Víc dělat nemůžeme, zní z obcí, kde je nízká proočkovanost proti covidu

  6:04
Řada obcí na jižní Moravě vykazuje podprůměrnou proočkovanost. Podle expertů jde o lokality, kde může nejvíc řádit varianta delta, a s tím ruku v ruce přijdou také restrikce.

Udeří na podzim další vlna covidu? Správná otázka spíš zní, v jaké síle. A také kde. Odpověď na tu druhou naznačují data (ne)proočkovanosti z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). 

Jižní Morava sice nepatří k nejhorším „propadlíkům“, ale i tady jsou oblasti, kde se k očkování mnoho lidí neodhodlalo. ÚZIS stanovil rizikové obvody s nakumulovanými obcemi s malou proočkovaností, které jsou blízko od sebe. 

Bučovice na Vyškovsku jako obec s rozšířenou působností mají riziko 40 procent u osmi obcí ze dvaceti. Červená čísla svítí ale také u Pohořelic, Znojma, Moravského Krumlova, Veselí nad Moravou nebo Slavkova u Brna. 

Vyjádřeno pohledem na mapu, problémy můžou nastat hlavně na jihovýchodě, ale i jihozápadě pod Brnem.

Strategie je věc vlády, shodují se starostové

Zástupci měst se brání, že dělají, co se dá. Zmíněné Bučovice dotují ze tří čtvrtin senior taxi, jež důchodce odveze na očkování. A s místní poliklinikou vedení vyjednalo testování prostřednictvím soukromé lékárny.

„Myslím, že další propagace očkování je zejména rolí státu, který má k dispozici veškerá data ohledně předpokládaného vývoje epidemie a případných dopadů,“ má jasno starosta Bučovic Jiří Horák (KDU-ČSL) s tím, že město je připraveno jakkoli pomoct. „Taktéž bych však upozornil na vlastní zodpovědnost každého občana,“ říká.

V žebříčku následuje Pohořelicko s rizikovými čtyřmi obcemi, kde je proočkováno méně než 56 procent lidí starších 16 let. 

„Dali jsme k dispozici centrum města a dojel očkovací tým. Když po nás stát chce předat nebo zprostředkovat informace či pomoc, tak jsme k dispozici. Nic víc, nic míň. Rozhodně ať od starostů nikdo neočekává vymyšlení nějaké očkovací strategie, že někoho budeme přemlouvat, slibovat tenisky nebo čokoládu za vakcínu. K tomu máme ministerstvo zdravotnictví,“ hlásí první muž Pohořelic Miroslav Novák (ODS).

I starosta Znojma si myslí, že za očkovací kampaň nese odpovědnost vláda. Kraje a obce mohou být maximálně nápomocny.

„Existují již studie, které uvádí, jak zvýšit ochotu občanů nechat se očkovat. Mezi ty nejvýznamnější patřila možnost vybrat si vakcínu, případně závazek kompenzací vedlejších nežádoucích účinků. Upřímně mě docela udivuje, že tomu vláda nejde naproti,“ poukazuje Jakub Malačka (nez.). 

Jak dodává, Znojmo bylo prvním okresním městem kraje, které zřídilo očkovací centrum. Informovalo starosty, zřídilo linky a vylepovalo letáky. Osobně teď vidí řešení i ve vylepšení fungování očkovacích trucků a lepší spolupráci s praktickými lékaři, kteří na rozdíl od politiků mají v tématu očkování důvěru občanů.

Výjezdy se organizátorům nevyplácí

Slavkov nabídl pomoc seniorům co se týče registrace i dopravy na očkování, informoval letáky i plakáty, lobboval za očkování v ordinacích praktiků a otevřel testovací stanici. I zde jsou připravení „pouze“ znovu spustit regionální informační kampaň, oslovovat lidi či nabídnout prostory pro mobilní očkovací týmy.

Právě ty jsou ideálním řešením podle Jindřicha Vobořila, ředitele společnosti Podané ruce. Ve spolupráci s diecézní charitou od června vysílají speciálně upravené trucky na návsi a náměstí čtyř krajů, včetně Jihomoravského. Například ve Veselí nad Moravou se díky nim za dva dny proočkovanost zvýšila o 8,5 procenta. 

Měření prokázalo další pokles protilátek proti covidu u očkovaných seniorů

Problém však je s penězi. „Vzhledem k tomu, že na rozdíl třeba od sousedů v Rakousku je vše vázáno na zdravotní pojištění, tak se výjezdy v této fázi již nevyplácí. A my bychom ideálně chtěli přijet na místo na více dní a dát lidem i možnost konzultací s lékaři. To připravujeme za sebe, ale jsme v tomto asi jediní,“ mrzí Vobořila, jenž se v říjnových volbách uchází o poslanecký post na kandidátce Spolu.

Podané ruce usilují o financování očkování v terénu přímo ze státního rozpočtu, aby měly jistotu uhrazených nákladů a nemusely tyto akce dotovat. Momentálně podle Vobořila hlásí hluboký minus – asi 10 milionů korun.

Kraj řeší hlavně třetí dávku

Strategie Jihomoravského kraje se nyní soustředí jen na očkování třetí dávkou, a to pouze v jeho sociálních zařízeních. V těch pobytových jej spouští zítra. Prioritně cílí na klienty. 

„Ale při návštěvách mobilních týmů fakultních nemocnic nabízíme, že se mohou naočkovat i zaměstnanci,“ přibližuje mluvčí kraje Alena Knotková. Vždy se na místě objeví lékaři. „Jsou připraveni vysvětlovat výhody očkování a apelovat na nerozhodné seniory,“ říká.

Jihomoravanů nad 60 let bez alespoň jedné dávky vakcíny či prodělání nemoci je 88 tisíc. Podle Vobořila je nutné proočkovat minimálně 75 procent celé populace. 

V kombinaci s novými mutacemi a sezonou respiračních onemocnění budou jinak podle expertů umírat další lidé a Česko čekají další lockdowny, byť už nejspíš ne plošné. Vobořil navíc předpovídá, že očkovat proti covidu bude patrně potřeba několik let.