Naděje dožití klesla v Evropě kvůli covidu nejvíc od druhé světové

Naděje dožití klesla v západní Evropě kvůli pandemii nemoci covid-19 nejvíc od druhé světové války. Ve východní a střední Evropě se snížila pod hodnoty registrované po rozpadu Sovětského svazu. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise International Journal of Epidemiology. Zkoumala průměrný věk, kterého se lidé mohou dožít ve 27 evropských zemích, v USA a v jihoamerickém Chile. Naděje dožití čili střední délka života vyjadřuje průměrný počet let, kterých se může dožít osoba daného věku.

Střední délka života klesla u lidí narozených v roce 2020 oproti narozeným v roce 2019 ve 27 z 29 zkoumaných zemích. Autoři studie zaznamenali největší pokles u amerických mužů narozených v roce 2020, naděje dožití se u nich v průměru snížila o 2,2 roku na 74,5 roku. Následovali je litevští (pokles o 1,7 roku), bulharští (o 1,6 roku) a polští (o 1,5 roku) muži. Vědci registrovali pokles pravděpodobného věku dožití o více než rok u mužů v 11 zemích a u žen v osmi. Přičítají ho vysoké úmrtnosti na nemoc covid-19 u osob starších 60 let.

Čeští muži narození v roce 2020 by se mohli dožít v průměru 75,4 roku, naděje dožití se u nich snížila v průměru o 1,1 roku. České ženy narozené v roce 2020 by se mohly dožít 81,2 roku, střední délka života se u nich oproti roku 2019 snížila o necelý rok.

Vědci zaznamenali největší pokles střední délky života u Američanek narozených v roce 2020, naděje dožití se u nich snížila v průměru o 1,7 roku na 80 let. Následovaly Španělky (o 1,5 roku) a Bulharky s Litevkami, u obou se naděje dožití snížila o 1,3 roku.

Střední délka života se nepatrně zvýšila pouze ve třech sledovaných zemích - u obou pohlaví v Dánsku a Norsku a u finských žen. Vědci rovněž porovnali střední délku života s nedávnými trendy a zjistili, že v porovnání s rokem 2015 se snížila u žen v 15 zemích a u mužů v deseti. Naději dožití v roce 2015 poznamenala chřipková sezóna.

Pokles střední délky života je ve střední a východní Evropě vyšší než po rozpadu Sovětského svazu, s výjimkou Maďarska a Litvy. V západní Evropě byly podobné ztráty zaznamenány naposledy během druhé světové války, uvedli autoři studie.

"Západoevropské země jako jsou mimo jiné Španělsko, Anglie, Wales, Itálie a Belgie zaznamenaly tak velký pokles střední délky života během jednoho roku naposledy během druhé světové války," řekl listu The Guardian hlavní autor studie José Manuel Aburto z Oxfordské univerzity. "Ženy v osmi zemích a muži v 11 zemích zaznamenali ztráty větší než rok. Abychom to uvedli do kontextu, těmto zemím trvalo v průměru 5,6 roku, než prodloužily střední délku života o jeden rok," uvedl Aburto.

Výzkumníci ve studii zohlednili problémy související s počty obětí nemoci covid-19, jako je nedostatečné testování nebo špatná klasifikace příčiny úmrtí, řekl spoluautor studie Ridhi Kashyap. I tak se ale podle nich ukazuje, jak velký dopad měla pandemie covidu-19.

Související

Bydlení v Praze, Černý Most.

Jak se lidem v Česku žije? Stát nepodporuje důchodce a bydlení, myslí si veřejnost

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) hodnotí 57 procent Čechů sociální politiku negativně, zatímco 38 procent ji hodnotí pozitivně. Nejvíce kritiky si vysloužily opatření týkající se podpory bydlení a zajištění na stáří, naopak nejlépe byly hodnoceny oblasti zdravotnictví a školství.

Více souvisejících

Lidé

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy