„Pro nás oba to bude velký zážitek, ale během zápasu si na ledě nedáme ani metr prostoru. Po utkání budeme ovšem opět rodina,“ říká Kristian Reichel v rozhovoru pro iDNES.cz.
V neděli je čeká první vzájemné střetnutí v Severní Americe. Kristian s Manitoba Moose přijede na led Rockford Icehogs, působiště Lukase.
Kristian Reichel vstoupil do své čtvrté profesionální sezony za mořem, počtvrté začíná ve farmářské AHL. Na kempu v boji o místo na soupisce Winnipeg Jets neuspěl, poslední slovo ale ani zdaleka neřekl. Hokej mu navíc nově obohatí příchod bratrance Lukase Reichela do Chicaga.
Jaký spolu máte vztah?
Vždycky jsme se vídali přes léto, když jsme měli volno. Buď jsme jeli za nimi do Rosenheimu, nebo přijeli oni za námi do Litvínova. Ale od doby, co jsem v Kanadě, Lukas hrál v Berlíně - a navíc přišla pandemie -, tak jsme se neviděli. Už to budou čtyři roky, co jsme se potkali naposledy. Uvidíme se v přípravném duelu, asi spolu zajdeme potom na večeři.
Dokázali jste si vůbec popovídat?
Jen pár vět a obecných věcí - kde stát, za koho hrajeme... To je tak všechno. Taťka hrál za Toronto, já tam chodil do školky. Uměl jsem česky a anglicky, Lukas žil v Německu a ve škole se učili jen francouzsky. Doma se u nich mluvilo pouze německy, takže jsme si toho moc neřekli. Naštěstí je to teď lepší, on už umí anglicky, já zase německy, takže je to jednodušší.
Jakým jazykem tedy spolu mluvíte?
Spíš anglicky, ale domluvíme se i německy. Sice moje němčina není bůhvíjak úchvatná, ale se spoluhráčem z Německa trávím hodně času, tak občas něco ze srandy prohodíme.
Co v němčině říkáte nejraději?
Moc toho neříkám, ale asi „sehr gut“.
Oslovujete bratrance Lukáši, nebo Lukas?
Říkám mu Lukáši, ale rozdíl v tom nevidíme. Doma bych mu řekl Lukáši, na veřejnosti Lukasi.
Co Lukas a čeština?
Vůbec nic. Česky se u nich nikdy nemluvilo, nikdy češtinu nepotřeboval, takže není dobrá a nic bychom si neřekli.
Na farmě Chicaga působí čtyři Češi. Není šance, že od nich některá slovíčka pochytí?
Možná nějaké sprosťárny. Kluky z Chicaga osobně neznám, jen jsem proti nim párkrát nastoupil. Ale možné to je, Evropani v Americe vždycky drží spolu. Pro něj by to bylo jenom dobře.
Bratranci před prahem NHL. Reichel & Reichel se perou o místa ve svých týmech |
Ve vzájemném zápase si tak možná něco řeknete?
Podle mě moc mluvit nebude. On je tichý hráč, maximálně mu jen ulítne slovo v souboji u mantinelu. Tomu se když tak zasmějeme. Během zápasu si na ledě nedáme ani metr, ale před ním a po něm jsme zase rodina. Pro nás oba to bude velký zážitek, snad si proti sobě jednou zahrajeme také v NHL.
Dával jste Lukasovi při přechodu do zámoří nějaké rady?
Napsali jsme si přes Instagram, ale to není ono.
Napsal jste mu alespoň sehr gut?
No jasně. Hokejista je vynikající, rady nepotřeboval. Je tu užší hřiště, ale až si na něj zvykne, bude jednou z hlavních opor Chicaga. Poblahopřál jsem mu i při draftu, šel v něm hodně vysoko. V blízké budoucnosti by se do týmu mohl dostat a mít skvělou kariéru. Přeju mu, ať se mu daří.
Kdo z vás dvou je lepší hokejista?
Řekl bych, že jsme každý jiný. On má skvělou techniku, je více útočný. Já jsem více do defenzivy, ve Winnipegu hraju hodně oslabení, nastupuju proti nejlepším hráčům soupeřů.
Pro který z těchto dvou typů hokejistů je těžší se dostat do NHL?
Těžké je samozřejmě oboje. Konkurence je veliká, v týmu máte jen 12 útočníků, každá organizace má podepsáno 50 hráčů. Tým potřebuje jak šikovné hráče na přesilovku, tak i bojovníky, co padají do střel a brání oslabení. Záleží také na trenérovi, jakým stylem se chce prezentovat, to je čistě o štěstí.
Jaké štěstí na trenéra máte vy?
Je to férový člověk. S panem Mauricem jsem vždycky jednal na rovinu, máme spolu dobrý vztah. Nikdy jsem s ním neměl problém a doufám, že ani on se mnou. Pokaždé jsem na ledě nechal maximum, dřel jsem dopředu i dozadu a když přišla možnost, pokusil jsem se skórovat. Doufám, že se mu líbím a přijde od něj šance si zahrát v NHL.
Ta ovšem nepřišla po skončení kempu, Jets vás poslali na farmu.
Bylo to zklamání, ale odvedl jsem vše, co jsem mohl, abych se do týmu dostal. Winnipeg má našlapaný útok, všechny čtyři lajny byly takřka plné, hrálo se snad o jedno místo.
Co chybělo?
Štěstí. Nedokážu posoudit, co bych udělal jinak. Odvedl jsem dobrou práci v trénincích i zápasech. Mám čisté svědomí, obětoval jsem maximum. Poslali mě na farmu, kde na sobě můžu pracovat a vybojovat si místo u Jets v průběhu sezony.
O to jedno místo bojovalo několik hráčů.
