Foto: Profimedia

Ztracená paměť je pro politiky ideální. Rusko chce zrušit organizaci Memorial

Napsal/a Robert Břešťan 24. listopadu 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Ruské úřady plánují zrušit nejstarší ruskou nevládní organizaci Memorial. Respektované hnutí založili na sklonku existence Sovětského svazu disidenti ve snaze pracovat na vyrovnání se s totalitní minulostí země. Působnost Memorialu se postupem času rozšířila i na současné dění a informování o zločinech ruské armády například během čečenských válek, upozorňuje i na další případy porušování lidských práv. A to Putinovu režimu vadí.

Za dobu svého působení Memorial zdokumentoval mimo jiné i na tři miliony obětí sovětských represí, mezi nimi i tisíce Čechů. V posledních letech se organizace věnovala mimo jiné i osvětové činnosti, spustila například projekt Poslední adresa, který připomíná oběti gulagu a rozšířil se i do Česka.

Na problémy, kterým nyní Memorial v Rusku čelí, a na snahu ruských úřadů o jeho zrušení upozorňuje hned několik českých organizací zaměřených na zkoumání novodobé historie. „Vedení ruského hnutí Memorial hrozí několik let vězení za nerespektování ruských zákonů,“ upozorňuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky, který se dlouhodobě zaměřuje na oblast východní Evropy, zejména Ukrajiny a Ruska.

Jaký je deklarovaný a jaký je skutečný důvod snahy Kremlu zlikvidovat hnutí Memorial?

Deklarovaným důvodem je údajné systematické porušování ruských zákonů, respektive takzvaného Zákona o zahraničním agentovi, který v Rusku platí od roku 2012 a je proti hnutí Memorial již několik let aplikován. Reálným důvodem je, že se ruský režim snaží od minulého roku, a to zejména v souvislosti se změnami ruské ústavy v červenci, zlikvidovat všechny nepohodlné hlasy v domácí politice. Ať už jde o Alexeje Navalného, neziskový sektor či nezávislá média, ale také představitele vlastního ruského režimu, jakým byl gubernátor Sergej Furgal na ruském Dálném východě.

Proč s návrhem na zrušení, pokud jde o Memorial, režim přichází až teď, když hnutí na nespravedlnost a zkorumpovanost režimu či na agresi vůči sousedním zemím upozorňuje už roky? 

Mnozí analytici poukazují na to, že Putin si po ruských parlamentních volbách, které definitivně potvrdily chybějící legitimitu jeho vedení, potřebuje vyčistit cestu pro absolutní kontrolu nad domácím politickým děním i pro akce v zahraničí. Nejčastěji se skloňuje nová eskalace napětí vůči sousední Ukrajině, ale také stále probíhající operace proti Polsku a Pobaltí. V minulém roce proběhl pokus o vraždu Alexeje Navalného, který je jeden ze symbolů politického vzdoru proti Kremlu. Teď stejně symbolický útok probíhá proti Memorialu.

Jste součástí české kampaně za zachování Memorialu. Jaká je šance takto z dálky do toho skutečně promluvit, respektive zabránit zrušení?

S kolegy v občanské společnosti jsme iniciovali vlastně tři petice: pro širokou veřejnost a občanský sektor, další v rámci advokační platformy Přátelé svobodného Ruska s některými českými poslanci, senátory a europoslanci a pomohli jsme také vzniku parlamentní výzvy, kde je patronem předseda Senátu Miloš Vystrčil. Diskuze a kampaň v Česku byly silné, a to i v souvislosti se 17. listopadem jako naším vlastním symbolem vzdoru proti totalitě a nesvobodě.

Jestli takový vnější tlak bude stačit, se uvidí již 25. listopadu, kdy má o této věci rozhodovat ruský Nejvyšší soud. Jak pevně věříme, bude rozhodovat nestranně a objektivně bez politických tlaků ze strany Kremlu, který tuto politickou událost začal. Je dobře, že se o stavu ruské občanské společnosti a situaci Memorialu mluví hodně v zahraničí, protože na to Kreml slyší a možná z této fabrikované aféry nakonec ustoupí. Uvidíme.

