Lékaři ve zlínské nemocnici letos napočítali více pacientů s těmito problémy.
„Nárůst bude asi o deset procent, což není sice moc, ale trend vidíme,“ řekla primářka onkologického oddělení Baťovy nemocnice Markéta Pospíšková.
„Lidé měli bolesti břicha, ale k lékaři nešli. Odkládali to, protože se třeba v ordinaci nechtěli nakazit covidem. Teď k nám chodí do nemocnice v pozdějších stadiích této diagnózy,“ dodala.
Jde o jeden z důsledků koronavirové pandemie a vládních nařízení spojených s omezením lékařské péče. Podle statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) loni klesl počet onkologických pacientů, což je oproti minulosti neobvyklé, protože dosud se počty naopak zvyšovaly.
Ve Zlínském kraji bylo v roce 2017 celkem 19 348 klientů VZP nemocných rakovinou, o rok později jich bylo 19 663, předloni 20 154, ale loni počet klesl na 19 511.
Za celou republiku jde o pokles o 5,2 procenta. Důvodem je podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka s největší pravděpodobností zanedbaná prevence. Pojišťovna zve své klienty adresně na tři vyšetření, která dokážou nemoc odhalit na začátku a tím zvýšit šanci na její vyléčení díky včas nasazené léčbě.
„Pokles jsme zaznamenali u všech tří preventivních programů, a to až o 17 procent za celou republiku. V některých regionech byl propad i výrazně vyšší,“ upřesnil náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov.
„Letos se čísla návštěv pomalu vracejí do normálu, ale ještě v lednu zamířilo o pětinu méně pacientů na preventivní vyšetření karcinomu konečníku, o desetinu méně žen na mamografické vyšetření i na preventivní prohlídku zaměřenou na včasné odhalení karcinomu děložního hrdla,“ poznamenal.
Podle VZP přišlo loni ve zlínském regionu na vyšetření kvůli rakovině prsu o téměř deset procent méně žen, o čtrnáct procent méně jich navštívilo lékaře kvůli rakovině děložního hrdla a o osmnáct procent se propadla vyšetření karcinomu konečníku.
Očkujte se, nabádají zdravotníci
Onkologické oddělení v Baťově nemocnici přitom během pandemie a nařízeného omezení lékařské péče fungovalo téměř běžným způsobem. Ambulancemi tam prošlo asi deset tisíc pacientů, lékaři u nich provedli 62 tisíc vyšetření a hospitalizovali 1 800 nemocných. Rok předtím, který nepoznamenala covidová nákaza, byl co do počtu podobný.
Nákaza měla ale další důsledky. „Vidíme, že pacienti, kteří prodělali covid, jsou pak v horší fyzické kondici, což vede k tomu, že nemohou zvládnout naši léčbu a mají menší šanci na vyléčení. V roce 2019 jsme mohli u dvaceti pacientů nasadit kombinovanou léčbu, tedy chemoradioterapii. Letos máme takových lidí asi pět,“ upozornila Pospíšková. I kvůli tomu, aby pacientům s rakovinou dokázali zdravotníci lépe pomoct, opakovaně nabádají k očkování proti koronaviru.
„Už vyšly studie, že pacienti odléčení z onkologického onemocnění pak jsou v dlouhodobé remisi, třeba deset let jsou bez nádoru. A když pak onemocní těžší formou covidu, je vysoká pravděpodobnost, že se onkologické onemocnění zase vrátí. Protože se jim sníží imunita,“ poukázala primářka.
Problém je i v případě, kdy se pacient nakazí zrovna v době, kdy prodělává léčbu. Lékaři ji pak musejí přerušit, což zase snižuje šance na vyléčení.
