Hokejová legenda Jiří Kochta slaví 75: Komunisté mu ukradli dům!
5 fotografií
Skvělý hokejista, kterého si vzal pod křídla legendární Vovka Zábrodský. Však mu také po něm říkali Šéf. Na ledě ho bylo plno, střílel góly jako na běžícím páse. Na šampionátu 1972 jich dal Jiří Kochta šest, i díky jeho příspěvku mohli Češi po 23 letech slavit titul. Teď člen hokejové síně slávy pendluje mezi dvěma domovy, tím českým a německým. K tomu, že se usadil u západních sousedů, ho donutil komunistický režim. Zůstat za hranicemi. A soudruzi se mu pak ještě nasáčkovali do baráku! Když ho dostal zpět, tedy část musel odkoupit, byl zdevastovaný...
V pondělí vám bude 75 let. Chystáte oslavu?
„Nechci nic dělat. Nejsem fanoušek oslav. Když je člověk pořád někam zvaný, tak ho to přestane bavit. Navíc mám dost starostí, jezdím do Mnichova. Mám pět vnoučat, tři jsou tam, dva kluci bydlí tady. Jsem dědeček na plný úvazek.“
Které z vnoučat je po vás?
„Giorgio (18) hraje fotbal za Bohemku. Jde mu to dobře. Hokej hraje mladší Tom (14), teď odešel ze Sparty na hostování do Hvězdy. Uvidíme, jak se vyvine. Za dva tři roky by měl dosáhnout vrcholu.“
Učí se od dědy?
„Chodil jsem s ním na led dlouho, trénoval jsem celou sparťanskou přípravku. Ale po druhé operaci kyčle už neohnu nohy, abych si utáhl brusle...“
Ještě sportujete? Pinknete si občas tenis?
„To by mi upadlo rameno, ale jezdím na kole. Ne na elektrokole, musíme šlapat. Žádný úlevy.“ (smích)
Když už jsme u tenisu. Vaše dcera Markéta Kochtová Vaňková (46) svého času porazila světovou pětku Gabrielu Sabatiniovou, že?
„Markéta byla na 49. místě světového žebříčku, pak si zranila záda a po pauze už se do špičky nedostala. Hrozná smůla... Mrzelo jí to, ale pak si našla první lásku. A bylo hotovo!“
Jaromír Jágr: Vím, že mě lidé za zády pomlouvali
Když jste začínal ve velkém hokeji, vzal si vás pod křídla Vladimír Zábrodský (†97). Jaký jste měli vztah?
„Byli jsme skoro jako táta a syn. Potkávali jsme se i po emigraci. Na vojně v roce 1965 za mnou přišli politruci a vyslýchali mě. Ale já vůbec nic nevěděl, přece mi nebude Zábrodský říkat, že zítra uteče, ne?“
Na předsedu hokejového svazu Tomáše Krále vyplavalo, že spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou. Vás Státní bezpečnost (StB) nekontaktovala?
„Ne. Nikdo mi nic nenabízel. Akorát právě když »Vovka« utekl, tak jsem byl na vojně a než jsme s Duklou poprvé vyjeli ven, tak jsem byl každý den na koberečku. Říkal jsem: Prosím vás, už mě nechte být. Já vůbec nic nevím. Ale co byla legrace, jednou na zájezdě v Ženevě u jezera jsme vystoupili, a tam byl Zábrodský s celou rodinou. (smích) Mysleli si, že jsme byli domluvení. Ale pak se to uklidnilo.“
Jenže v roce 1982 jste se taky nemohl vrátit domů. Válel jste v Německu, v Landshutu jste byl velkou hvězdou, jenže komunisté vám nechtěli prodloužit povolení...
„Všechno jsem tady nechal. Dotklo se mě, když mi řekli, že jsem nic neudělal pro národní mužstvo, tak proč by mi prodlužovali angažmá. Já měl přitom přes sto zápasů! Až se mi chtělo brečet... Nebyl jsem v partaji, to byl asi ten důvod.“
V Praze jste nechal všechno, opustil jste i vilu. Co se vůbec stalo s vaším domem v Braníku?
„Když jsem hrál za Landshut, tak jsem ho pronajímal španělskému velvyslanci. Jenže po mé emigraci ho párkrát vykradli, nakonec vyhodili. Nastěhovala se tam dcera tajemníka ÚV KSČ Jana Fojtíka. Když se to otočilo, tak chtěli barák rychle prodat, protože věděli, co se bude dít.“
Jiří Hrdina vzpomíná na začátky Jaromíra Jágra
Jaké to bylo po návratu?
„Já jsem vilu dostal zpátky až v roce 1996, ale musel jsem si část odkoupit za tři a půl milionů korun. Byla zdevastovaná. Nic tam nebylo. Dneska tam bydlí dcera, s exmanželem dům krásně zrekonstruovali. Já jsem si vedle postavil celý barák, nahoře mám byt. Jsem spokojený, už víc nepotřebuju. Přemýšlím, že se sem nastěhuju, až mi dají občanku.“
Jiří Kochta
● Narodil se 11. října 1946 v Praze.
● Střední útočník v nejvyšší československé hokejové lize odehrál za Duklu Jihlava a Spartu 453 utkání a vstřelil 183 gólů.
● V letech 1967 a 1968 získal mistrovské tituly.
● Za národní tým oficiálně nastoupil ke 148 zápasům a dal 56 branek.
● Je mistr světa z roku 1972, na olympijských hrách v Grenoblu 1968 vybojoval stříbro, o čtyři roky později v Sapporu bral bronz.
● V Německu po skončení hráčské kariéry trénoval. Obě dcery přivedl k tenisu.
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě deníku Aha! (9. 10. 2021)
5 fotografií
