Hladina hluku se v kancelářích běžně pohybuje mezi 50 až 90 decibely, a to v závislosti na jejich uspořádání, vybavení a činnostech, které se v nich provádějí. Pokud máte v týmu hlučnějšího kolegu či kolegy, hladina hluku může klidně dosahovat až úrovně provozu ve městě, rušnější křižovatky. Kávička v kanceláři? Ale zvuk kávovaru produkuje hluk až na úrovni 90 dB, což je stejná intenzita, jako kdyby někdo ve vaší blízkosti sekal trávník.
70 % pracovníků hluk vyrušuje
K tomu, aby pracovníci splnili své každodenní úkoly, je třeba, aby se v průměru 60 % svého času intenzivně soustředili. Každé vyrušení má tak vliv na naši výkonnost, stojí čas, a tedy i peníze. Podle kalifornských vědců trvá pracovníkovi v průměru 33 minut, než se po přerušení dokáže vrátit na původní úroveň koncentrace. Rozdíly ve výkonnosti jsou markantní zejména pokud jde o složitější úkoly, u nichž je podle vědců výkonnost v hlučném prostředí až o 50 % méně přesná.
Akustický diskomfort „jde do peněz“
Při akustickém komfortu nejde jen o to, aby se lidé cítili dobře. Je klíčovou součástí struktury nákladů a udržitelnosti firmy. Náklady na zaměstnance tvoří až 90 % celkových nákladů na administrativu firmy. Dobré akustické a světelné podmínky na pracovišti dokážou podle zkušeností společnosti Ecophon zvýšit produktivitu práce i o dvouciferná procenta. „Pokud byste však docílili, byť jen 3% nárůstu, což je úplné minimum, které lze dosáhnout u jakékoli stavby, znamenalo by to + 5 hodin k dobru měsíčně u každého pracovníka,“ přibližuje matematiku ticha Iveta Králová, Key Segments Manager ze společnosti Ecophon. Pokud je tedy ve firmě zaměstnáno například 100 lidí, je možné takto navýšit výkon společnosti až o 500 hodin měsíčně.
Ticho snižuje i míru absencí
Méně hluku přitom zvyšuje nejen výkonnost a přesnost, ale zlepšuje fyzické i psychické zdraví, a přispívá tak k menší míře absencí na pracovišti. Je vědecky prokázáno, že expozice hluku má významnou korelaci s absencí v důsledku nemoci. Čím složitější úkol, tím je korelace výraznější. Hluk způsobuje somatické problémy, poruchy spánku či zvýšený krevní tlak. „Vědci dokonce zařadili hluk mezi nejrozšířenější stresory v pracovním prostředí kanceláří, ale i v průmyslu,“ varuje Iveta Králová. Vzhledem k faktu, že samotná průmyslová výroba se na českém HDP podílí z více než 10 % a průmysl jako celek má podíl okolo 30 % , bychom se měli mít na pozoru i my!
Jak vytvořit optimální zvukové podmínky?
Předtím, než se do tvorby optimálních zvukových podmínek pustíte, nezaškodí důkladně zmapovat zdroje a úroveň hluku. Dále je nutné znát detailně povahu pracovní činnosti či úkoly, které se v daném prostoru vykonávají a v neposlední řadě typy pracovníků, které máte v týmu. Někteří jsou totiž na hluk citlivější, ale stejně rozhoduje i momentální nálada. Se zmapováním hluku vám pomůže akustik, do ostatních činností raději zapojte HR oddělení a samotné zaměstnance.
Akustická měření a následné návrhy na akustické úpravy s cílem dosáhnout zvukové pohody v pracovním prostředí jsou u nás zatím dobrovolné, s výjimkou škol či staveb pro veřejné účely. „Tam, kde je hluk na pracovišti očekávaný, například v automobilové výrobě, je stanoven limit 85 dB. Zákoník práce navíc stanovuje povinnost nosit ochranné pracovní pomůcky a zaměstnanci dostávají příslušné kompenzace,“ objasňuje pravidla Iveta Králová. Ve výše zmiňovaných kancelářích se hladina hluku bohužel vůbec nekontroluje a platí to dokonce i pro tak hlučná místa jakými bývají např. call centra.
Na druhé straně po vzoru zahraničí přibývá už i v ČR firem, které při vytváření nebo rekonstrukci pracovního prostředí myslí i na zvukovou pohodu. Mezi ně patří i mladoboleslavská ŠKODA AUTO.
Akustika ve ŠKODA AUTO
Areál mladoboleslavské automobilky zahrnuje širokou škálu prostor včetně kanceláří, výroby, skladů, učeben či jídelny. „Na hluk a akustické podmínky hodně dbáme a děláme to už léta,“ prozrazuje Vlastimil Pacek, architekt ŠKODA AUTO a pokračuje: „Hluk na pracovišti má přímý vliv na produktivitu práce i schopnost zaměstnanců kvalitně odpočívat. První akustické podhledy a stěny pohlcující hluk jsme proto nainstalovali již v 90. letech minulého století.“
Některé prostory v areálu automobilky akustické pohodě nahrávají. „Například plastové nebo čalouněné díly spíš hluk tlumí, takže do akustické pohody na logistických plochách jsme příliš investovat nemuseli. Úplně jiná situace je ale v lisovně, kde bývá hluk výrazný. Tam jsme instalovali závěsné bafflové podhledy,“ říká Pacek.
Speciálního odhlučnění se dočkaly kanceláře mistrů. „Mistři ve výrobě často řeší stresové situace spojené s výrobním procesem či zásadními zádrhely na lince. Hodně telefonují a komunikují s operátory výroby či dodavateli. V takovým prostorách je nezbytné udělat maximum pro optimální akustiku, protože hluk prohlubuje stres a brání soustředění při řešení problémů. Proto jsme investovali do čtyřcentimetrových akustických podhledů ze skelného vlákna, které dokonale pohlcují hluk a zabraňují jeho šíření,“ prozrazuje Pacek.
Na akustickou pohodu se v mladoboleslavské automobilce myslí i ve společných prostorech. „Hodně dbáme na akustiku v jídelně, kde chceme, aby lidé měli klid na jídlo i konverzaci. Proto je zde nainstalován velmi účinný absorpční systém podhledů a stěn. I když je v jídelně plná kapacita a stravuje se v ní naráz 150 zaměstnanců, nikoho z nich díky skvělé akustice neruší konverzace kolegů sedících jen o dva stoly vedle,“ doplňuje Pacek.
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
Strážce streamu
