Rychlé šípy v knihovně aneb stručná bibliografie

Komiksový fenomén Rychlé šípy vám v případě sběratelského zájmu zabere několik metrů vaší knihovny.





V Mladém hlasateli a Vpředu
Nejprve Rychlé šípy vycházely v legendárním časopisu Mladý hlasatel. První příběh vyšel v 7. čísle IV. ročníku časopisu 17. prosince 1938. Následně zde vyšlo 113 příběhů. Vydávání Mladého hlasatele bylo zastaveno v roce 1941. V mezičase vyšel sešit Rychlé šípy a jejich 65 úžasných dobrodružství a kniha Záhada hlavolamu(1940, 1941). Rychlé šípy se objevily i na gramodeskách firmy ESTA v letech 1941 a 1942.
Po II. světové válce se 4 příběhy (o Písklounovi a Tlouštíkovi) objevily v časopise Junák (1946). Následně se Jaroslav Foglar přesunul do časopisu Vpřed, kde Rychlé šípy bavily čtenáře v letech 1946 - 1948 ve 103 příbězích. V roce 1947 vyšlo navíc zvláštní čtyřčíslo Vpředu s 60 příběhy a kniha Stínadla se bouří. Následovala velmi dlouhá přestávka způsobená politickou změnou. Za zmínku snad stojí polské vydání Záhady hlavolamu (Tajemniczy cylinder, přeložil Rudolf Janíček, 1958).

Pulsující Ostrava
V uvolněných 60. letech začaly Rychlé šípy vycházet jako příloha regionálního Ostravského kulturního zpravodaje (1966 - 1967), kde vyšlo 24 pokračování. Ostrava byla v té době centrem rychlošípackého dění. Tamní vydavatelství Puls vydávalo v letech 1967 - 1971 sešity a časopis Rychlé šípy. Současně Puls (ve spolupráci s Mladou frontou a Parkem kultury a oddechu v Ostravě) vydal i tři speciální souborná vydání příběhů (1969 - 1971). Než zavřeme oponu v této éře, je třeba ještě připomenout tři příběhy Rychlých šípů, které se objevily v časopisu Skaut-Junák v roce 1968, televizní seriál Záhada hlavolamu (1969), zpracování Záhady hlavolamu a Stínadel se bouří do komiksové podobny (Novinář - 1970, 1971), vydání románu Záhada hlavolamu v maďarštině v Bratislavě pro tamní menšinu (Sündisznó a ketrecben, 1971) a vydávání Rychlých šípů v próze (1972-1973). Doba normalizace s sebou totiž přinesla zákaz vydávání foglarovek. A tak mohly Rychlé šípy vyjít pouze v zahraničí v exilovém vydavatelství Obrys-Kontur v roce 1982 (sešit obsahuje 47 pokračování). Uzavřený okruh zájemců mohl vidět šestiminutový krátký film Rychlé šípy zakládají klub, který natočil Tomáš Vorel v roce 1979.

Uvolnění v 80. letech
Po nástupu M. Gorbačova do čela Sovětského svazu došlo k uvolňování mezinárodních vztahů a určitému uvolnění. Pro nás je důležité, že se mohly konat nejprve besedy s Jaroslavem Foglarem (a díky tomu mohla ve dvou vydáních vyjít v roce 1986 publikace Píseň úplňku se 7 příběhy Rychlých šípů) a následně mohly vycházet i Jestřábovy knihy. Zmínit je možné i exilové první vydání Tajemství Velkého Vonta. V roce 1988 vyšel jako zájmový tisk TJ Sokol Silůvky 4. díl Rychlých šípů, který navazoval na souborné vydání v Pulsu. Tamtéž Vyšla i kniha Rychlé šípy slaví narozeniny, kde byly poprvé souhrnně zaznamenány informace o vzniku seriálu. Rychlé šípy tak zájemci museli hledat v regionech, třeba v Hradci Králové vycházely v místním časopisu Puls (1989 - 1993).

