Veřejnost projevuje o dění ve světě vědy stále větší zájem. Uniknout by ji proto nemělo, že se na přelomu září a října v Česku poprvé v historii uskutečnila prestižní vědecká konference IEEE/RSJ International Conference on Intelligent Robots and Systems (IROS). Do Prahy ji dostal Libor Přeučil z Českého vysokého učení technického, který o akci promluvil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.
Libor Přeučil stál před pěti lety u úspěšné kandidatury Prahy na pořádání IROS (https://www.iros2021.org/) v roce 2021, aniž by tušil, že formát konference výrazně ovlivní koronavirová pandemie. Akce, která je v oboru inteligentní robotiky srovnávána třeba i s olympijskými hrami, přesto úspěšně proběhla, ačkoliv z velké části v on-line prostředí.
Vy jste, předpokládám, že i se spolupracovníky, dostal do Prahy prestižní konferenci International Conference on Intelligent Robots and Systems? Jak náročné to bylo?
Konference se koná různě po světě, akce rotuje přes jednotlivé kontinenty, Ameriku, Asii a Evropu. Mně se povedlo tuto akci poprvé přivést do Česka, a poprvé do země v bývalém východním bloku. Podařilo se to především díky renomé robotického výzkumu v Česku a především na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze, nicméně svou roli také sehrál osobní kontakt se zakladatelem této konference, japonským profesorem Toshio Fukudou, který ji ještě s dalšími kolegy založil v roce 1988.
Jak byste lidem, kteří vědecké dění nesledují, ozřejmil prestiž zmíněné akce? Slyšel jsem například srovnání, že ve vašem oboru jde o ekvivalent olympiády.
Zhruba to souhlasí, takové konference jsou vlastně jen dvě. Prestiž spočívá nejen ve velikosti akce, ale také v přísnosti hodnocení a přijímání vědeckých prací k prezentaci. Vědecké příspěvky se pečlivě třídí a posuzují. Podány jich byly asi tři tisíce, spolu s mezinárodním programovým výborem jsme jich přijali přibližně jen 45 procent, což svědčí o kvalitě vybraných prací.
Druhým parametrem je, že této konference se typicky účastní velké množství špičkových výzkumníků, inženýrů a vědeckých pracovníků v oboru. Prakticky každé významnější světové pracoviště zabývající se výzkumem a vývojem v oblasti robotiky se IROS každoročně účastní a přispívá svými pracemi k jeho zdárnému průběhu. Registrovaných účastníků jsme měli přibližně 2700, nicméně kdyby akci bylo možné uskutečnit fyzicky, očekávali jsme čtyři až pět tisíc účastníků.
Konference probíhala v on-line prostředí. Jak moc se kvůli tomu lišil její program?
Program jsme se snažili zachovat v podobné struktuře jako v předchozích letech. Je to vždy jeden celý týden. Zahrnuje celkem dva dny workshopů, což je volnější část programu. Letos se jich konalo 47, jejich organizátoři zajišťují minisemináře či minikonference vždy na dané úzké téma. Hlavní konference pak trvá tři dny. Letos bylo k prezentaci vybráno 1301 odborných prací, jež probíhaly ve dvaceti paralelních sekcích. Program hlavní konference byl pak doplněn vyzvanými plenárními a keynote přednáškami renomovaných badatelů v oboru, které měly přehledový charakter a představily některé průlomové výsledky výzkumu ve vybraných oblastech. Zde je volba tématu a přednášejícího vždy velmi pečlivá.
Z důvodů konání konference v on-line prostředí byly prezentace k dispozici účastníkům již před akcí a měly formát patnáctiminutových videí - záznamů živé prezentace autora tak, jako kdyby vše probíhalo v reálném čase. Autor sám pak v době konání akce dostával šest minut času on-line pro zkrácenou formu prezentace jeho práce a prostor pro otázky z auditoria či následnou diskuzi. Individuální živé prezentace pak ještě mohly pokračovat stranou ve virtuálním prostoru k tomu určenému. Na tomto místě zmiňme i množství dat (24TB), která v průběhu akce se 14 tisíci přístupy a 6 tisíci hodinami on-line během jediného týdne protekla.
Formát jsme tedy zachovali, ale snažili jsme se umožnit se setkat živě odborníkům z celého světa, především proto, že veliká účast je tradičně z Japonska a Jižní Koreji a pak také z USA. Živý přenos konference byl připraven tak, aby se program umístil do časového okna a všichni se mohli alespoň minimální formou zúčastnit osobně. Vycházelo to na čtyři odpolední hodiny s tím, že Japonci mají hodně pozdě v noci a západní pobřeží Ameriky hodně brzy ráno, ale bylo to možné zvládnout.
Co se momentálně mezi vědci na poli inteligentní robotiky nejvíce řeší, popřípadě jaká byla hlavní témata konference, pokud je to možné nějak stručně říct?
Když pominu klasické záležitosti v oblasti robotiky, tak v poslední době se výzkum a vývoj zaměřuje především na roboty vybavené pokročilou umělou inteligencí, použitelné pro lidsky orientovaná prostředí, kanceláře, domácnosti, veřejné prostory, které jsou právě charakteristické tím, že jejich struktura a tvar jsou nekontrolované, neustále se v nich něco proměňuje. Míříme k robotům, kteří budou partnery lidí. Týká se to veřejné sféry, ať už jde o nákupní střediska či donáškové systémy, i výrobního průmyslu, kde robot může člověku asistovat nebo jej dokonce nahradit.
