Režisér Pavel Brůček: Každý by měl být chvilku v blázinci a mít prostor se věnovat sám sobě
„Nějakou dobu jsem cítil, že tam bude nějaký problém, který by se dal označit jako úzkosti, deprese, jako nějaká panická porucha, ale vždy jsem v sobě měl ten tlak, že musím být silný chlap. Nedokázal jsem to nikomu říct,“ popisuje Pavel Brůček – 32letý reklamní režisér a producent, který se po letech v reklamním prostředí začal potýkat s alkoholem a strastmi divokého životního stylu.
Pomoc nakonec vyhledal a nyní se k problematice duševního zdraví staví zcela opačně: „Každý člověk by měl být aspoň chvilku v blázinci a měl mít prostor se na 100 % zcela egoisticky věnovat jenom sám sobě.“
V jeden moment totiž Pavel dokonce přerušil sociální kontakty. „Všem jsem nakecal, že dělám na geniálním scénáři, aby mě nechali být, aby o mě zároveň nikdo neměl strach. Ale seděl jsem na své sedačce a měsíc jsem čuměl do zdi. A ten stav se prohluboval a prohluboval.“
Mimo depresí musel Pavel Brůček řešit i syndrom spánkové apnoe: „Moje tělo mělo pocit, že se dusím a umírám zhruba dvaatřicetkrát za hodinu. Když jsem si myslel, že jdu spát na 8–9 hodin, tak jsem ve finále spal kvalitním spánkem, který mi dal skutečně nějakou regeneraci, zhruba 43 minut. Takže jsem 5 let spal 40 minut,“ popisuje svou nemoc.
Užívá si nyní sdílení emocí? V čem je syndrom spánkové apnoe tak nebezpečný? Jak mu v jeho řešení pomohl Český rozhlas? Co ho dohání do kouta? Jak vnímá smrt a v čem mu východní náboženství přijdou inspirativní? Odpovědi uslyšíte v novém díle Pochlap se.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
