Dominik Hašek, Tomáš Vokoun, Ondřej Pavelec. Co je spojuje? Skvělí gólmani se solidní kariérou v zámořské NHL. A také muži, kteří v minulosti již řadu měsíců před olympijským turnajem měli zajištěn post brankářské jedničky. Nic takového tentokrát neplatí. Úvodní buly v Pekingu padne už za čtvrt roku a my stále nevíme, kdo bude na sledovaném klání hájit českou branku.

Nejde přitom jen o post gólmana číslo jedna – v podstatě je momentálně velmi těžké uhodnout i konkrétní hokejisty, kteří tři brankářské kolonky v konečné nominaci Filipa Pešána obsadí. Česko nedisponuje v NHL hvězdou Haškova či Vokounova kalibru, zato má za mořem hned několik slušných či nadějných krajánků. Ti všichni se o nominaci poperou, teoreticky může do hry promluvit i konzistentně skvělé duo z Evropy.

Stěžejní bude aktuální forma a vytíženost v klubu. Této statistice v nedávno rozběhlé lize paradoxně vévodí jméno, které by ještě před nedávnem čekal jen málokdo – Karel Vejmelka. Mladý gólman z Třebíče šokoval už tím, že se do prvního týmu Arizony po letním kempu dostal. Všeobecně se čekalo, že po přípravě zamíří na farmu.

On ale chytá NHL a chytá ji skvěle, v brance stál už v sedmi zápasech, čímž se nemůže pochlubit žádný jiný český fakír. I tak je ale Vejmelkova nominace s otazníkem, experti i fanoušci ukazují spíše na jiná jména. O něco lepší pozici než bývalý gólman Komety má Vítek Vaněček.

Evropa má smůlu

Zaměstnanec Washingtonu má za sebou průlomovou sezonu, kdy konečně pronikl do hlavního týmu Capitals. Vedl si skvěle a ne nadarmo je důležitým členem kádru s Ovečkinem, Kuzněcovem a dalšími hvězdami. O jedničku bude muset zabojovat, místo mezi šťastnou trojicí mu ale téměř jistě neunikne.

Velice silnou pozici má i Petr Mrázek. Oproti ostatním je to už starý mazák, v zámoří už prošel Philadelphií, Detroitem či Carolinou, v současnosti hájí barvy Toronta. Bojuje ale se zraněními – na jaře chyběl svému týmu dva měsíce, zkraje sezony zase vynechal hned šest zápasů v řadě. Chce-li být na Pešánově soupisce, musí na něj být spoleh.

Dobré jméno má v NHL už i David Rittich. Ten si ale v aktuálním ročníku ještě nezachytal kvůli covidovému protokolu a teprve začíná trénovat. Bezpochyby ale jeho brankářský klid a schopnost vynulovat jakkoliv silného soupeře hrají v jeho prospěch. Jestli se v Nashvillu rozchytá do dobré formy, může si letenku do Pekingu vysloužit.

Spíše symbolicky pak stojí za zmínku jména Šimona Hrubce a Romana Willa. Oba brankáři z KHL patří mezi evropskou špičku, první jmenovaný skvělými výkony v play off loni vychytal Gagarinův pohár. Vzhledem k zámořské konkurenci je ale nepravděpodobné, že by se z kontinentu do nominace dostali. Při vší úctě k útočníkům z Kontinentální ligy, když na vás pálí Ovečkin nebo Matthews, je to trochu jiná káva.