Z půlky vysokorychlostní váhy na D2 už chodí pokuty. Druhá půlka čeká na opravu
Silničáři částečně zprovoznili první vysokorychlostní dálniční váhu na přetížená auta. Zařízení na D2 u Brna funguje po skorou dvou letech od instalace – ovšem pouze v jednom směru. Naměřené údaje chodí ke kontrole úředníkům do Židlochovic. Zatímco tam už řidičům posílají první pokuty, jiné úřady na data z dalších dvou ještě dříve postavených vah teprve čekají. A do kontroly přestupků se jim příliš nechce.
„Od září nám začala chodit data. Vyhodnocujeme přetížení celých kamionů, ještě nemáme úplné údaje o přetížení jednotlivých náprav. A je toho opravu hodně. Měsíčně tisícovky zjištěných měření, což už jsou ty přestupky,“ říká nezávislý starosta Židlochovic Jan Vitula. Od silničářů a ministerstva dopravy dostávají vážní lístky přetížených kamionů – což je soubor videí, fotek a dalších údajů. Skoro dva roky trvalo, než se úřady dohodly na tom, jak si data předávat.
Vysokorychlostní váhy na dálnicích mají další potíže. Ta u Brna není správně kalibrovaná
Číst článek
„Není to na cédéčkách, jak jsme se původně trochu obávali, ale chodí to přes normální úložiště,“ potvrzuje Vitula. On sám o zprovoznění vah a posílání dat jednal s ministerstvem dopravy od loňska. „Řekněme, že na naší straně byla dost výrazná aktivita k tomu, abychom ten systém rozchodili. Ale oproti tomu původnímu stavu loni se ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic a dálnic ve spolupráci výrazně posunuly,“ doplňuje starosta.
Vysokorychlostní váhy jsou tvořené soustavou senzorů, indukčních smyček a kamer na asi sto metrech dálnice. Řidiči je na D2 u Brna ani nepostřehnou. „Indukční smyčky měří délku vozidla. Senzory pak rychlost s přesností na jeden kilometr v hodině. Kamery snímají registrační značku vozidla. A pak je tam přehledová kamera, která ukazuje, jak vozidlo vypadá. Systémy pracují s přesností pět procent na celkovou hmotnost a jedenáct procent na hmotnost náprav,“ přibližuje fungování systému výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu Emil Doupal.
Polovina D2
Ze všech zařízení chodí na úřady velké množství dat – vážní lístek zahrnuje nejen údaje o váze i rychlosti, ale taky fotografie a videa. Zatím ovšem jen z půlky dálnice D2, a to ve směru na Brno. Druhá půlka vah v opačném směru je poškozená – stalo se to zřejmě při některé z oprav vozovky ještě předtím, než systém začal fungovat v ostrém provozu. „Na opravě váhy ve směru na Lanžhot se pracuje. Zhotovitel by měl být s pracemi hotov do konce roku,“ doplňuje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Lukašík.
Dálnice z Hradce Králové do Jaroměře se otevře o rok dřív, než bylo v plánu
Číst článek
I proto ze Židlochovic zatím odeslali jen pár desítek pokut. Ty se obecně pohybují ve řádu desítek až stovek tisíc korun. Úředníci se se systémem učí pracovat. Starosta Vitula věří, že v novém roce už se podaří zvládat kontrolovat i přetížené nápravy. „Přetížené nápravy jsou hlavní problém, které způsobují vyjetí kolejí nebo porušení ložisek mostů, to nejvíc poškozuje silnici. Náprava působí na vozovku, která je dimenzována na určitý počet tun,“ upřesňuje expert Doupal.
Zatímco v Židlochovicích na jihu Moravy se za poslední skoro dva roky od instalace vah posunuli dál, v dalších krajích, kde podobné váhy stojí o něco déle, se ještě nedostali ani ke zpracování údajů. „Podle platné legislativy jsou procesní úkony při řešení přestupků natolik komplikované, že neumožňují automatizaci zpracování přestupků ani případnou selekci přestupků na úrovni obce s rozšířenou působností, což o několik řádů snižuje kapacitní možnosti obce pro řešení tohoto typu přestupků,“ odpovídá mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá, kde mají na starosti kontrolu údajů z vah na D35. Data ke kontrole navíc žádná nedostávají.
