MintPress prošel více než 30 000 grantů v databázi společnosti a zjistil, že Gatesova nadace podpořila stovky médií a podniků částkou nejméně 319 milionů dolarů. (Foto: Shutterstock)

Zatímco mediální impéria jiných miliardářů jsou poměrně dobře známá, rozsah, v jakém se Gatesovy peníze podílejí na moderním mediálním prostředí, známý není.

Po roztřídění více než 30 tisíc jednotlivých grantů může MintPress odhalit, že Nadace Billa a Melindy Gatesových (BMGF) poskytla na financování mediálních projektů dary v hodnotě přes 300 milionů dolarů.

Mezi příjemci těchto peněz je mnoho nejvýznamnějších amerických zpravodajských stanic, včetně CNN, NBC, NPR, PBS a The Atlantic. Gates sponzoruje také nesčetné množství vlivných zahraničních organizací, včetně BBC, The Guardian, The Financial Times a The Daily Telegraph ve Velké Británii; významných evropských novin, jako jsou Le Monde (Francie), Der Spiegel (Německo) a El País (Španělsko); a také velkých světových vysílacích společností, jako je Al-Džazíra.

Peníze Gatesovy nadace určené na mediální programy byly rozděleny do několika sekcí, které jsou uvedeny v sestupném číselném pořadí a obsahují odkaz na příslušný grant na internetových stránkách organizace.

Příspěvky přímo médiím:

Dohromady tyto dary činí 166 216 526 dolarů. Peníze jsou zpravidla určeny na záležitosti.

Například grant CNN ve výši 3,6 milionu dolarů byl určen na „zpravodajství o rovnosti žen a mužů se zvláštním zaměřením na nejméně rozvinuté země, na tvorbu žurnalistiky o každodenních nerovnostech, kterým jsou vystaveny ženy a dívky na celém světě“, zatímco Texas Tribune získal miliony na „zvýšení povědomí veřejnosti a zapojení do problematiky reformy vzdělávání v Texasu“.

Vzhledem k tomu, že Gates je jedním z nejhorlivějších podporovatelů charterových škol, cynik by si to mohl vyložit jako podstrkování prokorporátní propagandy charterových škol do médií, maskované jako objektivní zpravodajství.

Gatesova nadace také věnovala téměř 63 milionů dolarů charitativním organizacím úzce spjatým s velkými médii, včetně téměř 53 milionů dolarů pro BBC Media Action, více než 9 milionů dolarů pro nadaci MTV Staying Alive a 1 milion dolarů pro The New York Times Neediest Causes Fund. I když se nejedná o specifické financování žurnalistiky, je třeba si všimnout darů pro filantropickou odnož mediálního hráče.

Gates nadále podporuje také širokou síť center investigativní žurnalistiky, celkem něco přes 38 milionů dolarů, z nichž více než polovinu získalo Mezinárodní centrum pro novináře se sídlem v D.C. na rozšíření a rozvoj afrických médií.

Mezi tato centra patří:

Kromě toho Gatesova nadace také obdarovává tisková a novinářská sdružení penězi, a to částkou nejméně 12 milionů dolarů. Například Národní asociace vydavatelů novin (National Newspaper Publishers Association) – skupina zastupující více než 200 novin – obdržela 3,2 milionu dolarů.

Seznam těchto organizací zahrnuje např:

Tím se naše průběžná celková částka zvýšila na 216,4 milionu dolarů.

Nadace také vkládá peníze na přímé vzdělávání novinářů po celém světě, a to formou stipendií, kurzů a workshopů. Dnes je možné, aby se jednotlivec díky grantu Gatesovy nadace vyučil novinářem, našel si práci v médiu financovaném Gatesem a stal se členem novinářské asociace financované Gatesem. To platí zejména pro novináře pracující v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a globálního rozvoje, tedy v oblastech, v nichž je sám Gates nejaktivnější a kde je kontrola miliardářova jednání a motivů nejpotřebnější.

Mezi granty Gatesovy nadace týkající se výuky novinářů patří např:

BMGF také platí celou řadu konkrétních mediálních kampaní po celém světě. Například od roku 2014 věnoval 5,7 milionu dolarů indické Populační nadaci na tvorbu dramat, která propagují sexuální a reprodukční zdraví se záměrem zvýšit počet metod plánování rodiny v jižní Asii. Mezitím přidělila více než 3,5 milionu dolarů senegalské organizaci na vývoj rozhlasových pořadů a online obsahu, který by obsahoval informace o zdraví. Příznivci to považují za pomoc kriticky podfinancovaným médiím, zatímco odpůrci to mohou považovat za případ, kdy miliardář využívá své peníze k tomu, aby do tisku podstrčil své myšlenky a názory.

Mediální projekty podporované Gatesovou nadací:

Celkem: 97 315 408 USD

319,4 milionu dolarů a (mnohem) více

Dohromady tyto Gatesem sponzorované mediální projekty činí 319,4 milionu dolarů. Tento neúplný seznam má však zjevné nedostatky, takže skutečná částka je nepochybně mnohem vyšší. Zaprvé, nejsou v něm započítány subgranty – peníze, které příjemci poskytli médiím po celém světě. A přestože Gatesova nadace o sobě vytváří dojem otevřenosti, ve skutečnosti je o tom, co se děje s penězi z jednotlivých grantů, veřejně dostupných jen velmi málo informací, s výjimkou krátkého popisu o jedné nebo dvou větách, který na svých internetových stránkách píše sama nadace. Započítány byly pouze dary samotným tiskovým organizacím nebo projekty, které bylo možné z informací na webových stránkách Gatesovy nadace identifikovat jako mediální kampaně, což znamená, že tisíce grantů s nějakým mediálním prvkem se v tomto seznamu neobjevují.

Příkladem je partnerství BMGF se společností ViacomCBS, která ovládá CBS News, MTV, VH1, Nickelodeon a BET. Média v té době informovala o tom, že Gatesova nadace platí zábavnímu gigantu za to, aby do jeho programů vkládal informace a propagační kampaně, a že Gates zasáhl do změny děje v populárních pořadech, jako je Pohotovost a Zákon a pořádek: SVU.

Při kontrole databáze grantů BMGF však „Viacom“ a „CBS“ nikde nenajdeme, pravděpodobný dotyčný grant (v celkové výši přes 6 milionů dolarů) pouze popisuje projekt jako „kampaň na zapojení veřejnosti zaměřenou na zlepšení míry maturity a míry dokončení postsekundárního studia, specificky zaměřenou na rodiče a studenty“, což znamená, že nebyl započítán do oficiální celkové částky. Podobných příkladů je jistě mnohem více. „U charitativní organizace, která je daňově zvýhodněna a která tak často vytrubuje do světa důležitost transparentnosti, je pozoruhodné, jak intenzivně Gatesova nadace své finanční toky tají,“ uvedl pro MintPress Tim Schwab, jeden z mála investigativních novinářů, kteří se technologickému miliardáři podrobně věnují.

Do této částky nejsou zahrnuty ani granty zaměřené na tvorbu článků pro akademické časopisy. Tyto články sice nejsou určeny pro masovou spotřebu, ale pravidelně tvoří základ pro články v mainstreamovém tisku a pomáhají utvářet narativy o klíčových otázkách. Gatesova nadace poskytla akademickým zdrojům rozsáhlé příspěvky, přičemž nejméně 13,6 milionu dolarů bylo věnováno na tvorbu obsahu pro prestižní lékařský časopis The Lancet.