Když jsem se tedy chtěl zeptat, zdali budeme v budoucnu s roboty konfrontováni stále častěji, tak odpověď zní, že ano.
Ano, budeme. Novou věcí ve vývoji je pak třeba takzvaná měkká robotika neboli soft robotics, kdy konstrukce jsou z měkkých materiálů, jejichž řešení jsou hodně bezpečná a lze je dobře využít například v oblasti zdravotnictví.
And the finals of autonomous F1/10 vehicles competition is here!?Watch online with us https://t.co/7S2M3MCkmT@f1tenth @iirc_cz @wentasah #IROS2021 #AutonomousVehicles pic.twitter.com/YDjZz1cGW1
— CIIRC ČVUT (@CIIRCCTU) September 29, 2021Na webových stránkách IROS jsem si všiml, že součástí konference je třeba i soutěž autonomních formulí.
Obvykle je soutěží hned několik desítek, ale v naší online verzi byly jen čtyři. Letos z velké části probíhaly v simulovaných prostředích, jenom formule F1 se konaly fyzicky paralelně i na ČVUT v Praze. Bylo zde asi jedenáct týmů z celé Evropy, které dokázaly přijet. Soutěže jsou pro výzkum v robotice zajímavé především tím, že přinášejí nová, neokázalá a často průlomová řešení praktických problémů např. v oblastech manipulace s objekty, řízení robotů, robotů pro zábavu atp. Porovnávají se různá řešení stejné úlohy, v tomto případě se jednalo o plně autonomní modely aut, která měla projet určenou trasu.
Atraktivní soutěží je také akrobacie s drony, kdy se s nimi prolétává prostorový slalom. V další soutěži jde zase o složité manipulace robotickou paží, kupříkladu navlékání korálků či práce s měkkými materiály, jakým je třeba textil. Soutěže slouží jako testovací případy pro porovnání různých algoritmů k řízení robotů, vytváří se při nich podhoubí opravdových robotiků, především mezi studenty a doktorandy, kteří mají chuť se takovým výzkumem zabývat.
Budete do budoucna usilovat o pořadatelství znovu? Přece jen za normálních okolností, kdy by účastníci dorazili do Prahy, by to bylo zase něco trochu jiného.
Bylo by to lákavé, i proto, že se do Prahy všichni velmi těšili. Navíc, taková akce je v odborném světe absolutně prestižní záležitost, přináší odborný profit české vědě, hi-tech průmyslu, stejně jako zviditelnění Česka. Zatím se ale nikdy v historii konference nestalo, že by se dvakrát konala na stejném místě. Opakovat IROS v Praze tedy není v dohledné době myslitelné.
Existuje ale ještě jedna stejně prestižní a IROSu podobná konference, rozsáhlejší IEEE International Conference on Robotics and Automation (ICRA). Má stejnou tématiku, usilovali jsme o ni v minulosti také, ale porazila nás Paříž. Zdá se tedy, že tato výzva pro Prahu stále přetrvává.
Související
Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
rozhovor , Libor Přeučil (vědec) , IROS 2021 , věda , Český institut informatiky robotiky a kybernetiky (CIIRC) , Roboti , ČVUT
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Fico je po operaci. Krvácel do břicha, je ve stabilizovaném stavu
před 28 minutami
Rusko musí zaplatit za obnovu Putinem zničené Ukrajiny, prohlásil Blinken
Aktualizováno před 37 minutami
Útočníkem, který střílel na Fica, má být slovenský spisovatel
před 1 hodinou
Atentátník na Fica se sám stal terčem útoku
před 1 hodinou
Čekám, kdy dojde k vraždě někoho z vládních politiků, řekl před měsícem Fico
před 1 hodinou
VIDEO zachytilo střelbu na slovenského premiéra Fica
před 2 hodinami
Čaputová: Všichni jsme šokováni z hrozného a záludného útoku. Nevynášejme ale soudy
před 3 hodinami
Svět reaguje na atentát na Fica. Zelenskyj útok odsoudil
Aktualizováno před 3 hodinami
Atentát na Fica: Slovenský premiér byl postřelen, v nemocnici bojuje o život
před 3 hodinami
Bezpečnostní expert po atentátu na Fica varuje před další polarizací společnosti
před 3 hodinami
Zemřel známý baletní mistr Vlastimil Harapes
před 4 hodinami
Fico utrpěl průstřel břicha a ruky, píše tisk
Aktualizováno před 4 hodinami
Slovensko je po útoku paralyzováno. Poslanci křičí, Čaputová je v šoku
před 4 hodinami
Postřelení Fica je šokující, reagují čeští politici
před 5 hodinami
Kim Čong-un vyzval k "epochální změně" v rámci příprav na válku
před 5 hodinami
EU varovně zvedá prst. Vyzvala Izrael k okamžitému ukončení operace v Rafahu
před 6 hodinami
Izraelská armáda oznámila, že zabila vysoce postaveného velitele Hizballáhu
před 6 hodinami
Ministerstvo kultury navrhlo od příštího roku zvýšení koncesionářských poplatků
před 7 hodinami
Havárie v Praze. Neteče voda ve čtyřech čtvrtích na severu města
před 7 hodinami
Češi začnou nejvíce umírat na rakovinu, varují lékaři. Onemocní jí polovina lidí
Podle onkologů bude rakovina v roce 2030 nejčastější příčinou úmrtí v České republice. V současnosti vedou onemocnění srdce, ale nádory již nyní způsobují přibližně 28.000 úmrtí ročně, což představuje čtvrtinu všech úmrtí.
Zdroj: Karolína Svobodová