Během distanční výuky nabraly děti v průměru tříměsíční skluz. Záleží i na tom, na jakou školu chodí, konstatuje nová studie

Tímto způsobem přistoupila k distanční výuce i základní škola ve středočeském Tehově. Testování se nezúčastnila, tříměsíční ztráta ale připadá ředitelce Radaně Šimčíkové nadsazená. „Nějaké výpadky mají, ale nepřijde mi, že by to byl tříměsíční skluz,“ komentuje znalosti a dovednosti „svých“ páťáků. Více než výpadky v učení je nyní zaměstnávají dopady pandemie na vztahy ve třídách. Přidává ale, že v jejich spádové oblasti žije hodně rodin patřících do střední třídy, které děti ve vzdělávání podporují.

Její škola navíc patří mezi ty, kde se distanční výuka rozeběhla jen pár dní po prvním uzavření škol, a navíc učitelé přemýšleli, jak to udělat, aby byla efektivní. „My jsme nekopírovali rozvrh, online jsme učili jen základ, tedy češtinu, matematiku a angličtinu a u starších vlastivědu a přírodovědu. Výchovy byly dobrovolné – obrázky, které děti během lockdownu nakreslily, jsme pak alespoň po návratu vyzdobili školu,“ vysvětluje Radana Šimčíková. Ve snaze, aby se děti naučily co nejvíce, je navíc při synchronní výuce dělili do malých skupin. „Nedovedla jsem si představit 21 dětí připojených online. V první třídě měla paní učitelka pět skupin po čtyřech. Bylo to náročné, ale děti fungovaly,“ dodává Radana Šimčíková.

Větší výpadek se na tehovské základní škole v loňské 5. třídě týkal jen jednoho žáka, prostředky na doučování, které škola dostane, ale i tak oceňuje. „Vyhovuje nám, že na rozdíl od šablon nemusí doučovat kvalifikovaný učitel. Mám šikovnou asistentku, která si doučování vzala,“ říká Radana Šimčíková. Doučuje se pravidelně jednou týdně, na hodiny chodí děti, které potřebují něco doplnit. Tak jako jinde podle ní projevili největší zájem rodiče, jejichž děti to potřebují nejméně: „Museli jsme vysvětlovat, že je to pro děti, které to potřebují. Jde jen o to, abychom je tam nějak dotlačili.“

Doučovací projekt ministerstva školství má pomoci školám a žákům srovnat výpadky. Peníze na doučovatele dostávají školy v těchto dnech, zatím na období do konce roku 2021. Částku pro první čtyři měsíce ministerstvo stanovilo podle počtu žáků, odlišné podmínky škol zohlednilo tím, že její výši odstupňovalo od 150 do zhruba 700 korun. Jednoduše řečeno – školy, kde je vyšší pravděpodobnost, že doučování bude potřebovat víc žáků a ve větší intenzitě, by měly dostat více. „Nyní připravujeme indikátory, podle kterých se budou finanční prostředky distribuovat od ledna do roku 2023. Během podzimu budeme průběžně evaluovat, jestli se současné indikátory trefily do černého, nebo jestli je tu nějaká další skupina žáků, kterou musíme vzít v úvahu,“ říká Tomáš Machalík z Národního pedagogického institutu.

Zajímat je bude například i to, zda nějaká skupina žáků nezůstala stranou. Podle Tomáše Machalíka se například ukazuje, do jaké míry se pandemie podepsala na odborné výuce na učilištích a že doučování není potřeba zdaleka jen v matematice nebo v češtině. Především se ale změní algoritmus, podle kterého ministerstvo peníze na doučování rozděluje. Nyní se odvíjí od celkového počtu žáků, od ledna by měl zohledňovat, kolik žáků v dané škole potřebuje pomoc. Financování z Národního plánu obnovy je plánováno do konce školního roku 2022/23.