Hlavním impulsem pro vznik Asociace pro anglické právo, která má za sebou téměř rok a půl svého fungování, byl britsko-unijní rozvod. Asociace se tak stala prvním českým spolkem advokátů oprávněných působit v Británii i Česku. Ti se jednak sdružili kvůli již zmíněnému brexitu, na který pomáhali připravit firmy i jednotlivce, jednak kvůli vlastní vzájemné spolupráci v platformě advokátů praktikujících české a anglické právo.

Zakládajícími členy platformy byli Vladimír Ambruz, LL.M. et LL.M a Mgr. Jakub Honzík, LL.M., kterých se Advokátní deník zeptal nejen na to, jak a kdy vznikl nápad na založení Asociace pro anglické právo…

 

Jakub Honzík: AAP vznikla loni v červnu. Členové AAP jsou advokáti kvalifikovaní v českém i anglickém právu. Známe se z našich studií na českých a anglických univerzitách. Již před vznikem AAP jsme fungovali jako neformální síť založená na dlouhodobých přátelských a profesních vztazích. Jsme poměrně úzce specializovanou skupinou, a také proto jsme se nakonec rozhodli naši spolupráci formalizovat založením vlastního spolku.

Vladimír Ambruz: Impulzem pro vznik AAP byl samozřejmě i brexit. Pro naše klienty se změnil právní rámec vztahů s jejich zahraničními zákazníky. Z vlastní praxe jsme viděli, že s britsko-unijním „rozvodem“ stoupl zájem o anglické právo.

Kolik členů má AAP nyní?

Vladimír Ambruz: Teď je nás celkem šest. Měřeno počtem členů budeme přirozeně vždy menší spolek, ale významem snad ne, když vezmeme v úvahu, jak dominantní roli hraje anglické právo ve světě.

Jakub Honzík: Naším záměrem není dosáhnout vysokého počtu členů. Velmi nás ale překvapilo, kolik studentů se na nás obrátilo s dotazy ohledně našich zkušeností se studiem práv v Anglii. V těchto mladých lidech, kteří si chtějí rozšířit obzory v cizině, vidíme slibnou budoucnost. Třeba se někteří z nich nakonec vrátí do České republiky a rozšíří naše řady.

Jaké jsou cíle Asociace v nejbližší budoucnosti?

Vladimír Ambruz: Hlavním cílem je vzájemná podpora advokátů praktikujících české a anglické právo. V rámci AAP získávají naši členové platformu, kde mohou sdílet své zkušenosti, novinky a držet tak krok s nejnovějšími trendy. Díky naším webovým stránkám mohou podnikatelé a advokátní kanceláře navázat kontakt s experty na příslušné odvětví anglického práva.

Jakub Honzík: Vedle výše uvedeného chceme působit i v neziskovém sektoru v oblasti právního vzdělávání a propagovat anglické právo formou seminářů, konferencí a jiných aktivit. Anglické právo je nejčastější volbou právního řádu v mezinárodních transakcích a naši členové svým klientům umožňují tento nástroj efektivně využívat.

V čem je například studium v Anglii jiné, než v České republice?

Vladimír Ambruz: Studium práva v Anglii se zásadně odlišuje od studia na českých právnických fakultách, a to strukturou studia i finančními nároky. Máme s tím osobní zkušenost a rádi se o své poznatky podělíme s tuzemskými zájemci o anglické právo.

Jakub Honzík: Snažíme se co nejvíce podpořit studenty, kteří mají zájem studovat právo v Anglii. Těmto studentům často chybí informace o tom, co studium obnáší a jaký je rozdíl mezi výkonem advokacie v obou zemích.

Kdo má v Česku zájem o advokáty se znalostí anglického práva?

Jakub Honzík: Členy AAP oslovují tuzemské advokátní kanceláře se žádostí o radu ohledně anglického práva v konkrétních kauzách. Většinou se jedná o jednorázovou službu jejich klientům. S některými kancelářemi jsme ale již navázali i dlouhodobou spolupráci. Na naše členy se zároveň tuzemští podnikatelé obracejí i napřímo. Relativně často řešíme i záležitosti fyzických osob s úzkými vazbami na obě země.

Jak se mohou i klienti v Británii o Asociaci a jejich službách dozvědět?

Vladimír Ambruz: Každý člen AAP pracuje nezávisle, nabízí své služby potenciálním klientům samostatně a má vlastní síť kontaktů. Členové AAP mají obecně velmi dobré kontakty v zahraničí, nejen v Anglii.

Jaké případy Čechů v Británii nebo naopak Britů v Čechách jste již řešili?

Jakub Honzík: Například se na mě klient obrátil s tím, že jeho syn v Anglii je ve vazbě a byl obviněn ze závažného trestného činu. Klient neuměl anglicky a nijak se neorientoval v anglickém právním řádu. Pomohl jsem mu zajistit pro jeho syna místního specialistu, se kterým jsem úzce spolupracoval, načež se nám podařilo dosáhnout poměrně rychlého propuštění z vazby. Klientovi budu dále poskytovat poradenství s cílem celou záležitost co nejrychleji vyřešit, a to včetně navazujících civilních sporů.

Kdo má z vašich zkušeností po brexitu větší problémy v zemi, kde žije, ale není jejím občanem?

Jakub Honzík: Spíš Češi v Británii. Někteří z nich ještě zřejmě nemají vyřízené žádosti o status usedlíka. Pokud s žádostí neuspějí, mohou se bránit na soud, kde jim rádi pomůžeme. Málo se také mluví o tom, že brexit nezkomplikoval jen obchod se zbožím, ale i poskytování služeb. Přitom v Británii působí až tisíce českých poskytovatelů služeb, hlavně pečovatelek, ale i právníků, konzultantů a IT specialistů. Někteří z nich musí nově v Británii i danit.

Kam se mohou advokáti se zájmem o členství přihlásit a jaká kritéria musí splnit?

Vladimír Ambruz: Řádnými členy se mohou stát jen advokáti s oprávněním poskytovat právní služby v plném rozsahu v Česku i Anglii. Členství není zpoplatněno.

Jakub Honzík: Členství je úzce vymezeno – musíte být zapsáni v seznamu advokátů příslušných regulátorů (ČAK v České republice a SRA v Anglii). Rádi ale budeme spolupracovat i s fyzickými a právnickými osobami nesplňujícími kritéria členství, které se budou chtít podílet na naplňování cílů AAP. Do našich aktivit se mohou zapojit advokátní kanceláře, podnikatelé, politologové, média, vzdělávací instituce nebo jejich jednotliví pracovníci se zájmem o anglické právo. Zájemci o členství nebo spolupráci nám mohou napsat na anglickepravo@gmail.com.

Redakce AD
Foto: AAP