Průzkum: Teenageři se změn klimatu bojí. Protestům fandí, ale nechodí na ně

Mladé lidi od 15 do 35 let znepokojuje změna klimatu mírně častěji než starší respondenty, zároveň jsou vstřícnější k občanským protestům. Postoje českých politiků neznají, informace berou hlavně od influencerů. Vyplývá to z šetření brněnských environmentalistů.

data Praha/Brno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V šesti velkých českých městech v pátek v poledne protestovalo celkem několik tisíc převážně mladých lidí za aktivnější ochranu klimatu. V Praze se na Malostranském náměstí sešlo kolem 500 lidí, uvedla pro server iROZHLAS na místě policie. Šlo o první studentskou stávku za klima svolanou iniciativou Fridays for Future od loňského září.

Jak hrozbu klimatických změn vnímají právě mladí lidé a jak se ve svých názorech a obavách odlišují od zbytku společnosti, popisují dva nové výzkumné reporty Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Tento týden je vydala ve spolupráci s organizacemi Green Dock, z. s., a Člověkem v tísni.

České klima 2021

Názory mladých lidí výzkumníci porovnávali s daty z rozsáhlého šetření České klima 2021. Data pro ně sbírala výzkumná agentura Nielsen Admospherea během letošního roku. Zapojilo se celkem 2 762 respondentů a respondentek, z toho 218 spadalo mezi teenagery a 586 mezi mladé dospělé.

Podle již v létě publikované části výsledků zastřešujícího šetření České klima 2021 převládají obavy ze změn klimatu v celé české společnosti. Popíračů jejich existence i zásadního vlivu člověka jsou v populaci jednotky procent, což potvrzuje na jaře vydaný průzkum Českého rozhlasu. Platí to i o nejmladších generacích, nové reporty však zároveň odhalují některé rozdíly.

Zatímco mladí dospělí ve věku od 21 do 35 let se v mnohém podobají starším respondentům, nejmladší skupina teenagerů od 15 do 20 let má svébytnější postoje.

Nejvíce se nejmladší dotazovaní, tedy lidé od 15 to 20 let, odlišují od české společnosti jako celku svojí vstřícnosti k protestům za ochranu klimatu. S takto motivovanými demonstracemi souhlasí či spíše souhlasí 47 procent z nich, se studentskou stávkou 36 procent.

Na otázku, kolika demonstrací (bez ohledu na to za co) se v posledních pěti letech zúčastnili, ale 86 procent z nich odpovědělo, že ani jedné. Opakovaně demonstruje pouze 2,8 procenta nejmladších.

S přibývajícím věkem lidé vnímají stávky a demonstrace za klima spíše negativně. Ze všech forem protestů podporuje většina společnosti pouze pouliční slavnosti.

Nejčastěji Češi a Češky nesouhlasí s blokádou automobilové dopravy (66 procent) a právě se studentskými stávkami (55 procent). Slabou podporu má také blokáda těžby uhlí, s tou rozhodně či spíše nesouhlasí více než polovina dotázaných všech věkových kategorií.

Dopady se nám nevyhnou, věří mladí

Dále mají mladí lidé v porovnání se zbytkem společnosti mírně pesimističtější pohled na budoucnost. Podle 67 procent nejmladší generace budou děti, které se rodí v těchto letech, žít v horším světě, než ve kterém žijeme dnes. V celé populaci tento názor zastává 60 procent dotázaných, podle 26 procent nebude život horší, ale ani lepší.

„Mladí lidé prožívají tváří v tvář změně klimatu silněji než starší generace pocity bezmoci, strachu nebo smutku,” popisuje vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl.

Zatímco starší generace změny klimatu považují spíše za proces s praktickými dopady ve vzdálenějších částech světa, mladí častěji vnímají související lokální hrozby. Například nižší úrodnost českých polí nebo horší kvalitu ovzduší. Zároveň je ale podle výzkumníků tolik neoslovuje sentiment k české přírodě a krajině. Více než o přírodu a životní prostředí se na rozdíl od starších ročníků zajímají o jiná témata.

Dnešní děti čeká kvůli změně klimatu horší život, myslí si většina Čechů. O řešeních ale pochybují

Číst článek

„V situaci, kdy každý desátý mladý člověk uvádí, že prožívá změnu klimatu s extrémně negativními pocity, je nejvyšší čas zpozornět. Takový signál by rozhodně měla slyšet jak politická reprezentace, která nese zodpovědnost za emise České republiky, tak vyučující, kteří jsou s mladými lidmi v bezprostředním kontaktu,“ říká Jan Krajhanzl.

Podle Krajhanzla mladým lidem ještě více než ostatním chybí základní znalosti o této problematice, přehled možných řešení a informace o opatřeních přijímaných k ochraně klimatu. „V důsledku toho je jejich pohled na problematiku v řadě ohledů útržkovitý, nahodilý, ale také bezvýchodný a frustrující,“ dodává.

Kovyho známe, Brabce ne

Nejvíc informací získávají mladí lidé ze sociálních sítí – denně je sleduje 94 procent z nich. Tradiční média jako zdroj informací používá jen čtvrtina nejmladších, čímž se podle výzkumníků výrazně odlišuje od zbytku populace. I proto jsou mezi mladými nejznámější názory klimatické aktivistky Grety Thunbergové, Greenpeace nebo tvůrce videí Kovyho.

Naopak jen málo mladých ví o tom, jaké postoje zastávají jednotliví čeští politici nebo veřejné instituce. Stanoviska vlády zachytilo pouze 19 procent dotázaných mezi 15 a 20 lety, názor premiéra 12 procent a prezidenta republiky jen čtyři procenta. Jak se k ochraně klimatu staví ministr životního prostředí Richard Brabec, ví jen jedno procento oslovených.

V postojích českých politiků a expolitiků se lépe vyznají mladí dospělí do 35 let. Nejvíc z nich zaznamenalo názory bývalého prezidenta Václava Klause. Nejhoršími známkami čtyři a pět je hodnotilo 80 procent těch, kteří jsou s nimi seznámeni.

Zpráva brněnské katedry environmentálních studií dodává, že mladí lidé představují naději pro řešení klimatické krize mimo jiné díky jejich větší ochotě o problematice mluvit. Velká část z nich navíc teprve hledá svůj životní styl, který je podle výsledků výzkumu většina ochotná změnit.

Nela Krawiecová, Kristína Zákopčanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme