Hurikán Ida zametl poslední stopy jazzové historie v New Orleans. Zbořil dům Louise Armstronga
Nikde jinde na světě se nedozvíte o historii jazzu víc než v New Orleans. Jazzových památek už ale ve městě moc nenajdete a o jednu z posledních město přišlo před několika týdny. Hurikán Ida, který koncem srpna zasáhl jih Spojených států, srovnal se zemí místo spojené s dětstvím té největší světové jazzové legendy – Louise Armstronga.
Stojím před hotelem Holiday Inn, který věnuje celou svou vstupní halu vzpomínce na čtvrť, která tady původně stála.
Čtvrť plnou jazzu připomíná jen cedule
Má tady takovou ceduli a názvem jazz, která popisuje, jak to tady vypadalo: čtvrť plná klubů, salónů, pekáren, holičství, zastaváren, kde spolu muzikanti trávili čas. Každý z nich měl běžné povolání, které ho živilo, a po večerech se scházeli v barech, kde se hrálo a zpívalo.
Čtěte také
Celou venkovní zeď hotelu ústícího do velkého nevzhledného parkoviště zdobí murál klarinetu. Připomínka toho, že tady se odehrávaly první jazzové koncerty na světě. Když se turista ještě před několika týdny rozhlížel okolo, mohl uprostřed parkoviště uvidět několik velmi starých domů, které sem do té betonové džungle na první pohled vůbec nepatří.
Jenže 29. srpna, na den přesně šestnáct let poté, co se přiřítil nejničivější hurikán Katrina, dopadl na New Orleans jiný hurikán – Ida. Kromě tisícovek dalších poničených domů v celém státě strhl jak část této malby, tak i celou budovu, která stála hned vedle.
Jednopatrový dům, zapsaný do Národního registru historických míst, někdejší obchod Karnofských, židovské rodiny původem z Litvy, u které Armstrong trávil většinu svého času.
Duch místa formoval Louise Armstronga
„Byla to jedna z prvních čtvrtí, kde se hrál jazz. Takže Louis už v té době mohl slyšet hudbu všude v okolí a chtěl mít dokonce svůj nástroj. Právě jeho šéf, pan Karnofsky, v něm možná viděl nějaký talent a půjčil mu tehdy pár dolarů na jeho první kornet ze zastavárny,“ uvažuje ředitel neworleanského Muzea Jazzu Greg Lambousy.
S vozíkem pro ně objížděl okolí a vykupoval nepotřebné věci, které pak rodina přeprodávala dál. Po večerech zase rozvážel uhlí po celé čtvrti Storyville, tedy i po klubech, salónech a nevěstincích.
Armstrong na rodinu Karnofských celý život vzpomínal jako na nejbližší přátele. Syn Morris Karnofsky později v New Orleans otevřel prodejnu s prvními jazzovými nahrávkami. Malý Louis tehdy ale sotva uměl zahrát jedinou melodii.
Z ulice do kapely
Sám se postupně začal učit první tóny a podle vzpomínek si začal vydělávat drobné na ulici. O nějakém hudebním vzdělání nemůže být ani řeč, vyrůstal se svobodnou matkou v bídných podmínkách a těžko by tehdy pomyslel, jak moc mu změní život jedna nepříjemná událost na Silvestra roku 1912.
Čtěte také
Od nevlastního otce si tehdy jedenáctiletý Louis vypůjčil pušku a asi aby se vytáhl před vrstevníky, během novoročních oslav na ulici vystřelil do vzduchu, popisuje Greg Lambousy: „Byl zatčen a umístěn do ústavu pro černošské kluky, což pro něj nakonec bylo dobře, protože se dostal mezi jiné lidi. V ústavu měl najednou strukturu, mohl se věnovat hudbě.“
Brzy se naučil kapelu řídit a stal se kapelníkem. No a právě tady začal příběh malého Louise, ze kterého se o pár desítek let poté stal světoznámý trumpetista Satchmo.
Související
-
Muzikanti v New Orleansu si postavili hudební hřiště. Zahrát si tam můžete úplně na cokoli
Jedním z míst, kde v současném New Orleansu vznikají ty nejneobvyklejší hudební produkce, je takzvaná Music Box Village.
-
Do ulic New Orleans se pomalu vrací živá hudba. Vyhlídky muzikantů jsou ale stále nejisté...
Umlčený New Orleans opět ožívá, ale tisíce hudebníků bojují o přežití.
