Transgas jsem vždy považoval za absurdní. Měl stát na předměstí, tvrdí architekt Zavřel

29. září 2021

Emeritní děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze Zdeněk Zavřel emigroval v 70. letech do Nizozemska. A československou architekturu z té doby nemá dodnes rád. „Dost často jsem se dostal do sporu s mladšími kolegy, které mají pro stavby ze 70. let určitý obdiv. Já na nich ale nemohu nevidět tu omezenost, která byla charakteristická pro jejich zadavatele, což byl vždy Ústřední výbor strany,“ přiznává.

Čtěte také

Rád neměl ani brutalistní stavbu Transgas, za jehož zachování se konaly protesty. Demolice Transgasu začala v roce 2019. „Vždycky jsem tu stavbu považoval za absurdní příklad toho, když v centru města vznikají technické stavby, které mohou úplně klidně stát někde na předměstí,“ hodnotí.

Do města se zkrátka nehodí, tvrdí Zavřel. „Město se má držet svého hlavního recept, což je ta městskost. Transgas byl dům naprosto neměstský. Možná byl svým způsobem zajímavý výtvarně. Ale de facto ničil nádherný vinohradský blok. Čili ta demolice mě moc nemrzela.“

Na toaletách se šetří jako první

Ve svých pamětech Zavřel píše základní motto: Jsou-li dobře navržené záchody, pak musí být celý návrh v pořádku. „Pro laika to možná zní trochu komicky, ale lidé, kteří se v tom vyznají, by to určitě potvrdili,“ stojí si za svým.

„Toalety totiž bývají takovým bodem, na kterém se šetří. A když je dům trochu poddimenzovaný a některé věci nejsou úplně správně, tak to, co není správně jako první, jsou toalety.“

Tento poznatek si odnesl ze studií v šedesátých letech. Poté Zavřel působil v takzvané Školce SIAL v Liberci, kterou zakládal mimo jiné Karel Hubáček, uznávaný autor televizního vysílače a hotelu na Ještědu.

„Dostali jsme tam příležitost v klidu rozvíjet své talenty. Drželi nám ruku nad hlavou. Naučili jsme se tam poctivé české inženýrství. Pan Hubáček opravdu věřil, že to architekto-inženýrské řemeslo má svoji hloubku a je potřeba se dostat krůček po krůčku k perfektnímu řešení. To do nás vtloukal svým bystrým rozumem a vtipem,“ vzpomíná Zavřel.

Čtěte také

„Architektura je vždycky o něčem. Program domu je potřeba domysle. Nejsou to jen čtvereční metry, vždycky to má nějaký cíl. Přemýšlení o podstatě projektu je jedna věc. A druhá je inženýrská poctivost. Že je tam všechno, co tam má být, počínaje statikou, tepelným komfortem, akustikou a dalšími složitostmi, které se občas opomíjejí.“

Zavřel přiznává, že se mu Karel Hubáček přiznal, že kdyby sám byl mladší, také by emigroval. „To bylo mezi čtyřma očima. Na stará kolena jsem to vykecal,“ dodává.

Proč se po šedesátce vrátil do Česka a ucházel se o místo děkana na ČVUT? Poslechněte si celé Hovory, ptá se Petr Vizina.

autoři: Petr Vizina , kac
Spustit audio

Související