Libor Voborník se na nedávném
mistrovství světa představil v kulturistice mužů masters od 45 do 49 let nad 90 kg, není ale žádným tajemstvím, že právě Libor je jedním z mála závodníků, kteří dokážou na pódiu "sfouknout" i mnohem mladší borce. Na své poslední soutěži před MS porazil v roce 2019 na
IFBB Diamond Cupu Hungary už jako závodník masters všechny své soupeře v kulturistice mužů nad 90 kg a přidal i absolutní vítězství mezi kulturisty.
Libor se před MS nechal slyšet, že světový šampionát bude zřejmě jeho poslední soutěží. Platí to i po závodech? Jak je spokojený se stříbrnou medailí a co mu scházelo ke zlatu? Jak byl spokojený s organizací španělského MS a co se mu nelíbí na směřování mezinárodní federace IFBB?
Začněme zostra. Opravdu byla letošní sezona vaší poslední, jak jste proklamoval v posledním rozhovoru? Za dva roky byste mohl na soutěži oslavit třicet let od vašeho debutu.
To bych sice mohl, jestli je co slavit, závodil jsem pouze několikrát. (smích) Přiznám se, že jsem docela nalomený. Jednak vidím, že jsem konkurenceschopný i mladým a dokážu se stále zlepšovat, a za druhé mě štve, že jsem neskončil tak, jak bylo v plánu. Ale jak už jsem zmínil v onom rozhovoru, nemám v pořádku koleno, hlavní hlas bude mít můj ortoped a celkový zdravotní stav.
Vaším veřejným cílem byla medaile, to se povedlo a jste stříbrný stejně jako na evropském šampionátu před dvěma lety. Odjížděl jste tedy spokojen?
No, moc ne, abych byl upřímný. Věděl jsem dopředu, že bych mohl mít na zlato, a s tím jsem odlétal (skoro neodletěl, ale to je jiná covidová povídka zase).
Prý jste s předvedenou formou nebyl úplně spokojený. Jsou tyto drby pravdivé?
A co nebylo podle vašich představ?
To skutečně nebyl, protože kvůli nedotažení nebo spíše následnému potažení podkožní vodou jsem o tu zlatou přišel. Slovy dvou rozhodčích: "Kdybys byl ostrej jako vždycky, jsou tam jen jako statisti vedle tebe." Zní to asi namyšleně, ale jen jsem citoval a hodně mě to mrzí, to přiznávám. Šli jsme na stage až v devět hodin večer, což už bylo asi dost dlouho, a tělo se po cukrování začalo bránit držením vody, jinak to nechápu, nedělal jsem nic nestandardně.
Do místa dění jste odletěl v pondělí. Jak jste zvládal přípravu jídla na plnění? Měl jste zásoby z domova, vařil si na pokoji nebo "krabičkoval" v hotelové restauraci?
Jo, až na ten skoro neodlet všechno v pořádku a dle plánu, nějaké jídlo s sebou a pak na hotelu.
Jak jste strávil dny po soutěži? Navštívil jste halu a podpořil další reprezentanty nebo jste si chtěl od kulturistiky "odfrknout"?
Jo, občas jsem zašel se podívat, ale bylo to komplikovanější, protože po každém jídle jsem si musel jít na hoďku lehnout, skvěle tam vaří a ty zákusky, hmmm. (smích)
Navážil jste o dvě kila víc než před dvěma lety. To je dost po tolika letech soutěžení. Byla nějaká partie, které jste se speciálně věnoval?
Váha byla očekávaná s tím, že ty dvě kila mám na vršku. Snažil jsem se zlepšit hlavně záda a prsa, no celej vršek mám slabinu oproti nohám. Ale lepší se to. Věnoval jsem se tomu soustavně, ale nečekejte ode mě objevení nějakého zlepšovacího systému. Prostě pořád něco zkouším a baví mě to, ale abych tu rozebíral nástin svého tréninku, to by bylo na jiný článek. Vždycky jsem si říkal, že pokud budu mít jednou soutěžní váhu 115 kg, budu spokojen, ať to dopadne jakkoliv. Dnes jsem již za ní a pořád se mi to zdá málo a dá se jít dál...
Jak vidíte letošní formu v porovnání s tou z "Evropy"?
Jednoduché. Forma 2019 byla lepší, v podstatě optimální, co se ostrosti týče, 2021 zase daleko lepší v symetrii a hmotě na vršku, ale finální ostrost bohužel nebyla. Takže tak.
Jak se vám obecně šampionát líbil z hlediska organizace, atmosféry, podmínek pro soutěžící atd.?
Organizace, ubytování i doprava z hotelů do závodní haly byly v pohodě, ale celý podnik dojíždí na milion podkategorií, které dehonestují celý fitness sport (už ani ne kulturistiku), pouze v honbě za ziskem pořadatele. Vrchol všeho je kategorie nováčků na MS, to je fakt výsměch. Pak je na vše málo času a jedeme jak na běžícím páse a nikdo se v těch kategoriích už ani nevyzná.
Jak bylo mistrovství světa ovlivněné probíhající pandemií?
Celkem dle očekávání, na určitých místech roušky, asi jako jsme zvyklí u nás, ale jinak nic extra, bych řekl.
Nastínil byste našim čtenářům, jak zhruba vypadá vaše superkompenzace?
Tak s čísly to bude u mě horší, protože celou přípravu jedu tak nějak na pocit, nepočítám a nevážím nic, prostě mám misku na vločky, na rýži a podle potřeby uberu nebo přidám. A s vodou podobně, takže tři dny trochu přisolím, uberu sacharidy, pak sůl vyřadím, dva dny dávám hodně sacharidů a postupně uberu vodu na minimum a přidám draslík, diuretický čaj a na konci uberu i sacharidy, aby nebylo narvaný břicho.
S postupujícími lety vídáme u závodníků často atrofii spodních končetin. Ty vaše jsou stále dominantou i přes zdravotní potíže. Je hlavním viníkem genetika nebo máte tajná esa v rukávu?
Žádné zázračné metody nemám, jel jsem vždycky spíš střední váhy na pocit, no a k tomu je tam samozřejmě genetika. A letos kvůli kolenu ještě menší váhy a snažím se procítit ve spodní části tu konkrétní hlavu, o kterou mi jde. Na rvaní mega vah moc nevěřím ani u jiných partií.
Jednou už jste se vicemistrem světa stal, a to před čtrnácti lety ve federaci NABBA. Který výsledek řadíte výš?
Asi tento. Ono to má víc úhlů pohledu. Tenkrát jsem byl ostrý a mezi mladými, ale vršek dost zaostával za nohama. Teď mám daleko lepší symetrii, ale bohužel bez ostrosti a mezi veterány. Ale pro mě je lepší koncepce postavy teď čili určitě tento.
Mohl byste porovnat šampionát v roce 2007 s tím letošním?
Úplně jiná doba. V roce 2007 byla ještě pouze kulturistika, skvělé zázemí pro všechny závodníky, ale menší startovní pole. I když v těch letech byla NABBA asi na vrcholu. Dnes je IFBB s prominutím komerční cirkus, kde si poslední kulturisté hledají svoje místečko na slunci. Diváci ve Španělsku žádní, Santa Susanna je turistické letovisko, kromě nás tam nikdo nebyl, takže hala byla plná pouze jiných závodníků a činovníků. V roce 2007 na Maltě (NABBA) bylo nějaké menší divácké zázemí, pokud si dobře vzpomínám.
Netajíte se tím, že váš život zásadně ovlivnila kolitida a následné odstranění tlustého střeva. Jak jste musel upravit svůj režim, abyste se mohl dostat na kulturistiku nejvyšší úrovně?
No, to je další zdravotní oříšek. Předesílám jednu věc, příprava nijak neohrožuje můj zdravotní stav, mí lékaři mě dobře znají, ale snažím se být tak nějak opatrný ve smyslu, že se nechci moc přejídat, spíš se soustředím na využití živin než jejich celkové množství, abych nebyl ještě víc na WC. Nepříjemná životní realita po odstranění tlustého střeva (operace s velkými komplikacemi, 6+4 hodin), které bylo mimochodem ve FN Brno provedeno s celkem zásadní chybou, kvůli níž následovalo asi 20 dalších narkóz, veskrze menších, než jsme stav stabilizovali. Takže moje porce masa na den je asi půl kila. K tomu nějaké vajíčko, řecký jogurt, tvaroh a zbytek už jsou proteiny, a to i ve formě proteinového pudinku. Ze sacharidů je základ asi klasika - rýže a vločky, občas těstoviny, brambory, chléb, banán, vejce, rýžová kaše, kešu máslo, někdy tmavá čokoláda. Hodně dbám na minerály a další zdravotní doplňky. Několikrát za rok mám krevní testy, ve kterých se už docela vyznám, játra, ledviny, krevní obraz, cholesterol, ultrazvuk srdce atd. Tímto bych chtěl velmi poděkovat MUDr. Hrnčířové, která mi vždy vyjde vstříc a bere náš sport tak, jak je, se všemi negativy a spolupracujeme, abych měl vše pod kontrolou.
Doneslo se ke mně, že ještě plánujete letos svou účast na BFC Cupu, s jakými ambicemi a plány do Liberce míříte?
Určitě to v plánu mám a doufám, že to zase bude ostrý, jak by mělo být. A taky je to doma, přijede se podívat pár fanoušků, ne honem podnik jako ve Španělsku, a trochu si zapózuju a užiju závody. Jiné v plánu nejsou a už ani není kde závodit letos. Ambice? Dopředu to nerad hlásím, vyhrát chce asi každý, ale netuším, kdo dorazí. Nejspíš půjdu i mezi mladé, nejen masters.
Určitě máte někoho, komu byste chtěl na závěr poděkovat. Tak směle do toho.
Budu se opakovat jako v předešlém rozhovoru. Určitě mým sponzorům. V první řadě výživové doplňky firmy Vigor. Proteinů spotřebuju opravdu dost, jak už jsem zmínil. Nedám dopustit na předtréninkovku Wake Up! a před závody spotřebuji také dost BCAA i spalovače Thermo. Musím ještě jednou vyzdvihnout jejich kvalitu! Dále spektrum soukromých sponzorů skládající se převážně z kamarádů a klientů. Alprim, s.r.o., David Šolc, Gois, s.r.o., Petr Gois, Autodoprava Roman Svatoň, Turbíny.cz Marcel Pavel, Krám, s.r.o., Roman Kocourek. Dále kamarádi a zároveň svěřenci, kteří mi pomáhají občas s tréninky a pózingem - Bohumil Ševc, Petr Kovář a hlavnímu poradci Richardovi. Nesmím zapomenout na své další lékaře, paní primářka Šerclová z hořovické nemocnice, která mě nesčetněkrát opravovala, a MUDr. Medek, skvělý ortoped, starší cvičenci znají jeho působení jako lékaře naší reprezentace.
Víte, že...
