Na konci minulého století byl modlou.
Minimálně doma v Německu, kde ho po triumfu na Tour v roce 1997 zvolili dokonce nejlepším sportovcem století.
A možná to trochu zakřikli.
Žádnou další Tour už totiž Ullrich nevyhrál. Hlavně kvůli jeho úhlavnímu rivalovi. Na francouzských silnicích si nic nedarovali, o výsostný žlutý trikot se na Tour rvali do posledních sil.
A sedmkrát zvítězil Lance Armstrong.
Čtyřikrát svého amerického soka Ullrich závistivě sledoval ze druhého stupně pódia na Elysejských polích. Jednou z toho třetího.
„Byl mým největším rivalem. Chlapem, kvůli kterému jsme museli být neustále pozorní, každý den. Já se vlastně o nikoho jiného nestaral. Všichni další, kteří říkali, že jdou po žlutém dresu, byli jen předstírači. On byl jediným mým opravdovým soupeřem,“ řekl nyní Armstrong.
Nebýt Texasana, mohl Němec patřit do elitní skupiny pětinásobných vítězů Tour spolu s Jacquesem Anquetilem, Eddy Merckxem, Bernardem Hinaultem a Miguelem Indurainem.
„Lance byl chytrý a zvídavý. Jan byl zvídavý, jen co se týče zmrzliny,“ poukázal na jeden z klíčových rozdílů mezi nimi bývalý Ullrichův týmový kolega z T-Mobilu Jörg Jaksche.
Kéž by zůstal jen u té zmrzliny.
Po konci kariéry Ullrich začal pít, kouřit, fetovat.
„Ale teď vypadáš jako úplně jiný člověk než před třemi lety,“ usmál se na něj Armstrong před pár dny na Mallorce, kde se znovu setkali.
Byl to právě Američan, který mu v nejtěžších chvílích v roce 2018 pomohl. Ullrich tehdy skončil na psychiatrii ve Frankfurtu nad Mohanem poté, co napadl místní prostitutku.
Když se o tom Armstrong dozvěděl, neváhal a okamžitě se svým lékařem nasedl do soukromého letadla a zamířil do Evropy.
„Jak mnozí z vás víte, miluju Jana Ullricha. Byl pro mě speciálním soupeřem. Děsil mě, motivoval mě a dostal ze mě opravdu to nejlepší. Byl opravdovou třídou na kole. Teď ale můj přítel prochází těžkými chvílemi,“ připsal Armstrong ke společné fotce z léčebny. „Potřebuje naši pomoc.“
Kung-fu
V té době stačilo sledovat sociální sítě Ullricha a každému bylo jasné, že tady něco nehraje.
Na videích ze soukromí byl vidět jeho ďáblem posedlý obličej. Bylo zřejmé, že není v ideální kondici, že má problémy s alkoholem, drogami. Občas nedokázal správně artikulovat.
Proto ho nejprve zatkli už na Mallorce.
Přeskočil tam plot svého souseda, kamaráda a filmového herce Tila Schweigera, kterému prý hrozil koštětem. Ullrich celou situaci německému Bildu popsal jinak. Plot prý přeskočil pouze proto, že se chtěl rozloučit a nikdo mu neodpovídal na volání.
„Volal jsem a nikdo se mnou nemluvil. Tak jsem přeskočil plot,“ vypověděl. Celá situace se podle něj vyhrotila až v momentě, kdy na něj někdo zaútočil „kung-fu kopem“.
Bývalý vítěz Tour Jan Ullrich přichází k soudu na Mallorce.
Za násilný vstup na cizí pozemek byl zatčen a následně s podmínkou propuštěn. Podle Schweigera jeho vztah s Ullrichem upadl poté, co se bývalý šampion Tour rozešel se svou ženou Sarou.
„Stal se skoro členem rodiny, ale když ho opustila žena, začal brát amfetaminy. Spal třeba jen dvě hodiny denně. V šest ráno začal pít pivo a to mu vydrželo vždycky až do večera,“ popisoval herec, který si zahrál i v kultovních Hanebných parchantech.
Kvůli léčbě Ullrich odletěl do Německa, kde měl v plánu nastoupit do léčebny.
Nestihl to.
Těch problémů
Ve své rodné zemi byl sotva pár hodin, když ho v luxusním hotelu Villa Kennedy zatkla policie.
