Úvod  >  Písecké postřehy  > 

Kdy skončí kůrovcová kalamita?

Václav Zámečník     Autor: Martin Petřík

Je pravda, že se situace kolem kůrovce zlepšuje?

V zásadě je to tak, že během letošního roku, tím, jak bylo vlhké a chladné jaro i léto, proběhly asi jen dvě kůrovcová rojení. To znamená, že této generace kůrovce je o něco méně než té, která byla před dvěma nebo třemi lety. Nicméně to teplé září, kdy tady spadlo jenom nějakých pětadvacet centimetrů vody a bylo poměrně teplé počasí, umožnilo další generaci se vyvinout, takže brouk z těch kmenů vylítl a je dnes v hrabance, kde snadno přečká zimu a vyletí na jaře.

Dá se proti tomu vůbec bojovat?

Popravdě řečeno, je to hrozně těžké. Taková ta klasická opatření, která fungovala v normálních letech, tedy lapače či lapáky, fungují jenom na jaře. Tedy jen na první rojení, kdy brouk vylétává ze země a feromonový lapač ho naláká. Potom v letních měsících, když už té atraktivní hmoty je moc, tak feromony naopak spíše působí tak, že brouka přitáhnou tam, kde bychom ho ani nechtěli. My tak většinou po tom první rojení už tyto feromonové lapače nevyvěšujeme.

Malé stromky kůrovec ohrozit nemůže?

Nemůže. Lýkožrout smrkový zvaný kůrovec, což je ten mnohokrát zmiňovaný škůdce, má optimum svého vývoje. To jsou zhruba šedesát let staré porosty. On potřebuje prostě kmen, kůru a nějaký obsah lýka pod tou kůrou. Tam má své optimum. Když mu tyto stromy dojdou, tak nalétává i do mladších porostů. Dnes už není výjimkou, že napadá i čtyřicetileté porostní skupiny, ale tam většinou té atraktivní hmoty je málo. On tam pak kolikrát nedokončí svůj výkon, jelikož část sežere a pak už nemá co. Že by ale napadal úplně čerstvě zalesněné plochy, to opravdu ne.

Současná kalamita kůrovce už trvá několik let. Jak se vyvíjela?

Kůrovec byl v lesích vždycky, ale současná kůrovcová kalamita v naších podmínkách začala někdy v roce 2015. Dnes už jsme v roce 2021. Gradovala v roce 2020, kdy jsme kůrovcového dřeva vytěžili historické maximum. V letošním roce, i vlivem příznivějšího počasí, už pro nás těžba byla menší, zhruba poloviční. Ovšem je důležité zmínit, že kromě dobrého počasí, je to i tím, že té atraktivní hmoty, už značně ubylo. Podstatě je to tak, že když kůrovcová hmota není, tak končí i kalamita.

Změnila se během let nějak strategie v boji proti kůrovci?

Ono už toho mnoho nevymyslíte. Jsou prostě nějaké věci, které jsou vyzkoušené a zaběhlé, a které fungovaly léta. Nic moc nového, radikálního, se za tu krátkou dobu šesti let neobjevilo. Stále jsou tu lapače, lapáky a nějaké otrávené věci. Pořád to znamená objevit brouka co nejdříve, vytěžit napadené stromy a odvézt je z lesa, aby se dál nemnožil. Vždy je zdrojem neštěstí brouk, který vylétne. Když ho odvezeme, nemá z čeho vylétnout. To je tedy ta nejúčinnější věc. Zkoušelo se i očkování houbových chorob a došlo i na biologické preparáty. To všechno ale funguje někde v laboratořích a ve velkém moc ne. Zkouší se různě obalovat skládky fóliemi anebo přes to dávají sítě. To jsou věci, které se před pěti lety ještě nedělaly. Účinnost na jedné skládce je třeba dobrá, ale použitelnost na celém velkém majetku není skoro možná, protože v rámci toho množství desetitisíců a statisíců kubíků dřeva je zcela nereálné dát všechno do sítí.

Čím to je, že v dřívějších letech, kdy kůrovec také ohrožoval stromy, nikdy nebyla kalamita tak velká?

Lýkožrout smrkový tu byl vždycky. Většinou to bylo tak, že přišla větrná nebo sněhová kalamita. Vzniklo větší množství polomů, které se nestačily zpracovat. Z toho nezpracovaného dřeva se namnožil kůrovec. Většinou dva tři roky po takových větrných nebo sněhových kalamitách následovala kalamita hmyzí. Často se však jednalo jen o lokální místa. Co si pamatuji, tak častým místem byly například severní Čechy, západní Čechy nebo na Moravě, zkrátka tam, kde zrovna řádila vichřice. To, co se děje poslední roky, je prostě celorepublikový problém. Takže není možné soustředit všechny kapacity na jedno místo. Tím myslím jak zpracovatelské, tak odběratelské. Je toho strašně moc. O to těžší to pak pro nás je. Určitě má vliv i klimatická změna. Zkrátka je tepleji. V dřívějších letech měl brouk jedno, dvě rojení za rok. V dnešní době jsou vlivem teplejšího počasí ta rojení tři i čtyři. To je jedna věc. Tou druhou věcí je i transformace lesů, výběrové řízení a prostě zdlouhavé zakázky, kdy se brouk měl čas se namnožit a lesáci ho nestačili včas zpracovat.

Je podobná situace i v okolních státech?

Ten problém tam rozhodně mají také. Jedná se o středoevropský problém. Někde je toho víc, někde méně.

