„Ono je to strašně těžké posoudit, protože to právo, abychom měli prezidenta, který je schopen výkonu funkce, z Ústavy jasně vyplývá,“ řekl přesně Kocáb, rovněž bývalý politik. Byl to právě Kocáb, kdo patřil k blízkému okruhu spolupracovníků a také přátel Václava Havla, který strávil hospitalizací v nemocnicích během své funkce zhruba rok a půl. Určitou dobu dokonce v umělém spánku po odoperování části plíce.
Ještě přitvrdit proti neočkovaným?Anketa
„První, co mě napadá, je, že Michael Kocáb tyhle starosti neměl, když na Hradě úřadoval Václav Havel a ležel v nemocnici. Samozřejmě, že je potřeba, aby na Hradě byl člověk nejlépe v plné síle. Na druhou stranu musíme být shovívaví a počkat, zda se prezident uzdraví, a ne jeho dočasné oslabení okamžitě využít k jeho odstranění. Za Havla byla sice jiná doba, ale případ byl úplně stejný. Jiný metr. Před časem jsem napsal, že Česká republika by se měla přejmenovat na Zemi dvojího metru,“ řekl k tomu hudebník, spisovatel a člen hnutí Trikolóra Petr Štěpánek.
Bývalý poslanec ČSSD a disident, diplomat a signatář Charty 77 Jaroslav Bašta s Kocábovým výrokem rovněž nesouhlasí. „Nesouhlasím. Mimo jiné proto, že jestli se nepletu, tak je v Ústavě cosi o úřadu, nikoliv o funkci. Za druhé, jestliže to panu Kocábovi nevadilo v době, kdy byl prezidentem Václav Havel, který strávil v nemocnici podstatně více času – a to i v zahraničí, nemělo by mu to vadit ani teď, protože člověk má být ve svých názorech konzistentní. Zejména u názorů morálně postavených. K tomu bych dodal ještě jednu věc, že nákaza dvojím metrem zahubí tuto civilizaci,“ shrnul svůj názor Bašta s tím, že se v tomto případě o dvojí metr jedná, což vidí jako nesmírně nebezpečnou záležitost. Tímto způsobem by se dalo zpochybnit všechno a „nakonec by zůstalo jen to, s čím souhlasím. A s čím nesouhlasím, to nemá právo na život.“
Svoboda: Má se měřit stejně, ale atmosféra je jiná
Podobně jako Kocáb vnímá situaci i dlouholetý politik, lidovec a pedagog CEVRO institutu Cyril Svoboda. „Odpověď je ano, na to má každý právo. Prezidenta volíme proto, aby vykonával svůj úřad. Nicméně rozhodnutí o tom, že je zbaven svého úřadu, je rozhodnutím ústavně politickým. Ale v podstatě má pravdu,“ sdělil. Zároveň připustil, že by měl stejný metr platit vůči všem prezidentům, ale panuje jiná situace než v době Václava Havla. „Má se měřit stejně, ale atmosféra v České republice je jiná, v jiné náladě a po vypjatých volbách, takže vše doznívá. Situace je v tomto ohledu jiná. Beru jako realitu, že bude návrh na aktivaci článku 66 Ústavy podán, ale obě (parlamentní) komory musejí rozhodnutí zvážit, protože se mi zdá, že bude nevratné. Je velmi nepravděpodobné, že by Parlament vzal své rozhodnutí zpět, přitom může mít dlouhodobé dopady,“ vysvětlil Svoboda.
Odlišnost situace jasně vidí i poslanec ODS Karel Krejza. „Vykládat Ústavu je vždy velmi ošemetné, nepustím se do výkladu, ale prezident není schopen vykonávat funkci a v této chvíli, kdy se mají vést povolební jednání a má největší roli, je to problém. V horizontu týdne se problém stane důležitým a bude potřeba posouzení zdravotního stavu – ani ne aktuálního v daném momentě, ale spíše si říci, zda je šance, že se Miloš Zeman vrátí k výkonu funkce, protože od prezidenta potřebujete jmenovat nového premiéra,“ uvedl Krejza s tím, že situaci zásadně změnily volby. Podle něj by vše probíhalo jinak, kdyby hnutí ANO obhájilo svoji pozici. „Ale zcela evidentně potřebujete prezidenta na předání moci parlamentní koalici, protože se mění rozložení moci ve státě. Ponechat u moci vládu, která se už evidentně nemůže o Parlament opřít, je jen prodlužování situace, která dnes neodpovídá výsledkům voleb. Havel byl v situaci, kdy musel omezit aktivity jako zahraniční cesty a reprezentativní úlohy, nikoliv někoho jmenovat. Je to jiná situace,“ domnívá se Karel Krejza.
Komentátor, novinář a bývalý politik hnutí ANO Martin Komárek tvrdí, že je do výkladu třeba zahrnout faktor času: „Řekněme, že prezident – ne Zeman – spadne z koně, utrpí otřes mozku a den nebude schopen podepisovat dokumenty. Určitě ho kvůli tomu nezbavíme jeho pravomocí. Do výkladu patří slovo ‚dlouhodobě‘, tedy prezident, který nemá dlouhodobě problém s výkonem funkce. V případě Zemana je to podle všeho, co víme, na hraně a bude pro zákonodárce těžké, aby správně rozhodli. S výrokem souhlasím, každý se někdy dostane do stavu, kdy není schopen výkonu funkce. Když onemocním, mohu se dostat do stavu, kdy nebudu schopen napsat článek, ale to neznamená, že nemohu vykonávat funkci novináře. S Michaelem souhlasím, ale v případě, že nejde o chvilkovou indispozici,“ sdělil redakci.