Jojo. Na něj bylo 13 kandidátů, rozhodovaly maličkosti. Včetně podmínek ve smlouvě - kdy jste byl draftovaný, na platovém stropu. Hráč s jednocestnou smlouvou dostane šanci jako první. Nechci se vymlouvat, ale takhle to někdy je. Nezbývá mi nic jiného než si to vyšlapat těžší cestou.
Necítil jste přesto trochu křivdu? Poslední přípravný zápas se vám povedl.
Křivdu ne, ale můžu říct, že jsem to polykal těžce. Odehrál jsem povedený zápas v Edmontonu, o den později ve Vancouveru jsem dokonce dal gól a na jeden přihrál. Odehrál jsem podle mého nejlepší zápas tady v Kanadě za všechny ty roky.
Kristian Reichel z Winnipegu se pokouší překonat brankáře Edmontonu, Mikko Koskinen byl připravený.
Musel jste být trochu překvapen.
Myslel jsem si, že se v týmu ještě udržím. Hrály se další dva přáteláky, ale bohužel mě poslali na farmu. Chtěli, abych měl lepší podmínky na zlepšení se.
Co vám řekli trenéři?
Abych pracoval stejně jako doteď. Řekli mi, že jsou se mnou spokojení, že jsem odvedl dobrou práci, ale abych zůstal pokorný a dál se zlepšoval v týmové hře a byl v případě povolání připraven.
Počtvrté tak začnete sezonu na farmě u Manitoba Moose.
Tato sezona bude jiná, už nehrajeme jen s kanadskými týmy jako loni. První dva roky jsem měl smlouvu jen s farmou, takže jsem ani neměl šanci dostat se k Jets. Poté jsem smlouvu podepsal, takže je pro mě letošek teprve druhým rokem, kdy reálně bojuji o šanci zahrát si v NHL. Ale je super, že farma i Jets sídlí v jednom městě, takže nikdo nemusí řešit bydlení, přelety a tak podobně.
Kristian Reichel v Manitoba Moose2018/19 - 55 zápasů, 2 góly, 8 asistencí - 10 bodů |
Běží vám poslední rok smlouvy.
Jsem na farmě a nesnažím se myslet moc daleko do budoucnosti, to vždycky nedělá dobrotu. Pak jste svázaný a nehrajete tak, jak byste si představoval.
Jaké si dáváte cíle?
Pracovat tvrdě každý den, poslouchat trenéry a hrát každý zápas dobře, aby - když by se uvolnilo místo ve Winnipegu - povolali právě mě.
Kolik času jste ještě ochotný trávit na farmě?
Jsem tu čtvrtým rokem, bude mi 24. Většina kluků z Evropy hraje na farmách maximálně do 25 let, pak změní tým buď tady v Americe, nebo se vrátí do Evropy. Udělal to tak Lukáš Jašek, Dominik Mašín a další. Já se soustředím na tento rok a další nechávám osudu. Kdyby se mi povedlo dostat se do týmu Jets a udržet se v něm, bylo by to super.
A když ne?
Když ne, tak uvidím, jestli o mě bude zájem někde jinde v Americe, nebo třeba tady ve Winnipegu. Těžko cokoliv předvídat, ale chtěl bych se zase posunout, pokud bych se do NHL nedostal.
Zůstal byste rád ve Winnipegu, nebo se poohlédl jinde?
Jsem tu pod smlouvou a jsem tu spokojený. Ale záleží, co bude po sezoně. Můžu se podívat do NHL a třeba mi nabídnou lepší smlouvu, také nemusím dostat žádnou.
Jste připraven opustit Severní Ameriku?
Pro Evropany je po odchodu do Evropy strašně složité se ještě jednou do Ameriky vrátit, zažil jsem to u mnoha hráčů. Chci se tady udržet co nejdéle, ale ne za každou cenu a musí mi to dávat smysl.
To by mohl být Litvínov.
Takhle dopředu nepřemýšlím. Vím, že v Litvínově mám dveře otevřené, v áčku jsem strávil asi rok a půl před odchodem do Red Deeru. Vybírat si budu, až když dostanu nějakou nabídku. Záleží na pozici v klubu a třeba na dalším výkonnostním posunu.
Litvínovský útočník Kristian Reichel se raduje ze svého gólu proti Karlovým Varům.
Z Red Deeru do Winnipegu přešel i Michael Špaček. Udržujete s ním kontakt?
Špágr tu byl se mnou tři roky a já si užíval, že nejsem na všechno sám. Ukázal mi spoustu věcí, ale teď už v kontaktu moc nejsme.
V začátcích s vámi v klubu působil také Slovák Marko Daňo.
Marko se o mě staral, jako bych byl jeho syn. Když to přeženu, staral se o mě jako o vlastního. Bral mě na večeře, bydleli jsme spolu na tripech, ukazoval mi, co se má a co se nemá, chodili jsme spolu hrát golf. Hokej v Americe je jiný, stejně tak kultura. Marko mě vzal pod křídla a dodnes si píšeme.
Pral vám prádlo?
To mi nepral, ale párkrát jsem byl u jeho přítelkyně na večeři.
V Třinci, kde teď Daňo působí, byste mohl mít stejný servis.
Angažmá v Třinci mě teda neláká. Ne že bych do Třince nechtěl, má kvalitní mužstvo, hodně úspěchů, ale nepřemýšlím tak, že bych mohl odejít do Třince, protože v něm hraje můj kamarád.
A co Chicago? Tam byste se potkal s bratrancem Lukasem.
Odmalička jsme vyrůstali spolu, zahrát si s ním je mým snem. Zážitek by to byl jak pro nás, tak pro rodinu. Zahrajeme si alespoň proti sobě s farmami, na to se velmi těším. Snad se jednou potkáme taky v NHL.
