohádky o nekonečných výnosech či o krypto-instrumentech zachraňujících svět si nechávám na noc pro děti.

V neposlední řadě musím dodat, že ani regulace tyto investice do penzijních fondů nepovoluje, protože si sama uvědomuje jejich rizikovost a neefektivitu. Nemluvě o tragickém vztahu k ESG faktorům.

Bylo jen otázkou času, kdy rostoucí obliby po kryptoměnách ze strany retailových investorů budou chtít využít také velké investiční společnosti. Nabídek ze strany investičních společností ke zprostředkování různých forem investic do kryptoaktiv bude přibývat. Zájem z jejich strany je obecně pro vnímání kryptoměn jako investičního nástroje prospěšný a je to potřebný krok pro uchopení kryptoměn jako běžného investičního aktiva.

Nicméně širší využití kryptoměn v některých investičních nástrojích typů fondů bude stále problematické. Jde právě o ty konzervativní nástroje typu penzijních fondů, které se musí při správě aktiv a prostředků klientů řídit pevně danými pravidly. Jelikož jsou kryptoměny zatím neuchopeny ze strany regulátorů a zákonů, pod jejichž dohled penzijní a jiné fondy spadají, je jejich využití v těchto nástrojích značně limitováno a tento stav pravděpodobně ještě několik let potrvá.

Samotné zařazování kryptoměn do penzijních nebo podílových fondů vnímám jako problematické také s ohledem na neznalost a nezkušenost lidí, kteří do těchto nástrojů vkládají své prostředky, kdy pro většinu z nich není investice do takto kolísavého nástroje vhodná. I přes rostoucí oblibu a změnu vnímání kryptoměn posun celého trhu jen tak nenastane a investování do kryptoaktiv zůstane v režii každého zájemce individuálně.

Vnímám to jako velmi pozitivní krok dopředu ve světě kryptoměn. Při dnešní inflaci, která je na vzestupu, ji tradiční konzervativní produkty nedokážou pokrýt. Tohle by mělo být vykřičníkem pro všechny tyto investory, kteří většinou investují do konzervativních produktů, právě za účelem ochránit své finance proti inflaci. Z dlouhodobého hlediska investice do kryptoměn (případně těchto ETF) může přinést velmi zajímavé zhodnocení, a to i s menším procentem jejich investičního kapitálu.

Aktuální vývoj kurzu kryptoměny ethereum

Zdroj: peníze.cz

Kryptoměny jsou samozřejmě fenoménem dnešní doby. Jejich popularita se pohybuje ve vlnách, podle toho, jak stoupá a klesá jejich dolarová cena. Určitě nemohu tvrdit, že kryptoměny do majetkového portfolia nepatří, neboť je sám v portfoliu mám. Z mého pohledu se ovšem jedná o majetkové portfolio jedince, který akceptuje rizika spojená s držením kryptoměny a pohnutky mohou být různé. Od prosté chamtivosti, kdy investor cílí pouze na zisk, až po ztotožnění se s ideou a vlastnostmi kryptoměn jako budoucího decentralizovaného prostředku směny, udržitele hodnoty a účetní jednotky.

I bitcoin, kryptoměna s největší tržní kapitalizací, je ale zatím příliš volatilní na to, aby konzervativnímu investorovi poskytla jistotu bezpečné investice. Situace se může změnit ve chvíli, kdy tržní kapitalizace nebude přibližně jeden bilion dolarů, ale deset bilionů dolarů, tedy tržní kapitalizace blížící se zlatu. Až poté se bitcoin stane nedílnou součástí ekonomického systému.

Podle mého názoru je zahrnutí kryptoměn do struktury aktiv konzervativních investičních nástrojů typu penzijních fondů patřičné až ve chvíli, kdy budou prověřeny obdobím ekonomické recese, které nás s největší pravděpodobností čeká.

Nemají. Penzijní fondy jsou regulované programy ČNB a z této podstaty by měly být i prostředky, do kterých penzijní fondy investují, peníze regulované. Není to také program na pár let, ale převážnou většinu těchto prostředků klienti budou vybírat až na jejich důchod. Což může být za deset, dvacet, ale také čtyřicet let.

Kryptoměny se sice těší velké popularitě, ale aby byly vkládány do takto dlouhodobých aktiv, kde navíc přispívá stát či zaměstanavatel, tak jsou velice mladé a spíše experimentální a spekulativní investice. Neříkám, že se tam nemohou dostat nikdy, ale ještě je moc brzy. Až se časem dostanou pod určitou regulaci, tak si dokážu představit, že tam mohou být zastoupeny z pěti až deseti procent jako alternativní investice, kterou jsme schopni už teď často vidět v portfoliích fyzických osob.

Jsem určitě pro, aby i penzijní fondy investovaly do krypta. Pokud do krypta, zejména do bitcoinu, vloží jen určitou, přiměřenou část svého portfolia, může jít o potenciálně velice dobrý způsob, jak lidem za současných podmínek zajistit mnohem důstojnější stáří. Penzijní fondy mají ve svých řadách prvotřídní analytiky a „modeláře“, kteří jistě optimálně vyhodnotí, jakou část portfolia do krypta vložit. I největší profíci se ale pochopitelně mohou mýlit.

Jenže jinak než jízdou na vlně rizika dnes peníze v penzijních fondech příliš rozhojňovat nelze. Centrální banky svojí dlouhodobě extrémně expanzivní měnovou politikou vytvářejí prostředí, v němž se jinak než rizikově na stáří připravovat moc nelze. Halíře už nedělají talíře a kdo jen spoří, ten shoří. Centrální banky musí provozovat extrémně uvolněnou měnovou politiku z velké části proto, že ve světě je tuze mnoho dluhu.

Pamatujme tedy i do budoucna, že čím větší dluh zejména politici vytvoří, tím do většího rizika nakonec budeme muset být ochotni jít, abychom vůbec dosáhli uspokojivě důstojného stáří. V jisté fázi už bude dluh tak enormní, že důstojné stáří nebude bez práce možné. Nynější bobtnání dluhu totiž luxuje bohatství z buducnosti. Až už tam žádné další k vycucnutí do přítomnosti nezbude, nebudeme mít důstojné stáří a naše děti a vnuci a zase jejich děti a vnuci nebudou mít tak důstojný život, jak mohli mít nebýt naší nynější rozhazovačnosti.

Jenže vykládejte to třeba paní (ministryni práce v demisi Janě) Maláčové… Neuvěří.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Ohodnoťte článek

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel... Více

Další články autora