Po stopách Františka Kupky: Od opočenské kolébky k abstraktním formám
Kupka ve válce: probuzení slovanských myšlenek a výtvarné zpracování válečných zvěrstev
„V roce 1912 se Kupka pustil na pole nové, abstraktní tvorby. Ačkoli se nesetkal s pochopením veřejnosti, pokračoval dál v nastavené linii,“ říká archivářka Eliška Havlová. Do života ale zasáhla první světová válka. Kupka se účastnil se bojů ve Francii, několik měsíců strávil jako člen francouzské cizinecké legie v zákopech. „Náměty z francouzských legií jsou specifické tím, že mají okraje olemované bílou sutí. Stejně jako tomu bylo na bojišti,“ upozorňuje Havlová.
Související
-
František Kupka: Maluji, ano, ale jen pojetí, chceš-li synthese, akordy a podobné
Po třiceti letech připravila Národní galerie Praha rozsáhlou retrospektivu díla Františka Kupky (1881–1957) představující všechny aspekty jeho tvorby.
-
Hilma af Klint. Průkopnice výtvarné abstrakce zůstávala v ústraní na vlastní přání
Hilma af Klint žila v letech 1862 až 1944. Přestože byla jednou z prvních, kdo využíval nefigurální styl malby, její jméno zůstávalo po desítky let veřejnosti neznámé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