A samozřejmě i peníze poskytnuté univerzitám na čistě výzkumné projekty nakonec skončí v akademických časopisech a nakonec i v masmédiích. Akademičtí pracovníci jsou pod silným tlakem, aby své výsledky otiskovali v prestižních časopisech; na univerzitních pracovištích panuje mantra „publikuj, nebo zhyň“. Proto i tyto druhy grantů mají vliv na naše média. Ani tyto granty, ani granty financující tisk knih nebo zřizování webových stránek se do celkového počtu nezapočítávají, ačkoli i ony jsou formou médií.

Nízký profil, dlouhá chapadla

V porovnání s ostatními technologickými miliardáři se Gates jako mediální kontrolor profiluje relativně málo. Koupě deníku The Washington Post zakladatelem Amazonu Jeffem Bezosem za 250 milionů dolarů v roce 2013 byla zcela jasnou a zřejmou formou ovlivňování médií, stejně jako založení společnosti First Look Media zakladatelem eBay Pierrem Omidyarem, která vlastní deník The Intercept.

Přestože se Gates a jeho společnosti pohybují spíše pod radarem, nashromáždili v médiích značný vliv. V oblasti komunikace (např. Skype, Hotmail), sociálních médií (LinkedIn) a zábavy (Microsoft XBox) se již spoléháme na produkty vlastněné společností Microsoft. Navíc hardware a software, který ke komunikaci používáme, často pochází od 66letého Seattlana. Kolik lidí, kteří čtou tento článek, tak činí na zařízení Microsoft Surface nebo telefonu se systémem Windows a činí tak prostřednictvím operačního systému Windows? A nejen to, Microsoft vlastní podíly v mediálních gigantech, jako jsou Comcast a AT&T. A „MS“ ve slově MSNBC znamená Microsoft.

Strážci médií Gates

To, že Gatesova nadace zastřešuje značnou část našeho mediálního ekosystému, vede k vážným problémům s objektivitou. „Granty nadace mediálním organizacím… vyvolávají zjevné otázky ohledně střetu zájmů: Jak může být zpravodajství nestranné, když peněženku drží v rukou významný hráč?“ napsal v roce 2011 místní deník Seattle Times, který Gatesovu nadaci vlastní. Bylo to ještě předtím, než noviny přijaly peníze BMGF na financování své rubriky „vzdělávací laboratoř“.

Schwabův výzkum zjistil, že tento střet zájmů sahá až na samý vrchol: dva sloupkaři New York Times psali o Gatesově nadaci pochvalně po celá léta, aniž by prozradili, že zároveň pracují pro skupinu – Solutions Journalism Network -, která, jak je uvedeno výše, obdržela od charitativní organizace technologického miliardáře více než 7 milionů dolarů.

Začátkem tohoto roku Schwab také odmítl spolupracovat na článku o COVAXu pro The Bureau of Investigative Journalism s podezřením, že peníze, které Gates do tohoto média pumpuje, by znemožnily přesně informovat o tématu tak blízkém Gatesovu srdci. Jisté je, že když byl článek minulý měsíc zveřejněn, opakoval tvrzení, že Gates má s neúspěchem COVAXu jen málo společného, a zrcadlil postoj BMGF, který v celém článku citoval. Teprve na samém konci více než pětitisíceslovného článku odhalil, že organizace, kterou hájí, platila mzdy svým zaměstnancům.

„Nevěřím, že Gates řekl Úřadu pro investigativní žurnalistiku, co má napsat. Myslím, že úřad implicitně, i když podvědomě, věděl, že musí najít způsob, jak tento příběh vyprávět, který nebude zaměřen proti jejich sponzorovi. Zkreslující účinky finančních konfliktů jsou složité, ale velmi reálné a spolehlivé,“ řekl Schwab a označil to za „případovou studii nebezpečí Gatesem financované žurnalistiky“.

MintPress se s žádostí o komentář obrátil také na Nadaci Billa a Melindy Gatesových, která však neodpověděla.

