Foto Masarykův ústav a Archiv AV ČR
O dějinách nepíšeme černobíle. Nejde nám o jednoduché morální soudy, ale o pochopení dobových motivací a okolností ve vší jejich rozporuplnosti. Přesně takto přistoupil k tématu udavačství během protektorátu Čechy a Morava historik Jaromír Mrňka. Na základě archivního výzkumu dochází k závěru, že motivace pro udávání spoluobčanů německým autoritám byly velmi různorodé. „Na rozdíl od konfidentů, přesvědčených sympatizantů nacismu nebo příliš snaživých úředníků byly pohnutky běžných udavačů méně přímočaré, niternější, ovlivněné usazovanými křivdami nebo prudkým pohnutím citů. Zneužíváním okupačních nařízení se snažili záludně přetvořit nacistickou represi v nástroj vlastního prospěchu.“ Text ukazuje, že právě rozporuplnost motivací je jedním z důvodů, proč je válečné udavačství překvapivě stále neprobádaným tématem české historie.
Jaromír Mrňka: Udavačství za protektorátu. Zrada, strach a beznaděj
Nebojíme se vstupovat do aktuálních historických debat. V létě roku 2020 okurkovou sezonu vyplnil spor o „revizionismus“ vyvolaný rozhovorem, jejž děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Pullmann poskytl deníku Echo24. Do Pullmanna, který podle svých kritiků hájí komunistický režim, se pustil mediální manažer Michal Klíma a řada zejména pravicových publicistů. Debata o tom, zda Pullmannova „uklízečka ze Žďáru“ chtěla nebo nechtěla za socialismu jet na zahraniční dovolenou a jak to můžeme vědět, ovšem přinesla i řadu sofistikovaných reakcí od předních historiků. Na Alarmu svůj pohled na věc shrnul Vítězslav Sommer z Ústavy pro soudobé dějiny AV ČR.
Vítězslav Sommer: Spiknutí historiků. Paranoidnímu stylu se v Česku daří. Před padesáti lety i dnes
Dodáváme historický kontext aktuálním událostem. Text historičky Daniely Tinkové o historii epidemií, očkování a sanitární politice v Evropě vyšel na samotném počátku pandemie covidu-19 v březnu 2020. „Otevřený svět se zřejmě dostal do epochy nového zdravotního režimu, v němž přestávají stačit systémy prevence, očkování a hygieny, na které si civilizovaná a medikalizovaná Evropa za poslední století zvykla. Ne proto, že by se objevilo něco kvalitativně nového – vždyť pandemie tu s námi byly po staletí –, ale naopak: vrátilo se cosi, čemu jsme jako civilizovaní a medikalizovaní Evropané odvykli, protože jsme po několik generací žili vlastně odříznuti sanitárním kordonem moderních státních hranic a politických systémů,“ uzavírá Tinková text, jenž propukající pandemii vsadil do dlouhodobého historického kontextu.
Daniela Tinková: Uzavřená země v otevřeném světě. Sanitární kordony, zdravotní policie a stát
Kontextualizujeme domácí kauzy a ukazujeme, že i české prostředí podléhá globálnímu vývoji. V roce 2017 způsobil značný rozruch rozhovor, který vedla redaktorka Alarmu Veronika Pehe s historičkou z Ústavu pro studium totalitních režimů Muriel Blaive. Ta se svou tezí o „vyjednávání“ občanů a komunistického represivního aparátu vyvolala vlnu ostré kritiky ze strany historiků a publicistů prosazujících totalitní výklad minulosti a rozpoutala „boje o minulost“, jak svůj následný komentář nazvala Veronika Pehe. V něm ukazuje, že spory o interpretaci minulosti nejsou jen českým fenoménem: rok 2017 byl dobou určité inflace paměťových sporů nejen ve východní Evropě, ale třeba i v Británii a USA, které pod hlavičkou „kulturních válek“ pokračují dodnes.
Veronika Pehe: Boje o minulost
Věnujeme se i výzkumu nedávné minulosti. V posledních letech historici snaží probádat také devadesátá léta a polistopadový přechod k liberální demokracii a volnému trhu. Tento zpětný pohled nám umožňuje chápat nedávné události v nových souvislostech. V obsáhlém rozhovoru Martina Babičky s historikem Václavem Ramešem, jemuž v roce 2021 vyšla kniha Trh bez přívlastků, nebo ekonomickou demokracii?, ukazuje Rameš, že volnotržní směřování neoliberálního střihu nebylo na začátku devadesátých let vůbec samozřejmostí a naopak k této koncepci existovala řadu dnes už zapomenutých alternativ.
Martin Babička: V devadesátých letech prohrála myšlenka demokratizovat ekonomické vztahy
U příležitosti 30. výročí pádu železné opony hovořil náš redaktor Ondřej Bělíček s renomovaným britským historikem specializujícím se na východní Evropu Jamesem Markem. V rozhovoru nastiňuje, jak se po třech dekádách interpretace událostí roku 1989 stala v mnohým postsocialistických zemích předmětem politických sporů i kulturních válek a jejich interpretace není nijak jednoznačná. Poukazuje také dosud málo probádané a mnohdy překvapivé globální souvislosti východoevropských dějin. „Rok 1989 byl důležitým zlomovým bodem, ale nikoli zlomem jediným. Samotné komunistické strany své země připravovaly na novou fázi kapitalistické globalizace, která začala už v raných sedmdesátých letech, dávno před revolucemi, které si tento rok připomínáme,“ říká profesor James Mark. Tento rozhovor byl natolik povedený, že ho v anglické verzi přetiskl americký server Jacobin.
Ondřej Bělíček: Rok 1989 je důležitou součástí kulturní války dneška
V patriarchální společnosti jsou ženy systematicky vytlačovány z dějin. My jim chceme navrátit hlas. Připomínáme významné zapomenuté ženské postavy našich dějin. Jednou z nich byla Marie Kudeříková, odvážná protifašistická odbojářka popravená v roce 1943. Tu v Brně, kde studovala, připomíná socha Vladimíra Preclíka. I přes to není povědomí o této hrdince příliš rozšířené. Sochař Pavel Karous, jenž je i příležitostným přispěvatelem Alarmu, proto v roce 2021 zorganizoval uměleckou intervenci na památku Kudeříkové. „Snad se tak podaří Marii Kudeříkovou představit mladší generaci, která o ní na školách nikdy neslyšela,“ uvedl pro Alarm Karous.
Žít a věřit. Před sto lety se narodila Marie Kudeříková, symbol protifašistického odboje
Historičky a historiky si také pravidelně zveme do našeho podcastu Kolaps. Probíráme v něm jejich nové publikace nebo aktuální témata, která mají historický přesah. Hosty pořadu tak už byla například Radka Šustrová, která představila knihu, v níž se věnuje nacionalismu a sociální politice za protektorátu Čechy a Morava, Markéta Křížová, se kterou redaktoři Jan Bělíček a Pavel Šplíchal probírali protesty ve Spojených státech a jejich souvislost s otrokářstvím, z něhož v minulosti profitovaly i české země, nebo naposledy Daniela Tinková, která hovořila o své nové knize, ve které se zabývá fenoménem sebevražd v době novověku.