Papež při audienci: Věřit v Ježíše znamená následovat Ho

Papež František pokračoval při pravidelné středeční audienci ve své katechezi o Listu svatého Pavla Galaťanům. Navázal na předchozí promluvy a zamýšlel se nad nabádáním svatého Pavla, abychom „chodili v Duchu“. Duch svatý je, podle Svatého otce, naším průvodcem na cestě po Kristově cestě – na „úžasné, ale obtížné cestě, která začíná křtem a trvá celý náš život“.

„Věřit v Ježíše znamená následovat Ho,“ připomněl papež František při středeční generální audienci a dodal, že to „zároveň znamená vyhýbat se opačné cestě sobectví a hledání vlastního zájmu“.

Kráčet podle Ducha

Následování Ježíšovy cesty vede křesťany k „pozitivní vizi života“, který nepopírá zlo a těžkosti v životě, ale znamená „že víra v Boha je vždy silnější než náš vzdor a větší než naše hříchy”.
Apoštol Pavel Galaťany ve svém listu vybídl, aby se vydali po této cestě, stavěl se na jejich rovinu a ve své mluvě opustil druhou osobu množného čísla – „žijte“ a přešel k první: „jednejme podle Ducha“. Podle slov papeže Františka to vypadá, „jako by chtěl říci: Postavme se do téže řady a dejme se vést Duchem. Je to výzva...” Sv. Pavel považuje tuto pobídku za nezbytnou rovněž pro sebe samotného. „Ačkoli si je vědom toho, že v něm žije Kristus, je zároveň přesvědčen, že dosud nedosáhl cíle, horského vrcholku (srov. Flp 3,12).” Apoštol Pavel se tak nevyvyšuje nad společenství a neprohlašuje o sobě, že je vůdce, ale naopak že stojí uprostřed mezi ostatními putujícími, aby jim dal konkrétní příklad toho, nakolik je nezbytné poslouchat Boha a stále více a lépe se dávat vést Duchem.

Nesoudit ostatní

Papež František zdůraznil, že kráčení podle Ducha nás nezahrnuje jen jako jednotlivce, ale také jako společenství. Je snadné pokusit se dostát vzrušující, ale náročné výzvě následovat Ježíše tím, že se uchýlíme k přísným pravidlům. Ale toto znamená sejít z cesty svobody a namísto výstupu na vrchol návrat do nížiny. „Cesta Ducha po nás v první řadě požaduje, abychom dopřáli dostatek prostoru milosti a lásce. Dejme prostor Boží milosti a nemějme strach.“

Nejvyšší pravidlo lásky

Často se, podle papežových slov, nacházíme v pokušení soudit druhé, pokud udělají chybu nebo odpadnou z Ježíšovy cesty. Proto Svatý otec vyzval věřící, aby se v případě, že se budou nacházet v pokušení, nejprve podívali sami na sebe. Pokud cítíme potřebu napravovat druhé, měli bychom to dělat s mírností a pokorou. „Duch svatý nás obdařuje mírností, avšak kromě toho nás vybízí ke vzájemnosti, k nesení břemen druhých lidí... Nejvyšším pravidlem bratrského napomínání je láska: přejeme si dobro svých bratrů a sester. Také dostatek času a snášení problémů a nedostatků druhých lidí v mlčenlivé modlitbě může být správnou cestou, která mu napomůže k nápravě.“

Papež František zakončil svou audienci povzbuzením, abychom „šli po této cestě s radostí a trpělivostí a nechali se vést Duchem svatým“.

_{Zdroj: Vatican News, anglická a česká redakce}