Rychlé šípy po sametové revoluci
V závěru sametové revoluce ale přišlo velké překvapení. Nejen že byl na Vánoce reprízován televizní seriál Záhada hlavolamu, ale na stránkách celostátního periodika Květy začaly Rychlé šípy opět vycházet (každý týden vždy vyšel jeden příběh (1990-1994), ve Svobodném slově vycházel na pokračování překreslený román Stínadla se bouří (1989-1990). V novinách Mladá fronta 30. 12. 1989 vyšel příběh Rychlé šípy znovu do Stínadel (Bohoušek před časem informoval o okolnostech vydání tohoto příběhu). Hudební vydavatelství Supraphon vydalo 2 gramofonové desky s příběhy knih Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří (namluvil mj. Ladislav Mrkvička, hudbu dodal Zdeněk Merta).
V letech 1990-1991 byl vydáván časopis Mladý hlasatel, kde se Rychlé šípy pravidelně objevovaly. V březnu 1990 vydal Hucul club dva sešity s příběhy Rychlých šípů, vydavatelství Novinář vydalo v jednom sešitu překreslené romány Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří a začala další velkolepá éra ve vydávání Rychlých šípů. Byla spojena s vydavatelstvím Olympia. To vydalo v prvním vydání stínadelskou trilogii (Dobrodružství v temných uličkách) a v letech 1990-1991 ve vysokém nákladu 6 sešitů s 288 příběhy (první dva ve dvou vydáních). Příběhy slavné pětice hochů se dostaly prakticky do všech domácností v tehdejším Československu. Olympia vydala v několika knižních vydáních i samostatné příběhy Rychlých šípů ve Stínadlech. Nakladatelství Blok vydalo v letech 1990 a 1991 dvě výpravné publikace - Ohnivé znamení a Zlaté údolí s příběhy ze starých časopisů (uvnitř bylo 77 a 38 příběhů RŠ). Časopis Kometa, který se specializoval na kreslené seriály, v roce 1991 uvedl na trh speciální číslo s názvem "Magazín Kometa uvádí Rychlé šípy 60x". V roce 1992 vydalo brněnské vydavatelství Rovnost ve spolupráci se Sdružením přátel Jaroslava Foglara brožuru Příběhy Rychlých šípů (kreslený seriál zpracovaný do prozaické podoby, šlo o texty publikované už v 70. letech a následně v letech 1991-1992 v RT deníku). V návaznosti na celovečerní film režiséra Petra Kotka vyšel fotokomiks Záhada hlavolamu (Two Brothers, 1993). V letech 1993 - 2001 vyšlo v produkci hudebního vydavatelství Hurikán celkem 10 magnetofonových kazet s příběhy Rychlých šípů, které namluvili Miloslav Šimek a Josef Fousek.
Trh tištěnými seriály byl nasycen, a tak dalšího vydání se Rychlé šípy dočkaly v roce 1997 při příležitosti výstavy v Muzeu hl. m. Prahy, kdy vyšla publikace Rychlé šípy a jejich 65 úžasných dobrodružství, v katalogu k výstavě vyšly pak další dva příběhy. V rámci speciálního čísla časopisu Skaut-Junák vyšel CD titul Rychlé šípy na gramodeskách s nahrávkami z let 1941 a 1942 (vydal Junák - svaz skautů a skautek ČR).

Rychlé šípy v období po smrti Jaroslava Foglara
V roce 1998 vyšlo v Olympii první souborné vydání všech příběhů, které se stalo hitem tehdejších Vánoc. Stalo se tak prakticky těsně před Jestřábovou smrtí. Kniha se dočkala několika vydání a dotisků (naposledy jsem zaznamenal 4. vydání z roku 2012). V následujícím období vyšly v Olympii překreslené romány Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří (tentokrát poprvé v barevné podobě) jako součást knihy Svorní gambusíni (1999).
O šest let později se všechny tři stínadelské příběhy dočkaly monumentálního souborného vydání s kresbami Milana Tesleviče pod názvem Rychlé šípy ve Stínadlech (jako zajímavost uvádím, že název knihy vzešel z internetové ankety SPJF) a v roce 2015 vyšla ve 2. upraveném vydání. V letech 2007, 2009 a 2010 vydalo hudební vydavatelství CD disky s příběhy z knih Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří (verze z roku 1990) a nově zpracované Tajemství Velkého Vonta (hudba Jaromír Klempíř, příběhy namluveny Ladislavem Mrkvičkou). V roce 2011 vydal Supraphon komplet 3 CD pod názvem Rychlé šípy.

