INZERCE

Pavel Severa býval generálním sekretářem TOP09. Kvůli kauze směnek v roce 2018 z funkce odstoupil. Foto: TOP09

Podpisy na směnkách v kauze Severa nebyly padělané. Pro závěry znalce nebyla žádná opora, zkonstatoval soud

Vrchní soud v Praze pravomocně osvobodil bývalého politika Pavla Severu. Odvolací senát potvrdil únorový verdikt Krajského soudu v Pardubicích. Severa byl obžalován za to, že měl zneužít závislosti na alkoholu svého dlouholetého známého a údajně ho přimět podepsat čtyři směnky převyšující 10 milionů korun. Odvolací instance v rozsudku, který má Ekonomický deník k dispozici, zkonstatovala, že nalézací soud provedl všechny důkazy nezbytné pro rozhodnutí o vině obžalovaného, přičemž v rozhodujících směrech nepochybil ani svými stěžejními skutkovými závěry. Bývalý politik byl tedy podle vrchního soudu obžaloby zproštěn pravomocně. Kauza, kvůli které opustil Severa aktivní politiku, tedy definitivně končí.

Vrchní soud v Praze 6. září pravomocně osvobodil bývalého politika KDU-ČSL a později generálního sekretáře TOP09 Pavla Severu. Odvolací senát tak potvrdil únorový verdikt Krajského soudu v Pardubicích. Severa byl obžalován za to, že měl v roce 2013 zneužít závislosti na alkoholu svého dlouholetého známého – podnikatele Zdeňka Švece z Litomyšle a údajně ho přimět podepsat čtyři směnky znějící celkem na 10 milionů 870 tisíc korun.

Soud Severu zprostil skoro po šesti letech zprostil obžaloby. A kvůli křivému svědectví a nepravdivému znaleckému posudku byl obžalován i znalec Roček. Jeho posudek měl zásadní vliv na to, že byl Severa obviněn a obžalován.

Vrchní soud zkonstatoval, že nalézací soud provedl všechny důkazy nezbytné pro rozhodnutí o vině obžalovaného, přičemž v rozhodujících směrech nepochybil ani svými stěžejními skutkovými závěry.

„Jakkoliv státní zástupce závěr soudu prvního stupně o pravosti podpisů zemřelého Zdeňka Švece na přezkoumávaných směnkách v odvolání nezpochybnil, je zapotřebí zdůraznit, že správnost tohoto závěru byla prokázána odbornými závěry znaleckých posudků soudních znalců Jana Klepáče a Vladimíra Svobody předložených obžalovaným a Jana Zimmera, a znaleckého pracoviště OKTE přibraných podle trestního řádu policejním orgánem, přičemž současně závěry znaleckých posudků bylo vyloučeno, že by se u podpisů jednalo o technické padělky včetně výsledků protlačování tahů,“ stojí v rozhodnutí odvolacího soudu.

Ten se do detailu zaobíral znaleckým posudkem již zmíněného psychiatra Petra Ročka, na němž byla obžaloba Severy z velké části vystavěna.

„K posouzení otázky poškozenými a státním zástupcem zpochybňované kvality duševního stavu zemřelého Ing. Zdeňka Švece v rozhodném období, kdy podepsal přezkoumávané směnky, byly předně stranami trestního řízení předloženy znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, a to poškozenou Dagmar Švecovou posudek Petra Ročka z 3. 5. 2016 a obžalovaným revizní posudky Tomáše Nováka z 8. 2. a 10. 9. 2019. Policejní orgán poté zcela správně s ohledem na zásadní rozdíly v závěrech uvedených znalců stran diagnózy prvního z nich, že zemřelý trpěl alkoholovou a epileptickou demencí, v důsledku čehož dovodil jeho plošnou neschopnost právně konat, rozhodl opatřením z 14. 8. 2019 o přibrání znaleckého ústavu Psychiatrické nemocnice Bohnice k vypracování ústavního revizního znaleckého psychiatrického posudku (dále jen ústavní posudek) zaměřeného na zodpovězení otázek týkajících se případné duševní poruchy zemřelého Zdeňka Švece, která by nebyla jen přechodná a která jej činila neschopným k právním úkonům, jakož i hodnocení závěrů znaleckých posudků. Oproti tomu soud prvního stupně pochybil, jestliže opomněl v hlavním líčení osobně vyslechnout znalce Tomáše Nováka a zejména Petra Ročka, pokud jinak správně osobně vyslechl k přednesení ústavního posudku pověřeného zpracovatele MUDr. Otto Matanelliho,“ upozornil ale na chybu nalézacího soudu, který se spokojil pouze s některými písemnými výstupy.