Před 50 lety se otevřel první úsek dálnice D1. Nejvytíženější komunikace měla vést do Bratislavy
Číst článek
A stejně je tomu tak i v Nýřanech u Plzně, tedy na dálnici D5. Tam o řešení přestupků z vah ani nestojí. „O umístění vah se s námi nikdo dopředu nebavil. Byli jsme postaveni před hotovou věc, přestože budeme zpracovávat pokuty a dostaneme z toho výtěžku nejmenší část. Ve zkušebním provozu nám v září 2019 přišlo pět a půl tisíce přestupků za jeden měsíc. Gros toho problému je v tom počtu pracovníků, které nemáme a ani je nemáme kam usadit. Možná by to bylo tak 40 pracovníků, kteří by to museli zpracovávat, což je úplně nereálné,“ zlobí se nezávislý starosta Nýřan Jiří Davídek.
Ministerstvo dopravy říká, že o výhradách obcí ví. „V Židlochovicích celý systém funguje, na dalších místech jde pak o zajištění dostatečných personálních kapacit ke zpracování velkého množství přestupků,“ upřesňuje mluvčí resortu Lukašík.
Praxe v Židlochovicích ale možná ukáže, že řešení bude jednodušší. Podle tamního starosty Vituly jim na úřadě stačilo hlavně upravit software, který už používají třeba k měření rychlosti aut. Přesto připouští, že kontrola vážních lístků je složitější. „Ten proces je hodně pracný, opravdu musíte vzít zvlášť každý kus a s ním pracovat. A uvidíme, jak to bude se zpracováním těch dalších dat, tam ta pracnost asi bude ještě vyšší,“ říká starosta.
Protesty dopravců
Proti zavádění vysokorychlostního vážení protestovali čeští dopravci sdružení pod ČESMAD Bohemia. Uváděli, že váhy budou trestat jen české firmy. Dosavadní zjištění ze Židlochovic ale napovídají, že to tak nebude. „Údaje od zahraničních majitelů posíláme na ztotožnění na ministerstvo dopravy a tam pracují docela rychle. Takže umíme ztotožnit i zahraniční majitele. Samozřejmě složitější to bude s vymahatelností,“ doplňuje Vitula, co zatím z jejich skoro dvouměsíční práce na vyřizování přestupků vyplynulo.
Podle Emila Doupala z Centra dopravního výzkumu je navíc Česko evropským průkopníkem v zavádění vysokorychlostního vážení. „Česko bylo první na světě, které zavedlo přímý postih z vysokorychlostních vah. Nám se v Centru dopravního výzkumu ve spolupráci s firmami podařilo na základě zákona, který byl přijat, aniž by to bylo technicky dořešeno, dokončit ten výzkum tak, aby to bylo vůbec možné. To bylo v roce 2010,“ říká Doupal. Poté ale proces utichl. Přestože si ho ministerstvo dopravy vytyčilo jako jeden z cílů. V roce 2019 ale Národní kontrolní úřad resort zkritizoval, že už tehdy byl celý projekt tři roky zpožděný.
Třetina plánovaných staveb silnic a dálnic příští rok nezačne. Na vině je dlouhé přípravné řízení
Číst článek
První v EU
I se zpožděním ale Česko podle Doupala přesto zůstává na špici. „V rámci Evropské unie je v tomto Česko první. Zkoušeli to v Polsku, ale tam to používají k předvýběru, kdy pak vozidlo policie zastaví a zváží na statických vahách. Postavili jsme pilotní projekt v Rakousku a má o to zájem Francie. V Rusku to už funguje, tam mají desítky, ne-li stovky těchto systémů. A nyní se to zavádí v Africe, konkrétně v Keni, Ugandě a Tanzanii. A jsme v kontaktu s Ukrajinou, kde systém taky zavádí,“ vyjmenovává dopravní expert.
Instalace vysokorychlostních vah na dálnicích v Česku stála 30 milionů korun. Už dříve je zprovoznily některé kraje – třeba Vysočina. Tam teď ale podle serveru idnes.cz nefungují. Pokuty vybrané z dálničních vah mají putovat na opravy a údržbu silnic. 40 % z výtěžku dostane stát, 45 % příslušný kraj a 15 % obec, která pokuty vybírá. Problém s přetíženými auty a ničením silnic se za poslední dva až tři roky zhoršil: a to i kvůli výjimkám pro plně naložená auta odvážející kalamitní dřevo z lesů zdecimovaných kůrovcem.