Zvláštní rok 2012
Olympia ve vydávání stínadelských příběhů pokračovala a v roce 2012 vydala sešit s překreslenými romány Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří pod stejným názvem - Rychlé šípy ve Stínadlech. Trochu zmatek, že? Ne dosti na tom, že v tiráži je uvedeno, že jde o 2. vydání a v Olympii 1 (vydavatel tím navazoval na první vydání z roku 1990 ve vydavatelství Novinář, zde ale s jiným názvem). Rok 2012 byl vůbec bohatý na knihy spojené s Rychlými šípy. Ve vydavatelství Ostrov vyšlo totiž zvláštní bibliofilské vydání románu Stínadla se bouří a ve vydavatelství Václav Vávra dvě vydání překresleného románu Tajemství Velkého Vonta (Marko Čermák svými ilustracemi navázal na kresby z konce 60. let, scénář zpracoval Jiří Macek) a ještě jedno - jako sběratelskou limitovanou edici (formát knihy navazoval na kapesní vydání vydaná v Novináři v letech 1970 a 1971).

Nastupuje Albatros
V roce 2018 převzalo pomyslnou štafetu vydávání foglarovek vydavatelství Albatros. V nové edici. 3. prosince 2018 vydalo v rámci dárkových publikací v jedné složce 12 kvalitních velkoformátových reprodukcí komiksů Jaroslava Foglara a Jana Fischera. Plakáty jsou vlepeny do kartonových desek lepených plátnem, které jsou samy o sobě pozoruhodným foglarovským artefaktem. Jde zatím o rozměrově největší a nejdražší publikaci v prodeji (1499 Kč) s rychlošípáckým motivem. Albatros postupně začal vydávat všechny knihy Jaroslava Foglara (knihy Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří vyšly v roce 2019 a 2020, Tajemství Velkého vonta v roce 2021 a navázaly na ně postupně audioknihy, v letech 2020 a 2022 vyšla sběratelská vydání knih Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří s ilustracemi Jana Fischera).
V roce 2019 vydal Václav Vávra v rámci edice Klasické komiksy Marko Čermáka jubilejní 10. knihu s Čermákem překreslenými příběhy Rychlých šípů z Mladého hlasatele a přepracování seriálu Kulišáci původně vycházejícího v 60. letech v časopise ABC, tak i příběhy podle nových scénářů ze 70. let - jde o kompletní vydání všech příběhů ilustrovaných Marko Čermákem. Kniha je doplněna o dvoustránkový text J. Foglara "Jak se dělají Rychlé šípy" a o ukázky jeho scénářů. Tato kniha je posledním rychlošípáckým počinem před vydavatelskou aktivitou Albatrosu v roce 2021.

Vydavatelství Albatros vydalo 18. března 2021 rozsáhlou publikaci s názvem Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera. Jde o kompletní sérii příběhů Foglar-Fischer. Komiksy jsou nově retušované, barevně sjednocované a upravované a tištěné kvalitní technologií, na lepším papíře a ve větším formátu. Soubor vyšel s rozsáhlým doslovem znalce kreslených seriálů Tomáše Prokůpka v grafické úpravě Martina T. Peciny. Jak bylo uvedeno v on-line besedě při příležitosti uvedení knihy 17. 3. 2021 (veřejné představení knihy se kvůli pandemii nemoci covid-19 nemohlo konat), šlo o jednu z nejtěžších dosud vydaných foglarovek - hmotnost knihy byla 1893 gramů! Kniha byla rychle vyprodaná, v dubnu následoval dotisk.
19. května 2022 vyšel první sešit s názvem Rychlé šípy. V sešitových vydáních je zveřejněn nejen původní kreslený seriál, ale také zbrusu nové komiksy ze světa Jaroslava Foglara od současných tvůrců. Komiksy jsou doplněné tematickým povídáním, hrami, soutěžemi a kvízy. Druhý sešit vyšel v září 2022.
8. června 2022 vydal Václav Vávra první vydání knihy s názvem Stínadelská trilogie. Kniha obsahuje kreslené seriály Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta v barevné podobě, které nakreslil Marko Čermák. Vydáni mělo trojí různou podobu - dvě verze mají odlišnou obálku, třetí sběratelská verze má odlišný vzhled (tři proužkové svazky ve speciálním boxu).
V reakci na uprchlickou krizi a válečný stav na Ukrajině vydalo Sdružení přátel Jaroslava Foglara v červnu 2022 sešit s názvem Rychlé šípy v ukrajinském jazyce (a psaný azbukou). Obsahoval 17 stran vybraných příběhů Rychlých šípů tandemu Jaroslav Foglar - Jan Fischer, zábavné úkoly Rychlé veverky Pavla Čecha, instrukce k lovu 13 bobříků a také krátký medailonek Jaroslava Foglara. Sešit byl distribuován zdarma do uprchlických center a škol, kde byly umístěné ukrajinské děti.
Albatros vydal 6. října 2022 další rozsáhlou publikaci s názvem Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Marko Čermáka. Jde o kompletní sérii příběhů tandemu Foglar-Čermák. Komiksy jsou opět nově retušované, barevně sjednocované a upravované a tištěné kvalitní technologií, na lepším papíře a ve větším formátu. Vedle Čermákových ilustrací se ve svazku představují příběhy kreslené Bohumírem Čermákem a Václavem Junkem. Opravdovou novinkou jsou pak příběhy podle původních, dosud nezrealizovaných scénářů Jaroslava Foglara nakreslené Jiřím Grusem. Knihu doprovází dvě statě Martina Foreta. V první z nich se autor věnuje osobnosti Marko Čermáka, v druhé pak obecně fenoménu Rychlých šípů a stopě, kterou zanechaly v české kultuře. Oba doslovy jsou doplněny bohatou dokumentární přílohou. Kniha obsahuje 192 stran a její hmotnost je 1,323 kg.

