Na Švýcárně je pastva od roku 2012, na Ovčárně od roku 2014 a na úbočí Pradědu od roku 2018.
„S projektem jsme spokojení. Všude zmizely staré odumřelé rostliny, které bránily klíčení a růstu méně zdatných druhů. Ty jsou přitom vzácnější. Půda má také více živin, lépe zadržuje vodu a není tak kyselá jako dřív,“ shrnul botanik Správy CHKO Jeseníky Radek Štencl.
V první polovině dvacátého století přitom v horách pastviny byly. Nyní prospěly přírodě i zvířatům. „Hospodářským zvířatům pobyt v novém prostředí prospívá. Jsou v dobré kondici, jsou spokojená. Kolem Pradědu pobývají ovce, krávy, koně a poníci,“ doplnil Štencl.
Na Švýcárně a na Pradědu se pasou koně a krávy z Vernířovic na Šumpersku. „Na každé z pastvin máme čtyři krávy a dva koně. Hledal jsem vhodná plemena, nejmenší a nejlehčí krávy. Také zvířata, která žerou všechno a nestrádají,“ vysvětlil Václav Merta, majitel Ranche M ve Vernířovicích.
Volba nakonec padla na krávy velmi odolného druhu, skotský náhorní skot highland. „Stejné parametry platí i pro huculské koně, které v horách máme. Plemena jsme vybírali společně s odborníky z CHKO,“ doplnil Merta.
Plemena se v horském prostředí cítí dobře. „Highland je jediná kráva, která ani v zimě nepotřebuje přístřešek. Je ráda venku na chladných hřebenech hor, je soběstačná. To samé platí o huculských koních, ti chtějí být celoročně venku. Když jsou u nás na ranči, zavírám je i v zimě pouze na noc. Když potom v létě koně a krávy přivezu na jejich horské pastviny, cítí se rychle jako doma,“ popsal chovatel.
Krávy si prý zhruba za půl hodiny klidně lehnou, koním to trvá o něco déle. „Já pak jezdím na kontrolu jednou týdně. Přece jen v horském terénu se mohou zvířata zranit, už se to také stalo. Nikdy nestrádají, na Švýcárně mají horský pramen. Na Pradědu jim nabírám vodu do napajedel rovnou z objektu vysílače,“ doplnil Merta.
Krávy i koně nechal odvézt už na konci srpna. Pastviny jsou totiž oficiálně vedené jako lesní porost, ačkoli ve skutečnosti to jsou horské louky. „Aby tam mohla zvířata být, musíme dostat výjimku od katastrálního úřadu. Platíme za ni, takže ji máme vždy jen na červenec a srpen. Výběhy u Ovčárny jsou v soukromých rukou, tam omezení nejsou,“ přiblížil Štencl z CHKO.
Skot nesmí okusovat dřeviny
Ovce a poníky z těchto míst nechali odvézt ve druhé polovině září. Výjimky ovlivnily také začátek pastvy.
„Na Ovčárně byla zvířata od poloviny června, na ostatních lokalitách od začátku července. Kvůli chladnějšímu a vlhčímu jarnímu období nejdřív potrava pro dobytek rostla později a pomaleji. Později se ale vrátila do stejného stavu jako v předchozích teplejších letech,“ řekl Štencl.
Proč je vlastně obtížné pastviny ve vyšších partiích hor legálně provozovat? Jedná se totiž o pozemky určené k plnění funkcí lesa. Na nich pastva být nemůže, proto se musí žádat o odnětí těchto funkcí.
„Skot se pohybuje na omezeném prostoru, nesmí okusovat dřeviny. Místa, na kterých bychom chtěli další pastviny mít, jsou většinou ve vlastnictví státu a spravuje je společnost Lesy České republiky. Chceme účelově hospodařit přímo v lese, rozhodnout, kam zvířata půjdou,“ nastínil Štencl.
Přesvědčit vlastníka a úřad se nepodařilo
Tím by formality byly naplněny a pastviny se mohly rozšířit na další místa. „Zvýší se tak různorodost životního prostředí. Zatím jsme ale vlastníka ani katastrální úřad nepřesvědčili. Diskutujeme a přemýšlíme, jak svého cíle dosáhnout. Výsledek ještě nemáme,“ sdělil Štencl.
Lesy České republiky tvrdí, že prostor k jednání nemají, musí se totiž držet zákona o lesích.
„Dlouhodobější výjimky může povolit státní správa lesů a my budeme vždy dodržovat zákon. Pro nás je důležité, aby skot neukusoval dřeviny. Aby neutíkal a nezpůsoboval škody v těchto cenných místech,“ upozornila Eva Jouklová, mluvčí společnosti Lesy ČR.
Pastevci říkají, že zvířata zabezpečili dobře. „Ohradníky jsou pečlivě postavené. Ještě nikdy nám žádné zvíře neuteklo. Zástupci Lesů ČR už na kontrole byli. Zajímalo je, jestli krávy neožírají stromy,“ doplnil Merta.
Voda vytékající z pastvin má pitnou úroveň
Pečlivě se o případné dopady na přírodu starají také ochranáři. „Sledujeme chemické a fyzikální vlastnosti půdy v pastvinách. Také hlídáme kvalitu vody. Ta, která vytéká z pastvin, je na úrovni pitné,“ připomněl Štencl.
Pastviny se však daří rozšiřovat na jiných místech Jeseníků, například v přírodní památce Chebzí na Jesenicku a v rezervaci Růžová na Bruntálsku. CHKO pak pastevcům přispívá z dotačního programu ministerstva životního prostředí.
„V přírodní památce Slunná stráň na Přemyslovském sedle pomáhá pastva a kosení luk zvláště chráněným druhům rostlin a živočichů. Ti jsou vázaní na své unikátní biotopy,“ uzavřel Štencl.