Napadl totiž jednatřicetiletou prostitutku, kterou si předtím do pokoje pozval. Podle policie se Ullrich zatčení bránil, byl pod vlivem drog a alkoholu. S ženou se nejprve pohádal, než ji začal škrtit a ona začala omdlévat.
Ze sevření se přesto dostala a z recepce poté zavolala pomoc. Ullrich byl znovu zadržen, propuštěn na kauci a odvezen do psychiatrické léčebny v Bad Brückenau.
„Zároveň je obviněný vyšetřován kvůli pokusu o vraždu a těžkému ublížení na zdraví,“ stálo v policejním spisu.
Tohle všechno už byl jen konec příběhu, který se začal psát daleko dřív – 30. června 2006.
Jan Ullrich při jedné ze svých nekonečných party.
Tehdy vypukla aféra kolem Operation Puerto s nechvalně proslulým doktorem Eufemianem Fuentesem, do které byl i on zapleten. Ve štrasburském hotelu, ve kterém ho stáj T-Mobile den před startem Tour vyškrtla ze sestavy, začal jeho pád.
O rok později ukončil kariéru a začalo trápení s drogami i s pitím. Čím dál častěji měl problémy se zákonem. Vždyť už v roce 2002 přišel poprvé o řidičský průkaz, když řídil pod vlivem alkoholu.
V roce 2014 zase zranil dvě osoby, když řídil znovu opilý. Dostal 21měsíční podmínku, pokutu 10 tisíc eur a na šest měsíců zákaz řízení.
Jeho závislost na drogách a alkoholu vedla k odloučení od ženy Sary a dětí na konci roku 2017. Léčba byla jedinou šancí, jak je mohl znovu spatřit. A on ji zvládl.
Nejlepší comeback
„Před třemi roky jsem měl velké problémy. Ty jsi za mnou přišel a já byl hrozně rád, že jsi to udělal. A ano, byl jsem úplně jako Marco Pantani, skoro mrtvý,“ řekl nyní Ullrich v emocích v Armstrongově podcastu The Move.
Marco Pantani je dodnes italskou legendou. Cyklistou s pirátským šátkem, který jako poslední dokázal vyhrát Giro i Tour v jedné sezoně. Jenže také trpěl psychickými problémy a závislostí na drogách. Zemřel na předávkování kokainem 14. února 2004.
Jan Ullrich a Marco Pantani (vpravo) v jednom z nejdůležitějších stoupání na Tour de France 2008.
To šampion Tour z roku 1997 je podle svých slov fit.
Tedy nejenom podle svých. Kromě Armstronga se na Mallorce sešel i s Georgem Hincapiem (jedním z dvorních domestiků Armstronga) a s jejich bývalým týmovým šéfem Johanem Bruyneelem.
Když se spolu byli projet na kole, Armstrong se smál, že sotva stačil, zatímco Ullrich po pár týdnech tréninku znovu lítal.
„Bůh mi dal tohle tělo i tenhle talent. Trénuju každý den, piju vodu. Před třemi roky jsem přestal pít alkohol a přestal jsem brát drogy. Teď žiju velmi zdravě, přítelkyně mi vaří zdravé jídlo. Díky tomu jsem v dobré kondici,“ usmíval se.
„Pamatuju si, že jsi vždycky na kole byl jako robot. Soustředěný a přesný, ale nikdy jsme spolu vlastně nemluvili,“ zavzpomínal Hincapie.
Ullrich v podcastu přiznal, že v jednu chvíli nedokázal najít nic, co by ho bavilo, co by mu činilo potěšení.
Až lepší životní styl, nový vztah, pravidelná vyjížďka na kole mu pomohla.
„Cyklistika je dobrá pro každého, takže jezdi na kole. Setkávej se s přáteli. Láska, děti, rodina… na to všechno jsem v tu chvíli zapomněl. Zapomněl jsem na to na nějakých 15-20 let. To byl můj problém,“ popisoval. „Já jsem se naštěstí uzdravil, mám dobré přátele včetně tebe, Lanci, kteří mě přivedli zpátky k životu. Teď jsem vážně šťastný.“
Na to se Armstrong jen usmál.
„Když to srovnám s tím, jak vypadal před třemi lety a jak vypadá teď, tak je to pro mě nejlepší comeback v historii sportu,“ okomentoval Ullrichovu tělesnou schránku padesátiletý Texasan.