„Smyslem osobního výslechu především znalce Petra Ročka v hlavním líčení by bylo vysvětlení jím prezentovaných stěžejních závěrů stran údajné alkoholové a epileptické demence zemřelého Zdeňka Švece v rozhodném období, v důsledku které dovodil jeho plošnou neschopnost právně jednat, a to ve světle odlišných závěrů znalce Tomáše Nováka a především znaleckého ústavu. Ve veřejném zasedání konaném 6. 9. 2021 v řízení o odvolání státního zástupce ovšem na rozdíl od výslechu znalce Tomáše Nováka, který nejenže potvrdil, ale nadto blíže vysvětlil své odborné závěry, doplnění dokazování i výslechem znalce Petra Ročka nemohlo být provedeno, neboť jmenovaný znalec využil zákonného oprávnění odepřít vypovídat v souvislosti se svým trestním stíháním vedeným pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku za zjednodušeně uvedeno způsob vypracování závěrů vpředu uvedeného znaleckého posudku z 3. 5. 2016, č. 156/2016, posuzujícího zdravotní stav zemřelého Zdeňka Švece na základě objednávky poškozené Dagmar Švecové,“ uvedl dále senát vrchního soudu.

Ve shodě se soudem prvního stupně Vrchní soud v Praze v tomto směru vycházel ze závěrů
znalce Tomáše Nováka a především znaleckého ústavu, podle kterých sice zemřelý Zdeněk Švec po celé období od roku 2010 sice trpěl syndromem závislosti na alkoholu a dále sekundární epilepsií, ale nikoliv alkoholovou nebo epileptickou demencí, pokud pro takový závěr Petra Ročka neexistuje ve zdravotnické dokumentaci oprávněná opora.

Znalcovy problémy

Na problémy znalce už poukázal Ekonomický deník v minulosti zde.

„Nadto zpracovatelé ústavního znaleckého posudku podle zjištění Vrchního soudu v Praze při jeho
vyhotovení disponovali oproti původním znalcům nejen až extrémně rozsáhlou a podrobnou
zdravotnickou dokumentací různých poskytovatelů zdravotnických služeb, včetně odborných
pracovišť kupříkladu psychiatrických, neurologických a chirurgických, obsahující také výsledky
vyšetření, objektivizující vývoj zdravotního stavu zemřelého v rozhodujícím období, ale také
výpověďmi svědků z řad příbuzných, přátel a dalších osob, se kterými byl zemřelý v kontaktu
zejména v souvislosti se svou podnikatelskou činností až do svého úmrtí 14. 12. 2013. Již
odborné závěry ústavního znaleckého posudku (ale i znalce Tomáše Nováka) vylučující u zemřelého Zdeňka Švece, že by v období, kdy podepsal předmětné směnky, trpěl alkoholovou nebo epileptickou demencí, při důsledném respektování zásady ´in dubio pro reo´ zcela zásadním způsobem zpochybňují správnost závěru státního zástupce, že by se zemřelý přitom nacházel ve stavu snížené až vymizelé rozpoznávací a ovládací schopnosti, vylučujícím nebo výrazně snižujícím schopnost rozpoznat následky jím činěných právních úkonů,“ zkonstatoval soud.

Vrchní soud v Praze navíc zjistil k osobě znalce Petra Ročka další závažné skutečnosti (nikoliv odborné povahy) zpochybňující hodnověrnost jeho závěrů.

„Petr Roček je trestně stíhán pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku s tím, že pro tento trestný čin související s podáním přezkoumávaného znaleckého posudku č. 156/2016 byla 1. 7. 2021 podána státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Olomouci obžaloba u Okresního soudu v Olomouci. Dále z trestního spisu Policie České republiky, krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, územní odbor Plzeň – venkov bylo zjištěno, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Tachově z 18. 1. 2020 bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání znalce Petra Ročka pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku s tím, že byla znalci stanovena zkušební doba v trvání 12 měsíců. Skutek, pro který bylo trestní stíhání znalce podmíněně zastaveno, spočívá v podání nepravdivého znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie z roku 2017, jehož závěry byly rovněž uplatněny v souvislosti s dědickým řízením po zemřelé, jejíž duševní stav znalec retrospektivně posuzoval. K institutu podmíněného zastavení trestního stíhání považuje Vrchní soud v Praze za potřebné ve vší stručnosti upozornit kromě dalších rovněž k doznání obviněného k činu,“ stojí dále v osvobozujícím rozsudku nad Pavlem Severou.

