Nejvyšší soud nařídil po dovolání ženina známého městskému soudu, aby doplnil dokazování. Odvolací senát proto dnes vyslechl ještě jednoho svědka v případu.
„Důkaz nepřinesl nic nového. Naše závěry zůstávají stejné,“ prohlásila předsedkyně senátu Petra Benešová.
Odvolací senát se případem zabýval již podruhé, jeho předchozí verdikt zrušil Nejvyšší soud. Stejně jako při předchozím odvolacím líčení připadal i dnes soudu šestiletý trest uložený matce dívky prvoinstančním soudem příliš přísný.
Zároveň ale senát zamítl odvolání obou mužů, kteří žádali zproštění obžaloby. „Minimálně museli tušit, že ta záležitost je velmi nestandardní,“ uvedla soudkyně.
Žena měla s dcerou v době únosu soudně povolený jen asistovaný styk za dohledu sociální pracovnice, a to jednou za 14 dní.
Podle dřívějšího vyjádření soudu byla v zoufalé situaci. Druhý den měla mít hlavní líčení, ve kterém čelila obžalobě za falešné nařčení manžela ze zneužívání jejich později unesené dcery.
Tato kauza se nakonec neprojednala jen proto, že by matčino případné potrestání nebylo vzhledem k závažnějšímu stíhání za únos účelné.
Únos holčičky se stal 16. dubna 2019 na ulici za bílého dne. Provedli ho ženin dvacetiletý syn z předchozího vztahu a její náhodný známý, kterého poznala přes internet. Syn dívku vytrhl babičce, která s ní šla na autobus.
Oba muži pak s dítětem odběhli k autu, kde na ně čekala matka dívky, a společně odjeli do Brna. Odtamtud žena pokračovala jiným autem až na mezinárodní letiště ve Vídni, kde ji s dcerou zadržela policie.
Dvaačtyřicetiletá žena, která dříve byla učitelkou v mateřské školce, byla od svého zadržení ve vazbě. Přiznala se, že dceru unesla. Popřela ale tvrzení obžaloby, že s dítětem plánovala odletět do Keni.
Uvedla, že dceru sebrala, aby upozornila na svou rodinnou situaci, a že s ní odjela do Brna proto, aby se tam obrátila na ombudsmanku. Na vídeňské letiště jela podle vlastních slov pouze vyzvednout kamarádku. Měla však s sebou jak několik zavazadel, tak i dceřin cestovní pas.