---

Pod čarou lze připomenout i příklady další sekundární literatury:
- Otakar Fuka: Rychlé šípy v televizi, (Mladá fronta 1970, Šebek a Pospíšil 1991)
- Jiří Polák, Ivan Vápenka: Kreslí Fischer, píše Foglar aneb Tajemství malíře (Ostrov 1993, příloha svazku Robert Kraft: Nobody - Indian Bill, edice Dálky)
- Miloš Dvorský: Mýtus zvaný Stínadla (Nakladatelství Zdeněk Bauer, tři vydání 2010, 2011, 2018)
- Ivan Vápenka: Žil jsem s Rychlými šípy ... od roku 1955 dodnes, (Machart 2012 - elektronická kniha)
- Tomáš Prokůpek (ed.): Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství (Akropolis 2018)
- Petr Kotek - Pavla Státníková: Město jako přízrak - pražské inspirace Jaroslava Foglara (Muzeum města Prahy, 2022)
- Časopisy: Zpravodaj KPJF, Zpravodaj SPJF, Bobří stopa, Sborník Kruhu nezávislých foglarovců
- A další publikace spojené s životem a dílem Jaroslava Foglara, jejichž seznam najdete v článku Knihy o Jaroslavu Foglarovi

- Zmínit lze, že fenomén Rychlých šípů zaznamenáváme v různých souvislostech v médiích a dočkal se i řady divadelních zpracování, z nichž nejznámější Rychlé šípy aneb Hlídka malého skauta se hraje ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti od roku 2000 dosud. Pozoruhodná je i četnost celé řady parodií jak v tištěné, tak i v elektronické podobě. Rychlé šípy najdete na různých upomínkových předmětech (pohlednice, záložky, plakáty, nálepky, kartičky, vlaječky, odznaky, turistické známky, hrnečky, cukrovinky).
- Na příběhy Rychlých šípů navazuje i několik sequelů - Meč vontů (Jiří Hogan), Poslední tajemství Jana T. (Jaroslav Velinský), Poselství ze Stínadel, Poslední stínadelské tajnosti (oba Josef Červinka - Grifin), O Červenáčkovi (Pavel Čech), 1. března 2022 vyšel sešit Jiří Dubský - Karel Zeman - Slavomil Janov: Rychlé šípy - 33 nových příběhů, zajímavostí a kuriozit, objevů velké poznávací hry (vydala Akademie Jaroslava Foglara).


Poznámka autora: Do přehledu byla zaznamenána všechna oficiální vydání kreslených příběhů Rychlých šípů, první vydání stínadelských příběhů v knižní podobě, případně další vydání, která jsem považoval za zajímavá. V přehledu chybí vydání Rychlých šípů v rámci různých oddílových, klubovních a jiných zpravodajů s minimálním veřejným pokrytím. Bibliografické údaje byly ověřovány v on-line katalogu Národní knihovny, přesto uvítám jakákoliv doplnění.

Článek vyšel 12. 3. 2021, naposledy byl aktualizován 5. 10. 2022 -