Gates, který získal své jmění vybudováním monopolu a horlivou ochranou svého duševního vlastnictví, nese značnou vinu za neúspěch při zavádění vakcíny proti koronavirům po celém světě. Kromě fiaska vakcíny COVAX vyvíjel tlak na Oxfordskou univerzitu, aby svou vakcínu financovanou z veřejných zdrojů nezpřístupnila všem zdarma, ale aby navázala spolupráci se soukromou společností AstraZeneca, což znamenalo, že ti, kteří nemohli zaplatit, ji nemohli používat. Určitou roli v tomto rozhodnutí pravděpodobně sehrálo i to, že Gates univerzitě věnoval více než 100 darů v celkové výši stovek milionů dolarů. Do dnešního dne dostalo méně než 5 % lidí v zemích s nízkými příjmy byť jen jednu dávku vakcíny COVID. Počet úmrtí v důsledku toho je obrovský.

Chudé národy se po doporučení Billa Gatese Oxfordu, aby se vykašlal na vakcínu covid s otevřeným zdrojovým kódem, ocitly v šoku.

Skutečná kritika spoluzakladatele Microsoftu je často demonetizována a algoritmicky potlačována, což znamená, že média jsou silně odrazována od toho, aby se tématu věnovala, protože vědí, že v takovém případě pravděpodobně přijdou o peníze. Nedostatečná kontrola druhé nejbohatší osoby na světě zase nahrává obskurním podezřením.

Gates si to rozhodně zaslouží. Kromě jeho hlubokých a potenciálně desítky let trvajících vazeb na nechvalně proslulého Jeffreyho Epsteina, jeho pokusů o radikální změnu africké společnosti a jeho investic do kontroverzního chemického gigantu Monsanto je pravděpodobně hlavním hybatelem amerického hnutí charterových škol – pokusu o podstatnou privatizaci amerického vzdělávacího systému. Charterové školy jsou velmi nepopulární u učitelských odborů, které toto hnutí považují za pokus o snížení jejich autonomie a omezení veřejného dohledu nad tím, jak a co se děti učí.

Až do banky

Ve většině reportáží jsou Gatesovy dary prezentovány jako altruistická gesta. Mnozí však poukazují na vady, které jsou tomuto modelu vlastní, a upozorňují na to, že když miliardáři mohou rozhodovat o tom, co udělají se svými penězi, mohou určovat veřejnou agendu, což jim dává obrovskou moc nad společností. „Filantropie může být a je záměrně využívána k odvádění pozornosti od různých forem ekonomického vykořisťování, které jsou dnes základem globální nerovnosti,“ řekla Linsey McGoeyová, profesorka sociologie na univerzitě v britském Essexu a autorka knihy No Such Thing as a Free Gift: The Gates Foundation and the Price of Philanthropy. A dodává: „V současné době je v USA na trhu více než 200 milionů dolarů:

„Nový ‚filantrokapitalismus‘ ohrožuje demokracii tím, že zvyšuje moc korporátního sektoru na úkor organizací veřejného sektoru, které se stále více potýkají s rozpočtovými škrty, a to zčásti tím, že nadměrně odměňuje ziskové organizace za poskytování veřejných služeb, které by mohly být poskytovány levněji bez účasti soukromého sektoru.“

Charita, jak poznamenal bývalý britský premiér Clement Attlee, „je chladná šedá věc bez lásky. Chce-li bohatý člověk pomáhat chudým, měl by ochotně platit daně, a ne rozdávat peníze z rozmaru“.

Nic z toho neznamená, že organizace, které dostávají Gatesovy peníze – ať už mediální nebo jiné -, jsou nenapravitelně zkorumpované, ani že Gatesova nadace nedělá ve světě nic dobrého. Zavádí to však do očí bijící střet zájmů, kdy instituce, na které spoléháme, že budou hnát k odpovědnosti jednoho z nejbohatších a nejmocnějších mužů v historii planety, jsou jím v tichosti financovány. Tento střet zájmů se korporátní média z velké části snaží ignorovat, zatímco údajně altruistický filantrop Gates stále bohatne a směje se na celé kolo.

Alan MacLeod