Psali jsme:
Hampl: Z Ústavy vyplývá, co říká Ústavní soud
„Vykládá se to velmi obtížně. Kdybychom výrok (Kocába, pozn. red.) pojali negativně, to znamená, jestli máme nárok i na prezidenta, který není schopen výkonu funkce, tak by to nedávalo smysl. My potřebujeme ústavní činitele, kteří zastávají svůj úřad, ale Ústava počítá s tím, že když ho prezident dočasně nemůže zastávat, je zastupitelný. I prezident republiky si může dovolit být marod, nezastávat svůj úřad nějakou dobu, a jeho pravomoci se přenášejí. Ale kdyby prezident nebyl schopen pracovat po celou dobu mandátu, bude to jiné. Myslím, že nejde o věc Ústavy, ale zdravého rozumu,“ řekl politolog Lukáš Jelínek. Ten si myslí, že po dobu neschopnosti výkonu funkce u Václava Havla mohl být aktivován právě článek 66 Ústavy, který umožňuje prezidenta zastoupit. Rovněž prý rozumí tomu, že z úcty k Václavu Havlovi na to politická reprezentace neměla odvahu, ale podle logického přístupu by se mělo všem měřit stejným metrem a bez výjimky.
Myslíte, že Parlament nakonec Zemana zbaví pravomocí? Jde o předpověď, ne přání.Anketa
Podle sociologa Petra Hampla vyplývá z Ústavy to, co v ní vidí Ústavní soud České republiky. „A protože současný Ústavní soud není neutrální, ale jednoznačně a okázale se hlásí k tomu, že podporuje program Pirátostánu a Demobloku, vyplývá z Ústavy, co chce Demoblok a Pirátostán. Kdyby mezi těmito silami došlo ke sporu, museli bychom to řešit. Rád bych měl pozitivnější zprávu,“ uvedl Hampl. Podotkl také, že obecně platí nejen v České republice, ale i jinde, že když se Ústava ČR psala, nebylo úmyslem zákonodárce umožnit odvolávání prezidentů v podobných situacích. „Ústava je vykládána opačným způsobem, než jak byla zamýšlena. Druhá věc je, že všude na světě ústavu ohýbá zrovna ten, kdo je nejsilnější, a je logické, že se o to snaží i tady.“
Za demagogický výrok označil slova Kocába poslanec Jaroslav Foldyna (SPD). „Z Ústavy ČR jasně vyplývají povinnosti prezidenta, ale žádné právo na prezidenta. Jde o demagogický výklad člověka, který se tu pohybuje mezi uměním a politikou třicet let, nevíme, jestli je více hudebník, nebo politik, ale nic takového v Ústavě ČR není, Ale co čekat od pana Kocába?“ komentuje prohlášení Foldyna. „Nejde o Havla, ale o Kocába. Doba je stejná, nikdy jsem nesouhlasil s prezidentem Havlem, nebyl jsem v jeho fanklubu, ale respektoval jsem jeho intimní a soukromý pocit být nemocen. A nedovolil bych si toho zneužít. Kocáb se choval jinak tehdy, a jinak nyní. To vše vypráví o Kocábech. Osmitisícový předseda Senátu nebo senátor Fischer se za Havla takhle nikdy nechovali. Jde o nemoc, která postihnula daného člověka ve funkci, ale tady je sorta lidí, kterou spojuje lidský přístup, nebo nelidský přístup,“ dodal Foldyna.
Pokud splňuje kvalifikaci, může funkci vykonávat
Advokátka Daniela Kovářová tvrdí, že Ústava je nejobecnější normou vůbec, která stanoví jen základní kritéria, a podobný výklad od ní nelze očekávat: „Právně si myslím, že je to jako s jakoukoliv jinou funkcí a prací. Člověk buď schopen je, nebo není. A když není, má pracovní neschopnost, o které rozhodne lékař. Pak je otázka, zda se bavíme o nemoci, či o svéprávnosti. O svéprávnosti může rozhodovat jen soud. Právo hovoří jasně, pokud člověk plní kvalifikační předpoklady, může funkci vykonávat. K prohlášení za nezpůsobilého musí být zdravotní posudek nebo být soudem zbaven svéprávnosti,“ řekla Kovářová.
Jana Bobošíková ze strany VOLNÝ blok sdělila, že není ústavním právníkem, ale podle ní je prezident schopen funkci vykonávat. „Domnívám se, že my v tuto chvíli prezidenta, který je schopen výkonu funkce, máme. Podle mého názoru to z dostupných informací vyplývá, a je schopen projevovat svoji vůli. Nelze tímto způsobem Ústavu vykládat. Pak bychom mohli zahrnout právo na prezidenta do základních lidských práv. Jde o pokřivování, a pokud je Kocáb názoru, že když byl Václav Havel operován v těžkém stavu a ležel na intenzivní péči, kde měl podpůrné dýchání a nemohl ani mluvit, takže si s manželkou musel psát, tak byl schopen funkce, je to od Kocába naprostá nehoráznost. Pokud se nemýlím, měl tehdy k Havlovi přístup a byl obeznámen s tím, jak těžce je nemocný,“ řekla Jana Bobošíková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