Hrozí lidem kolem Memorialu v Rusku represe, věznění?

Hrozí jim celá řada věcí. Vedení organizace hrozí několik let vězení za nerespektování ruských zákonů. Organizaci jako takové zase ztráta majetku, budov či obstavení účtů. Pro Memorial a jeho lidskoprávní centrum by to byl skutečně velký šok. Jde sice o krok, s nímž se tak nějak počítalo, ale přesto ta zpráva přišla nečekaně.

Memorial původně monitoroval a popisoval oběti sovětských gulagů, vražd, represí, násilných vysídlení. Jsou tato témata v současném Rusku tabu? 

Tato témata sice nejsou v ruské společnosti tabu, ale prostor pro nezávislou diskuzi stále ubývá. A to jak právními prostředky, jako je právě akce proti  Memorialu, tak dalším omezováním tohoto tématu ve veřejném prostoru či na sociálních sítích, kde dochází k perzekuci a ohraničování svobody projevu v této věci. Je zřejmé, že otázky minulosti jsou pro režim citlivé a snaží se realitu čím dál tím více rozmazávat, aby nebylo zřejmé, co se v ruské a sovětské minulosti skutečně stalo, a kdo je za to případně zodpovědný, například v případě Stalinských represí. Známý je případ Jurije Dmitrijeva, ruského historika, proti kterému se režim postavil kvůli jeho činnosti v oblasti odhalování pravdy kolem stalinských represí a čelí teď za smyšlená obvinění riziku mnohaletého vězení.

Dá se tedy říct, že bojem proti Memorialu bojuje putinovský režim i proti historické paměti?

Myslím, že takto by to ve své práci sami aktivisté a lidskoprávní zástupci samotného Memorialu asi nepojmenovali, ale rozhodně se v této oblasti dlouhodobě střetává jejich pozice v oblasti historické paměti s výkladem ruského režimu. Je zároveň jasné, že se Putinův režim staví vůči Memorialu nepřátelsky.

Patří právě snaha překreslovat historii, nebo ji všelijak upravovat a pokřivovat, do typického arzenálu propagandy a dezinformačních kampaní?

Ano, je to jedna z typických oblastí, kterou současný ruský režim využívá jak v domácí, tak zahraniční politice, včetně vůči svým sousedům. Ukrajina, Polsko či pobaltské země a v poslední době také stále více Česká republika a Slovensko s tím mají bohaté zkušenosti. Tato otázka se také stala předmětem nedávné oficiální konference pod patronátem Ministerstva zahraničních věcí a Česko-polského fóra, které společnou zkušenost Česka a Polska v této věci popisovala a dala tam prostor také ruským historikům a aktivistům. Bohužel i v tomto případě se ukázala účast kolegů z Mezinárodního Memorialu jako nerealizovatelná, a to právě z důvodu neuvěřitelného tlaku, kterému jeho představitelé byli vystaveni.

Jak se to týká Česka – myšleny ony ruské snahy překreslovat historii?  

Česka se to týká velmi zásadně, protože se v posledních letech ocitlo v hledáčku ruské propagandy; například ve spojitosti s aférou kolem odstranění pomníku maršála Koněva, vybudováním památníku vlasovcům v Řeporyjích či úpravou některých historických interpretací ze strany Hlavního města Prahy. Ruský režim na to nejen reagoval, ale situaci i dále eskaloval, a to jak diplomatickými, tak politickými a mediálními prostředky.

Obecně je problémem nedostatek diskuze mezi ČR a Ruskem na všech úrovních, který se ještě zhoršil v kontextu poslední eskalace související s odhalením pachatelů stojících za výbuchy ve Vrběticích. Vzájemně zostřené vztahy vidíme v česko-ruských vztazích již delší dobu. To dále umocňuje nedostatek poznání a informací mezi oběma společnostmi, čehož ruským režim zneužívá.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)