S ročním zpožděním zahájená Konference o budoucnosti Evropy, bezprecedentní iniciativa, která do rozhodování o budoucím směřování EU zapojuje samotné občany, přinesla zatím oproti původním očekáváním spíše zklamání.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové má být Evropská unie především tím, „čím ji chtějí občané“. Konference, která je příležitostí pro Evropany, jak se k budoucnosti bloku vyjádřit, by se přitom dle slov šéfky unijní exekutivy neměla stát jen dalším „intelektuálním cvičením“.
Dosavadní průběh celoevropské diskuse přáním von der Leyenové však příliš neodpovídá.
Podle Zuzany Stuchlíkové, analytičky Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, je dosavadní průběh konference neviditelný. Proč tomu tak je, přičítá dvěma skutečnostem, a to „tragické propagaci“ a „obecnému nezájmu lidí o konzultační mechanismy tohoto typu“.
„Ve stručnosti lze říct, že evropské instituce nemají dosah směrem k občanům, členské státy motivaci propagovat akci, která pro ně nemá přidanou hodnotu, a občanská společnost nedostala žádné impulzy (např. ve formě grantů), aby se konferenci věnovala a sama o sobě nemá kapacity. Zároveň ti, kdo o konání konference vědí, často pochybují nad smysluplností takovéhoto cvičení, případně bojují s ne zcela přehlednou platformou,“ vysvětlila analytička redakci EURACTIV.cz.
Digitální platforma, na které může každý občan vyjádřit svůj názor, případně reagovat na názory a návrhy ostatních, funguje už od dubna. Avšak ze zhruba 450 milionů Evropanů se na ní doposud registrovalo pouze něco málo přes 27 tisíc lidí. To ovšem neznamená, že se všichni z těchto občanů i vyjádřili. Co se týče prezentovaných nápadů nebo názorů, těch platforma nyní čítá přes sedm tisíc.
Navíc, první vlaštovky z konferenci věnovaného webu už byly předány dál. Na začátku srpna byly do té doby nasbírané podněty na digitální platformě postoupeny k další konzultaci.
Nastartuje konferenci debata tváří v tvář?
„Pro nás je dosavadní průběh COFOE zklamáním a zároveň pevně doufáme, že další etapy proběhnou mnohem lépe,“ uvedl ke konferenci předseda Pulse of Europe Tomáš Peszyński.
„Ukazuje se, že evropské instituce a úřady neumí pracovat s veřejností a neumí jí vysvětlit proč by se měla konference zúčastnit a ani ji k účasti motivovat. Veškerá propagace probíhá v mantinelech všech předchozích pokusů o komunikaci s veřejností, které byly vždy neúspěšné v nastolení široké společenské debaty o EU,“ dodal.
Další etapou konference jsou tzv. občanské panely a plenární zasedání. Zatímco plenární zasedání teprve přijdou na program dne, občanské panely již odstartovaly. První panel proběhl o víkendu (17. – 19. září) ve Štrasburku. Zúčastnilo se jej 200 vybraných občanů z celé EU. Jak pro redakci upřesnila europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA), tito občané byli vybráni rovnoměrně na základě pohlaví, věku, národnosti a socioekonomického hlediska.
Protentokrát občané diskutovali o tom, kam by se měla Unie do budoucna ubírat v oblastech, jako jsou ekonomika, kultura, sport, vzdělávání, zaměstnanost a digitální transformace.
Další panely budou v průběhu letošního a příštího roku pokračovat, dalších 600 evropských občanů na nich budou diskutovat ostatní témata – právní stát, bezpečnost, změnu klimatu, roli EU ve světě a migraci.
Na hodnocení techto etap je ještě brzy. Zdá se ale, že by mohly dát konferenci druhý dech. V předvoji prvního občanského panelu totiž významně narostl počet lidí registrovaných na digitální platformě.
„Domnívám se, že tento růst je způsoben právě blížícími se debatami Evropského občanského panelu (…) a že ještě můžeme čekat nárůst v zapojení veřejnosti,“ uvedla europoslankyně Gregorová.
„Samozřejmě by tato čísla mohla být mnohem vyšší. K tomu je ale nezbytné, aby nejen média, ale především samotní politici o průběhu Konference informovali a motivovali občany do zapojení. Já sama se tak snažím činit již přes dva měsíce,“ dodala.
Jak ale upozornil Peszyński, konferenci se pozornosti ze strany českých politiků nedostává.
„Vládní politici celou věc absolutně ignorují. Část opozice se o ní občas zmíní, ale i její aktivita neodpovídá významu, jaký by konference měla mít. Ovšem je to dáno i tím, že v České republice se blíží volby a pozornost veřejnosti je upřena tímto směrem,“ uvedl.
Jak to celé dopadne?
Stuchlíková je vůči myšlence, že občanské panely a plenární zasedání konferenci nastartují, skeptická.
„Nemají potenciál přitáhnout větší pozornost médií, propagace konference selhává průběžně a pro běžného občana stejně není možnost se do těchto aktivit zapojit. Jejich účastníci jsou složitě nominováni, vybíráni externí firmou, takže vlastně není důvod, proč by ho měly další aktivity zajímat,“ vysvětlila.
Nízká účast veřejnosti podle ní navíc snižuje tlak na politiky a představitele Unie, aby výstupy konference brali závazně.
„Za sebe očekávám, že o konferenci uslyšíme stále méně a méně. Vzhledem k dosavadnímu relativnímu neúspěchu totiž už ani iniciátoři – Evropská komise a Evropský parlament – nemají příliš důvod na ni upozorňovat. Konference tak vejde do historie jako další participační cvičení s nevalným výsledkem, PR aktivita, která nebyla zcela dotažena,“ dodala.
Jakým způsobem se výstupy občanských diskusí propíšou do reality a budoucí podoby Unie zatím stále není jasné. Jejich provedení do praxe už v rukou občanů není, na starost jej budou mít nejvyšší představitelé Unie, a to včetně Česka, které bude po plánovém skončení konference v roce 2022, předsedat Radě EU.
„Při troše štěstí však některé její aspekty přetrvají. Například platforma umožňující přímou komunikaci směrem k občanům, případně povědomí, že nízký zájem občanů o evropská témata je komplexnější problém, který nelze zázračně vyřešit spuštěním jedné webové stránky,“ dodala Stuchlíková.
To by ocenila i europoslankyně Gregorová. „Přála bych si, aby se zapojování a možnost ovlivnění politik EU stala součástí každodenního života našich občanů. Doufám tedy, že Konference o budoucnosti EU motivuje nejen politické představitele, aby učinili požadované změny, ale především občany EU, aby se více zajímali a zapojovali do politického dění,“ řekla.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Markéty Gregorové (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.