Na Nechanicku proběhl seminář o ozdravení zemědělské krajiny

Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců – to je dlouhý, ale přiléhavý název regionálního projektu, který jsme odstartovali zkraje letošního roku ve spolupráci s Ekotoxou a německým spolkem pro péči o krajinu DVL (Deutscher Verband für Landschaftspflege). Projektové území ČSO se nachází v mikroregionu Nechanicko, kde se snažíme přivést ke společné diskuzi o krajině všechny, kteří mají zájem o její ozdravení. Po řadě individuálních schůzek se starosty a starostkami obcí, zemědělci a zástupci mysliveckých sdružení se měli možnost všichni společně setkat na veřejném semináři, který se konal 1. -2. listopadu v Kulturním domě v Nechanicích. Poprvé zde představili svůj spolek také kolegové z Německa a seznámili posluchače s jejich aktivitami na ochranu krajiny. Princip ochrany přírody založený na vyrovnané diskuzi mezi všemi zúčastněnými stranami následuje právě i tento pilotní projekt v Česku (více o projektu zde).

Účastníky semináře přivítal ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. Foto: Karolina Mikslová

Během večerního přednáškového bloku vystoupil například farmář Jiří Michalisko, který přiblížil pohled zemědělce na oživení krajiny. K zodpovědné péči o krajinu vyzval vlastníky půdy Vladislav Košťál, který sám pomáhá přírodě vzkvétat na svých pozemcích v blízkém okolí. Mikroregion a jeho aktivity představila starostka obce Mokrovousy Jana Pečenková, která dlouhodobě pomáhá všem dvaceti obcím mikroregionu s realizací výsadeb a obnovováním polních cest.  Na závěr jsme přednesli první návrhy krajinných prvků, které by se mohly na území mikroregionu v budoucnu realizovat. Tyto nápady vznikaly od začátku projektu během individuálních schůzek se zúčastněnými stranami a jsou tak jedním z prvních výstupů naší společné diskuze. Přednáškový blok jsme uzavřeli debatou, během které sdíleli němečtí kolegové své zkušenosti z oblasti financování aktivit na ochranu přírody a komunikace se zúčastněnými stranami, zejména zemědělci.

Polní ptáci jsou jako barometr stavu zemědělské krajiny – o tom mluvil zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník. Foto: Karolina Mikslová

Druhý den ráno jsme s těmi nejotužilejšími účastníky vyrazili do terénu. Navštívili jsme pět lokalit, které byly předchozího večera představeny formou návrhů. Podívali jsme se například k řece Bystřici, která se v polovině 20. století nevyhnula rozsáhlé regulaci, a prošli se v místech původních meandrů.  Ty jsou stále ve vlastnictví města Nechanice a přímo se tak nabízí myšlenka meandry obnovit. Takový projekt by byl velmi finančně náročný a trval by léta. Zda je projekt proveditelný se teprve ukáže po nutné konzultaci s řadou odborníků.

Na čerstvě posečené louce bylo dokonce možné pouhým okem rozeznat místa, kudy původní meandry před napřímením řeky Bystřice vedly. Foto: Karolina Mikslová

Protože voda v krajině je téma, kterému se v rámci projektu snažíme obzvláště věnovat, představili jsme i méně ambiciózní nápady a navštívili rybníky vhodné k revitalizaci.

U rybníka Homoláč v Lodíně bylo těžké se soustředit na diskuzi kvůli velkému hejnu volavek bílých a popelavých. Právě toto místo má pro ptáky velký potenciál, který bychom pomocí projektu rádi využili. Foto: Karolina Mikslová

Některé záměry jsou již podrobně zpracované a zasazené do strategických plánů obcí, jen je oprášit! Takovým je například návrh protipovodňového opatření v Dohalicích, které zahrnuje mimo jiné také opatření doplňková sloužící pro osvětu mládeže, zkvalitnění života místních obyvatel a podpoře některých živočišných druhů – např. vytvořením naučné plochy v místě plánovaného suchého poldru, vybudování lávek vedoucích přes zamýšlené mokřady nebo postavení kamenné zídky pro obojživelníky.

Považujeme za důležité, aby krajinné prvky neprospívaly jen přírodě, ale přinášely užitek také místním obyvatelům. Na obrázku vlevo prostor vhodný pro vybudování suchého poldru, který by současně sloužil jako naučná plocha.  Foto: Roman Rozínek
Obnovování polních cest je oblíbeným způsobem, jak rozdělit velké lány polí a navrátit krajině pestrost a průchodnost. Navštívili jsme novou polní cestu s výsadbou vedoucí od Stračovské Lhoty do Mžan, kterou inicioval starosta obce Mžany Tomáš Valena v rámci společných aktivit mikroregionu a výsadbu u Lubna, kterou realizoval myslivecký spolek Nechanice – Lověna.
Myšlenka obnovy polních cest není cizí ani mikroregionu Nechanicko a mysliveckým spolkům. Foto: Karolina Mikslová
Obec Pšánky by ráda prodloužila stávající polní cestu, která v minulosti vedla do Nerošova v Nechanicích. I tam jsme se byli podívat. Foto: Václav Zámečník

Díky projektu se seznamujeme se spletitými problémy, které jednotlivým zúčastněným stranám brání v cestě za zdravější zemědělskou krajinou. Najít tu společnou je proto během na dlouhou trať. Osud naší krajiny ale neleží jen v rukou ochranářů, starostů, zemědělců nebo myslivců. Zatímco systémové změny jdou pomalu, krajině mohou pomáhat i běžní občané. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a popřemýšlet, jak by se dalo přírodě v našem okolí pomoci. A pak se nebát se svým nápadem vykročit ven. Odvážlivci budou mít možnost načerpat praktické informace v příručce, která vypustíme do světa na jaře příštího roku.

Polní ptáci potřebují pestrou krajinu a prostor. Bez diskuze se to neobejde. Foto: Karolina Mikslová

Velmi děkujeme všem, kdo se semináře účastnili i přes složitou pandemickou situaci. Velké díky patří městu Nechanice, mikroregionu Nechanicko, všem přednášejícím a Barboře Molnárové, která po oba dny neúnavně překládala výklad i diskuzi z češtiny do němčiny a naopak. Navazující seminář v mikroregionu Hrušovansko na jižní Moravě byl odložen a o novém termínu vás budeme informovat.

 

Prezentace přednášejících jsou k dispozici online:

Německá organizace DVL a ochrana zemědělské krajiny (Andy Paul)

Pohled zemědělce na oživení krajiny (Jiří Michalisko)

Mikroregion a oživení krajiny (Jana Pečenková)

Ukázky prvních návrhů projektů v krajině Nechanicka (Karolina Mikslová a Václav Zámečník)

 

Své dotazy směřujte na pracovníky projektu:

Václav Zámečník –  (zemědělský specialista) – e-mail: zamecnik@birdlife.cz; tel: 776 368 360

Michaela Kadavá (pracovnice na ochranu polních ptáků) – email: kadava@birdlife.cz; tel: 605 343 974

 

Projekt je spolufinancován Německou spolkovou nadací pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt) a Královéhradeckým krajem.