Baťovo letadlo už patří Zlínu. Vidět letoun v Památníku si přála i jeho vnučka

Tento letoun Nadace Tomáše Bati v pátek slavnostně předala statutárnímu městu Zlín. Slavnostního podpisu darovací smlouvy v prostorách znovuobnoveného Památníku, se kromě pozvaných hostů zúčastnili vnučka Tomáše Bati Rosemarie Blyth-Bata, primátor města Zlín Jiří Korec a ředitel Nadace Tomáše Bati Pavel Velev.

Původně první úvahy o výrobě makety letounu Junkers F 13 ge pro Památník Tomáše Bati směřovaly na zahraniční firmy. Z Německy přicházely zprávy, že zde již existuje několik exemplářů, dokonce plně funkčních.

„Nicméně po první cenové nabídce a termínech pro nás byly předloženy nepřijatelné podmínky. A tak jsme začali hledat tuzemského výrobce. Po několika návštěvách leteckých společností, které měly předpoklady k výrobě letounu, padla volba za základě výběrového řízení na olomouckou firmu TechProAviation. Tato firma měla k dispozici potřebné technické vybavení i odbornou erudici, nabídla i akceptovatelnou cenu, a navíc se zavázala k termínu dohotovení,“ přiblížil první fázi, která nakonec směřovala k výrobě makety letounu ředitel Nadace Tomáše Bati.

Farmářský den v luhačovické škole bavil. "Odezva byla skvělá"

Podle něj samotná výroba letounu začala v roce 2018.

„Pro laika nebylo jednoduché si představit, jak bude výroba makety probíhat. Firma TechProAviation pro stavbu makety využila 3D technologie a inovativní metodu konstrukce tzv. Hole to Hole. Tisíce jednotlivých dílů se spojovaly nýty. Nejprve vznikla kostra letounu a pak se na ni připevňovaly jednotlivé dílce,“ přiblížil mimo jiné, výrobu makety letounu Pavel Velev.

Samotný transport makety proběhl 23. a 24. května 2019 a pomocí zvedací techniky byla maketa pak umístěna na čtyři ocelové sloupy tak jako původní stroj. Celková cena za zhotovení makety letadla a dopravu včetně instalace vyšla na 6 330 000 korun. Mimo jiné hlavní přispěvatele se na financování celého projektu podíleli i statutární město Zlín, rodina Baťa a Nadace Tomáše Bati.

„Než jsem přijela v roce 1984 do Zlína, věděla jsem, že chci vidět několik věcí. Dědečkův dům, tovární budovy, hrob dědečka a památník. Když jsem však dorazila, nebyl žádný památník ani žádné letadlo. Jsem velmi vděčná městu Zlín a všem, kteří se podíleli na instalaci letadla do budovy památníku. Taky bych chtěla poděkovat panu Velevovi, který svým úsilím věc dotáhl do zdárného konce. Zároveň musím říci, že můj dědeček byl velmi statečný, když vidím, v jakém letadle létal. Jsem velmi šťastná že mohu po letech vidět letadlo na svém místě,“ sdělila Rosemarie Blyth-Bata.

„Chtěl bych moc poděkovat svým předchůdcům na primátorském postu, paní Ondrové a panu Adámkovi, kteří byli u zrodu obnovy památníku. Děkuji Nadaci Tomáše Bati, kteří se ujala nelehkého úkolu realizace repliky letadla. Když jsem byl součástí jednání, říkal jsem, že je přeci jednoduché repliku zajistit. Zeptáme se, kdo ji umí a necháme ji vyrobit. Byl to však daleko složitější příběh plný problémů týkající se techniky výroby, peněz atd. Jsem velmi rád, že je vše povedlo a letadlo je na svém místě,“ uvedl primátor města, Jiří Korec.

Letecká tragédie v Otrokovicích, při které zahynul Tomáš Baťa:

Mlha nad letištěm. Pilot ztrácí orientaci. Letadlo se zřítí dříve, než kdokoli postřehl na přístrojích porušenou stabilitu letadla. Přišla těžká a nečekaná tvrdá rána. Před 89 lety na den přesně došlo v Otrokovicích k vážné letecké havárii.

Dne 12. července 1932 se stali oběťmi tragédie továrník Tomáš Baťa a šéfpilot Jindřich Brouček. Takové informace vyplynuly z dostupných materiálů.

Ze stavebně-historického průzkumu zpracovaného architektem Petrem Všetečkou v roce 2001 vyplynulo:

Letadlo bylo umístěno v Památníku ve formě vyspraveného stroje, který původně sloužil na součástky. Z velké části šlo již tehdy o repliku, resp. koláž z více letadel. Autentičnost posilovaly stopy havárie. Jednalo se o typ Junkers F 13ge.

Letadlo bylo pravděpodobně zničeno. Jeho stopa se ztrácí kolem roku 1948, kdy proběhla urychlená úprava budovy pro XI. zlínský salón. Při této úpravě byla část inventáře Památníku včetně letadla bez dokladu převezena jinam nebo zničena.

Podle zprávy o kontrole inventáře v Památníku ze 6. 1. 1950 sice mělo být letadlo r. 1948 převezeno na letiště v Otrokovicích, nicméně neexistuje žádný doklad, ani autentická vzpomínka, o tom, že by se v té době na letišti skutečně nacházelo.

Podstatné je, že z budovy Památníku se mohlo dostat jedině po částech. Podle sdělení Ladislavy Horňákové ze zlínské galerie existují pamětníci demontáže letounu v některé zlínské strojírně. Byl použit patrně na materiál.