WMO zprávu zveřejnila před klimatickou konferencí, jež začne 31. října v Glasgow. Vyplývá z ní, že Afrika s 1,3 miliardy obyvatel se otepluje víc a rychleji, než je průměr ve zbytku světa, a je klimatickou změnou "krajně ohrožená". Přitom 54 afrických států se na emisích plynů, které oteplování způsobují, podílí jenom ze čtyř procent.
V případě ubývání ledovců se zpráva opírá o situaci na Kilimandžáru, v pohoří Mount Kenya a východoafrických horách Rwenzori přesahujících výšku 5000 metrů nad mořem. Tamní ledovce "nyní ubývají rychleji, než je průměr jinde, bude-li to takto pokračovat, led tam po roce 2040 zmizí," uvádí WMO.
Její generální tajemník Petteri Taalas řekl, že v Africe jsou miliony lidí v ohrožení kvůli přesunům, hladu a klimatickým šokům. Odhady ekonomického dopadu na africké země se liší, ale v subsaharské části mohou klimatické změny do roku 2050 přinést snížení hrubého domácího produktu o tři procenta.
Přední africká agronomka z Komise Africké unie Josefa Sacková upozornila, že se nejenom mění fyzické podmínky, ale přibývá také lidí, kteří tím trpí. Pokud se podle ní nic nezmění, bude do roku 2030 "mimořádnému suchu, záplavám a extrémnímu horku čelit 118 milionů chudých Afričanů". Mnozí budou muset denně vystačit jenom s necelými dvěma dolary (44 korunami). OSN už upozornila, že na Madagaskaru v Indickém oceánu klimatické změny způsobí hladomor.
Přes tyto hrozby je africký kontinent ve srovnání s bohatšími státy méně zastoupen na mezinárodních klimatických konferencích a má menší podíl na vědecké práci Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).
Ke splnění svých klimatických cílů bude podle Taalase Afrika potřebovat biliony dolarů. "Roční výdaje na přizpůsobení se klimatické změně v Africe stoupnou do roku 2050 na 50 miliard dolarů (přes bilion korun), i když budeme předpokládat, že se podaří plnit mezinárodní cíl držet oteplování pod dvěma stupni Celsia," řekl.
