Šestnáctého září tu vyvrcholil archeologický výzkum pro vědce, studenty i laické nadšence Dnem otevřených dveří. Odborníci i laičtí zájemci tu přímo ve vykopávkách mohli sledovat studenty archeologie z Jihočeské univerzity, kteří tu za dva týdny intenzivní práce posunuli poznání o minulosti tohoto unikátního hradu o pořádný kus dál. Září na Karlově Hrádku zkrátka patřilo milovníkům archeologie.
Roky slávy si Karlův Hrádek, skrytý na levém břehu Vltavy mezi Hlubokou a Purkarcem, prožil relativně jen krátce v polovině 14. století. Tehdy si vprostřed hlubokých lesů zvolil kamenný ostroh nad řekou král a císař Karel IV. pro své reprezentativní odpočinkové sídlo. Pevným hradem v samé blízkosti hradu Hluboká hodlal Karel nepochybně posílit pozici krále a omezit moc sousedních Vítkovců. „Karlshaus“ ale po smrti „otce vlasti“ ztratil na významu a po dvou desetiletích na výsluní další stovky let chátral a zarůstal vegetací. Zachránila ho, a tento polozapomenutý skvost probouzí do gotické krásy, až parta nadšenců ze spolku Karlův Hrádek, jehož zakladatelem je Město Hluboká nad Vltavou a předsedou hlubocký radní Jindřich Soukal.
„Karlův Hrádek jsme jako město získali v roce 2018. Našim cílem bylo hrad, opuštěný někdy kolem roku 1370, zachránit, zakonzervovat, revitalizovat a otevřít veřejnosti. Navázali jsme proto spolupráci s profesorem Rudolfem Krajícem a Archeologickým ústavem Jihočeské univerzity, pro jejíž studenty se stal přirozenou učebnicí i učebnou archeologie, s manžely Šindelářovými z mladovožické společnosti GEO.CZ, kteří mají bohaté zkušenosti z výzkumu předních českých i evropských památek moderními zobrazovacími metodami, a díky pomoci místních firem jsme zrealizovali stavební úpravy, aby se hrad stal bezpečným, bezbariérovým a přístupným pro odborný výzkum i širokou návštěvnickou veřejnost,“ říká starosta Hluboké nad Vltavou, senátor Tomáš Jirsa.
Je podle vás Viktor Orbán diktátor?Anketa
„Po důkladném průzkumu jsme tu zahájili práce v dubnu 2019. Areál hradu jsme zbavili náletů, zakonzervovali zdivo a hluboký příkop překlenuli novým mostem z modřínového dřeva, takže hrad je nyní přístupný pro pěší, cyklisty i vozíčkáře. Jeho historickou hodnotu umocňují důkladné archeologické výzkumy, které ukazují na to, že původní osídlení je zřejmě mnohem starší, než se myslelo, a jeho turistický potenciál blízkost hlubocké cyklostezky, spojující Hlubokou s hradištěm Baba ze starší doby bronzové, hlubockými ferratami a Purkarcem jako centrem voroplavby na Vltavě,“ doplňuje předseda Spolku Karlův Hrádek Jindřich Soukal.
Ve spolupráci s vědci Archeologického ústavu a studenty archeologie Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a společností GEO.CZ, se z nepravidelného šestiúhelníku o rozloze 545 čtverečních sáhů v posledních třech letech stala archeologická superstar, vydávající postupně svá tajemství. Klasické archeologické pomůcky - lopatku, škrabku a štěteček – nezbytné pro sondáže a klasické vykopávky, tu zhusta doplňují výzkumné instrumenty navýsost moderní: laserové skenování, fotogrammetrie, drony a metody hlubinné geodézie, dálkového průzkumu či 3D dokumentační technologie, vytvářející digitální kopie hradu, jež jsou i laikům čitelné skrze QR kódy.
Díky technologii, kombinující znalosti matematiků, geodetů, archeologů a památkářů, je dnes Karlův Hrádek otevřenou učebnicí archeologie pro špičkové vědce, jakými je archeolog profesor Rudolf Krajíc, geofyzik Jiří Šindelář a jejich tým, pro historika a archiváře Daniela Kováře, archeology Martina Ptáka a Ondřeje Chvojku, a především pro studenty archeologie FF JčU, kteří tu od 6. září po deset dnů odkrývali další tajemství v rámci svých odborných praxí. A samozřejmě pro širou veřejnost, která se díky chytrým mobilům a digitálním zobrazovacím metodám může podívat tam, kam lidské oko nevidí. Hluboko do historie. Z Karlova Hrádku se tak stalo nejen výzkumné a výukové středisko archeologie, ale i živý dynamický archeopark, který zpřístupňuje klasicky i nejmodernějšími metodami poznání o naší minulosti odborníkům i laikům.
„Současnou fázi výzkumu jsme tu zahajovali v roce 2018. Součástí hradního centra byla i okolní sídla a logicky jsme očekávali, že budeme zkoumat osídlení té doby, tedy čtrnáctého století. Jenomže naše výzkumy nás posouvají o staletí dál, do osídlení před vznikem hradu, a ještě do mnohem hlubší historie. Nacházíme tu zlomky keramiky, kovů, kostí či spálených dřev a to zřejmě až z období pravěku, což mění původní představy o historii osídlení této oblasti,“ vysvětloval na začátku letošní archeologické sezóny zakladatel Archeologického ústavu Jihočeské univerzity a vůdčí osobnost jihočeské archeologie profesor Rudolf Krajíc.
Na jejím konci pak mohl své předpoklady díky výborné práci mladých archeologů potvrdit a výrazně zpřesnit. Více o posledních poznatcích o Karlově Hrádku v rozhovoru s ním a archivářem Danielem Kovářem ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