Soud dospěl k názoru, že i při vědomí toho, že v rozhodném období zemřelý Zdeněk Švec nepochybně trpěl závažným a prohlubujícím syndromem závislosti na alkoholu a sekundární epilepsií, což vedle zdravotnické dokumentace potvrzovali zejména jeho příbuzní a zaměstnanci, že soud prvního stupně u obžalovaného nepochybil rozhodnutím o zproštění obžaloby, protože pochyby o vině Severy nevyvolávají pouze specifikované odborné závěry znaleckého posudku
Tomáše Nováka a znaleckého ústavu, opírající se především o rozsáhlou související zdravotnickou dokumentaci, ale také o výpovědi svědků, kteří potvrdili, že zemřelý v rozhodném období vykonával bez zjevných známek zásadního vlivu podnapilosti podnikatelskou činnost spojenou s jistě složitými jednáními s obchodními partnery, zástupci peněžních institucí, úřady a spolupracujícími osobami.

Ekonomický deník znalce Petra Ročka několikrát kontaktoval, ale ten nereagoval. Ozval se až poté, co usedl na lavici obžalovaných u soudu v Olomouci. Ekonomickému deníku poslal e-mail.

„Dne 21. 9. 2021 se na Okresním soudě v Olomouci konalo hlavní líčení. Panu Severovi nestačilo 7 let na českých soudech a tak přijel on i jeho suita na Moravu. Ve sféře směnek se mu zalíbilo a obvinil znalce psychiatra a nemajetkové újmy Petra Ročka hned ze 2 trestných činů. Co by znalec jsem hleděl, co jsem všechno spáchal. A to jsem pana bývalého poslance viděl poprvé. A pan Severa tomu nasadil korunu a kromě platby řádově v milionech od dr. Švecové by chtěl po mně milion. Za to, že jsem napsal znalecký posudek. Vypadá to tak, že se člověk může ocitnout ve výkonu trestu ani neví jak, přijít o práci jen by řekl Švec a zaplatil milion jen tak na přilepšenou,“ začal svůj text Roček.

„Dokonce prý, abych se přiznal. Abych se přiznal ke svému názoru?! A tak našinec může za pouhý názor (znalce) skončit 8 let za katrem. Pan Severa vypovídal. Tři čtvrtě toho, co vypustil z úst, byla jen bohapustá lež. Pasoval se do role podvedeného a největšího chudáka. Zavzpomínal na staré poslanecké časy, vše má vykalkulováno. Kromě toho, že se nepřiznám. Chci všem sdělit, že budu psát pouze pravdivé a objektivní posudky. Ještě jedna věc. Bylo opakovaně naznačeno, že jsem ukončil pracovní poměr v Léčebně ve Šternberku z výše uvedených důvodů. To ale není pravda. Chtěl jsem se věnovat pouze a jenom posudkové práci,“ dodal znalec Petr Roček.

Podmíněně zastaveno

Jak už Ekonomický deník upozornil, Petr Roček byl kvůli svému posudku už jednou stíhán a stíhání bylo podmíněn zastaveno.

Roček na plzeňské kriminálce tvrdil, že na posudky je málo času. Také prohlásil, že na rozdíl od posudků pro policii a soudy, kde jsou jasně dané otázky, v případě privátních posudků přichází jejich zadavatel už s hotovým závěrem posudku. „Žadatel již má určitou představu, jak má posudek, za který zaplatí, vyznít. Tedy žadatel není ochoten zaplatit za odlišný výsledek a vznikají často neshody,“ řekl na policii znalec. Pak doplnil, že vyhodnotil a napsal posudek v souladu s tím, co po něm chtěla zadavatelka posudku. „Tedy provedl určitou oponenturu znalci MUDr. Michalu Hronovi a více to nechtěl komentovat,“ stojí v policejním spisu z loňského července.

Žalobkyně Karin Hajná-Steinerová z Okresního státního zastupitelství v Tachově nakonec stíhání znalce Petra Ročka loni v listopadu podmíněně zastavila.

„Po ukončení vyšetřování a předložení vyšetřovacího spisu jsem shledala, že v této trestní věci jsou zákonem stanovené podmínky k postupu podle ustanovení paragrafu 307 odstavec 1 trestního zákona o podmíněném zastavení trestního stíhání,“ napsala žalobkyně Karin Hajná-Steinerová.

Podle ní se Petr Roček ve své výpovědi před policejním komisařem k trestné činnosti v plném rozsahu doznal, včetně zavinění a vyslovil souhlas s podmíněným zastavením stíhání.

Jenže olomoucká policie sdělila na sklonku dubna obvinění z přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Jak stojí v policejním spise na znaleckou činnost Petra Ročka bylo v minulosti více stížností.

Jan Hrbáček