Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Za všechno můžou vlci ze Švédska. Nová Karkulka je osvěžující

Inscenace Babička Červené karkulky dnes slaví narozeniny! foto: NDL

Vít Peřina vtipně zmodernizoval známou pohádku O Červené Karkulce. Jeho crazy „postmoderní“ verze s názvem Babička Červené Karkulky dnes slaví narozeniny! je pro diváky všech věkových kategorií a konečně poskytuje odpovědi na slavné otázky, třeba proč má Karkulčina babička velké uši.
  12:00

Dobrodružství v lese, s vlčí smečkou, u babičky i v domečku „u Karkulkových“ a se starým a mladým myslivcem nastudovala v libereckém Naivním divadle Michaela Homolová.

Inscenace Babička Červené karkulky dnes slaví narozeniny!
Inscenace Babička Červené karkulky dnes slaví narozeniny!

Výpravu Roberta Smolíka tvoří malované dekorace lesa, které se vynalézavě zasouvají a otevírají detailní pohled do příslušného interiéru či exteriéru. S tím souvisí i využití loutek dvou velikostí, pro nahlížení zblízka jsou velké, pro pohled panoramatický, komplexní jsou menší. A k tomu ještě myslivecký adjunkt disponuje loveckým dalekohledem a sleduje-li, co se děje v lese, diváci si to s ním mohou užít, mezi stromy se zjeví velká skla a na nich se míhají příslušné zvětšeniny třeba jedovatých bylin. A takových hravých a zábavných triků je tu spousta.

Zvířátka také běhají na pohyblivém pásu „na rampě“ malého divadélka, nádherné jsou kvokající a poskakující slepice, bečící ovečka a samozřejmě vlci. Smečka totiž přišla do českého lesa ze Švédska a celkem si tu libuje, starý tmavě šedý vlk s hubou plnou zubů je unavený, chce se už jen válet, a tak přikáže mladému, vlku se světlým kožichem, že si v novém teritoriu musí vysloužit ostruhy čili sežrat nějakého člověka.

Crazy thriller tedy může pokračovat: malá Karkulka se už nemůže dočkat, až bude slavit babiččiny narozeniny. Její rodiče jsou ovšem plně pohrouženi do práce na počítači, roztomile klofají do klávesnic a nevnímají okolí a toho Karkulka využije a sama se vydá na cestu lesem. Nastane kolotoč honiček a požírání příslušných obětí, ve vlkově břiše skončí nejenom potrhlá babička (ročník 1955) a Karkulka, ale také slepice, ovečka a nakonec Karkulčiny rodiče, kterým dojde, že pustili svou malou holčičku do lesa a vydají se ji hledat. Spolknutí obětí se pokaždé děje úchvatně naturalistickým způsobem, vlk otevře tlamu a loutka do břicha vklouzne jak po másle se vším všudy, břich se nafoukne jak měch. A protože starý vlk blbě vidí, zblajzne přecpaného mladého vlka, který funí v babiččině posteli...

Rodinka se tedy konečně sešla (sice v břiše), a tak může slavit, na bábovku přijde svíčka, a tak nebohého vlka začne po tak velkém jídle pálit žáha. Nakonec si babička vzpomene, že má mobil a může zavolat o pomoc (předtím se ještě všichni vyfotí). Rovněž na ni praskne, že má techtle mechtle s hajným, kterému vaří svíčkovou, a ten teď chrní zmožen dobrým jídlem v chalupě. Samozřejmě všechno dobře dopadne a mladý uvědomělý adjunkt zabrání, aby chránění vlci došli úhony.

Nová verze Karkulky je stylově příbuzná s někdejším veleúspěšným Budulínkem, pod kterým byl podepsaný stejný tým. I tady jsou expresivně pojaté marionety, které zaujmou na první pohled, nemluvě o tom, že si své vtipné tajemství podrží až do konce. Vůbec je celá inscenace nesmírně osvěžující, a navíc dokáže nenásilně spojit hravost, která oslovuje dětského diváka, s humorem a nadsázkou pro dospělé, viz třeba babiččino heslo do mobilu, které je rokem jejího narození, či před rodinou tajené styky s hajným.

VÍT PEŘINA: BABIČKA ČERVENÉ KARKULKY DNES SLAVÍ NAROZENINY!

Režie: Michaela Homolová

Výprava: Robert Smolík

Hudba: Filip Homola

Naivní divadlo Liberec, premiéra 9. 10.