Končící poslanci z Olomouckého kraje zamíří zpět do IT či na univerzitu

Jedním ze známějších končících poslanců z regionu je Antonín Staněk, který byl dokonce rok ministrem kultury. Se svou ČSSD se ale rozkmotřil a nakonec nebyl ani na kandidátce. Přesto podle svých slov na stranu nezanevřel a chce být po volebním neúspěchu u jejího restartu.

„Každý, kdo to myslí s ČSSD vážně a nemá ji jen jako výtah k moci, by se měl zapojit. Pokud bude zase zájem a smysluplná cesta, rád bych v Olomouci kandidoval,“ řekl bývalý primátor krajského města s odkazem na komunální volby konající se příští rok. V zastupitelstvu města byl od roku 2010 osm let, loni se do něj po rezignaci kolegyně vrátil jako náhradník.

„Nikdy jsem nepřestal sledovat, co se v Olomouci děje, stále je mým městem. Rovněž jsem nepřestal být zaměstnancem Univerzity Palackého, takže budu pokračovat ve své práci,“ dodal člen katedry společenských věd na pedagogické fakultě.

O hlasy už se znovu neucházel ani komunista Alexander Černý, šestaosmdesátiletý politický matador spojený se Sněmovnou už od roku 2002. Většina z nyní končících poslanců ale opět kandidovala, byť ne vždy z předních pozic.

Například Adam Kalous a Irena Blažková z ANO figurovali až na sedmém a osmém místě. Blažková byla nicméně poslankyní jen něco přes rok, protože až loni v létě vystřídala Petra Vránu, který se vzdal mandátu, aby se ucházel o místo v Senátu. Neuspěl a teď se do Sněmovny vrací.

Šéfka Trikolóry chce být dál naplno političkou

Co plánují Černý a Kalous dělat nyní, se MF DNES nepodařilo zjistit, nezvedali telefon. Zato Pavel Jelínek z SPD, jenž se při sčítání hlasů dlouho objevoval mezi zvolenými a až v závěru vypadl, prozradil, že se vrátí k původní profesi.

„Celý život jsem dělal v IT, takže bych v tom chtěl pokračovat. Zatím se stále rozhlížím, kde bych měl nejlepší uplatnění. Nejvíc bych stál o pokračování v tom, co jsem rozpracoval, to znamená digitalizaci státní správy,“ uvedl. Záležet podle něj bude mimo jiné i na výsledku povolebních jednání o složení vlády.

Uskupení Trikolóry, Svobodných a Soukromníků zůstalo pod třemi procenty, ve Sněmovně tak končí předsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková, zvolená v kraji před čtyřmi lety za ODS. Plánuje se zaměřit na další budování hnutí.

„Musíme zkonsolidovat základnu, udělat krajské sněmy a poté i celostátní, kde logicky nabídnu svou funkci,“ přiblížila. Ač je z Olomouce, kandidovala v Praze.

„Olomouc miluju, ale nedá mi to a chtěla bych politiku dělat ve větším měřítku, aby se to pokud možno projevilo na životech všech lidí v naší republice,“ doplnila.

Do oblasti IT, kde působil předtím, se chce vrátit i končící místopředseda Sněmovny za Piráty Vojtěch Pikal. Má už dokonce několik nabídek. I on zmiňuje nutnost změn ve straně, místo v jejím vedení nicméně uvolní.

Pikal odmítá, že by mohl získat „trafiku“

Že si bude tolik členů Pirátské strany po volbách opět hledat civilní zaměstnání, čekal málokdo.

„Určitě nepočítali s tím, že v takové míře nebudou moci pokračovat v poslanecké práci. Je to ztráta investice, kterou do toho dali, ale to je riziko voleb,“ podotkla politoložka Eva Lebedová z Univerzity Palackého.

„Jsou příběhy, kdy strany ve volbách neuspějí, koneckonců ČSSD teď přišla o všechny své poslance. Ale první zkušenost s dvěma velkými koaličními bloky poprvé v takové míře ukázala, že na některé věci se strany nedovedly připravit. Podle mě je pravděpodobné, že se to v brzké době v české politice nezopakuje,“ předpokládá.

Piráti nyní ještě hrají o zastoupení v případné vládě, potažmo v resortech, Pikal to však neplánuje.

„Nemám v úmyslu se umisťovat někam na ministerstvo, do správní rady a podobně. Je ale potřeba říct, že podpora voličů jednotlivým stranám neodpovídá zastoupení v rámci koalice. Piráti jsou pořád relevantní silou,“ zdůraznil.