Národní park Šumava by v rámci boje proti kůrovci nechal popadané stromy na místě, ať se s tím příroda vypořádá sama. Jak na tento názor nahlížíte?

Národní park Šumava je úplně jiná nadmořská výška, než jsme my. Jestliže se bavíme o výšce 1200 metrů nad mořem, kde je chladněji a generace brouka může být jedna, maximálně dvě za rok, tak příroda si s tím vším snáze poradí. Prostředí tam pro toho brouka není tak optimální jako například u nás. Národní park a hospodářské lesy, to je úplně něco jiného. V parku jsou určitá místa, kde si to zaslouží, aby příroda ukázala, co umí. Národní park Šumava však vznikl většinou na územích, kde lesy byly založeny uměle. Dřív to byly klasické hospodářské lesy, o které se staraly vojenské nebo státní lesy. Tím, že bylo rozhodnutou, že to území bude 60 000 hektarů, tak zahrnuje hodně lokalit, který národní park ani nepřipomínají. Mně jako lesákovi je strašně líto, když vidím ty rozsáhlé smrkové porosty, které lýkožrout sežral. Pokud by se tam normálně zasahovalo a nebyl to národní park, tak myslím, že by tam ty stromy a lesy stály do dneška.

Jak dlouho ještě může kůrovcová kalamita trvat?

Určitě neskončí v letošním roce. I ten lýkožrout je pokaždé sinusoida. Má nějaký vrchol a pak to zase nějaký čas, možná rok nebo dva trvá, než se dostane do nějakého přijatelnějšího množství. Pokud bude i příští rok dobrý v tom, že bude dostatek vody a větší chladno, tak věřím tomu, že už jsme za vrcholem a lýkožrouta bude méně. Pokud se zase vrátí rok 2020 nebo 2018, kdy bylo sucho a horko, tak se můžeme zase dočkat, že těch rojení bude více. Na některých místech už ovšem nemá už brouk ani co žrát, takže se tam ani nemnoží. My máme deset lesnických úseků a někteří naši hajní už mají smrku minimální množství. Během dvou, třech let se vytěžilo tolik, kolik by se za normální situace vytěžilo za zhruba patnáct let.

Prý cena dřeva v posledním období stoupla. Je to pravda?

My se v tom samozřejmě pohybujeme běžně, jelikož nás prodej dřeva živí. Naše snaha dostat za vyrobený sortiment co nejvíce, je pro nás otázkou bytí a nebytí. Byli jsme zvyklí na průměrné zpeněžení veškerého dřeva za zhruba 1400 až 1500 korun za kubík. V tom bylo špatné dřevo i dobré. Pak přicházela kůrovcová kalamita. Dřeva na trhu bylo dost a pilaři si začali s námi dělat, co chtěli. Vrchol byl v loňském roce, kdy jsme byli na průměrném zpeněžení za 700 korun za kubík. Náklady na výrobu však byly stejné, možná i vyšší. Nikde se přitom neprojevilo v cenách prkýnek, krovů a podobně, že naše cena, kterou dostáváme, je úplně hanebná. Přišel rok 2021 a my jsme měli signály, že kůrovcového dřeva může být méně. Pilaři začali pomaloučku navyšovat ceny, ovšem jen těch sortimentů, které se nechají seřezat. To horší dřevo zůstávalo stále pod výrobními náklady. Pak přišlo další čtvrtletí, kdy cena znovu pomaloučku stoupala. Ve třetím čtvrtletí, které skončilo teď v září, přišla úplná hysterie pilařů, kteří nám najednou začali dávat tisíce korun navíc. Nebylo to ovlivněné trhem, ale opravdu se jednalo o jakousi hysterii. Čína a Amerika začaly ovlivňovat i trh v Evropě. Ta cena toho lepšího dřeva se dostávala najednou až ke 3000 korun za kubík. Násobkem toho se najednou zdražovaly výrobky jako jsou zmíněné krovy, prkýnka nebo třeba i latě. Nám přidali tisícovku, ale oni na těch výrobcích si přidali daleko, daleko více. Mezitím se pomalu začal hroutit trh v Americe, Čína najednou začala dávat embarga a naše evropské trhy nejsou za takovou cenu vůbec ochotny ty prkýnka a latě odebírat. Dneska jsou plné pily materiálu za nesmyslně drahé ceny. Důsledkem toho všeho je to, že na další čtvrtletí už zase podepisujeme ceny o několik stovek nižší než v předchozím čtvrtletí.

Autor: Martin Petřík

Další zprávy z regionu

• V Táboře se konalo okresní kolo dopravní soutěže

  

  před 44 minutami
  TÁBOR/ PÍSEK - Okresní kolo dopravní soutěže mladých cyklistů pro rok 2024 se konalo v úterý 21. května v areálu dětského dopravního hřiště…

  0 komentářů Více info a fotek (10)

• Bezpečnostní přeliv na Orlíku pokračuje ve výstavbě, lidé si ho pletou se skokanským můstkem

  

  před 5 hodinami
  PÍSECKO - Stavbaři Metrostavu pokročili ve výstavbě nového bezpečnostního přelivu, který spolu se stávajícími funkčními objekty dokáže přes…

  0 komentářů Více info a fotek (4)

• Policejní zásah u strakonické Euroškoly: Jeden ze studentů vyhrožoval násilím. Policejní opatření byla i v Písku

  

  před 7 hodinami
  STRAKONICE - Policejní hlídky dnes dopoledne zasahovaly u strakonické Euroškoly. Důvodem byly údajné výhrůžky jednoho ze studentů. Mladík…

  4 komentáře Více info
•