Foto Gage Skidmore, Flickr (CC BY-SA 2.0)
Jestli jste tento týden slyšeli o jedné události ze Spojených států, pravděpodobně se zpráva týkala kongresmanky Alexandrii Ocasio-Cortez (AOC) a jejích šatů. Internet zaplavily fotky newyorské zastupitelky z benefičního večera Met Gala, na který AOC přišla v bílých šatech s výrazným rudým nápisem „TAX THE RICH“ (Zdaňme bohaté). Následovalo kolečko, které už se u „kontroverzí“ týkajících se AOC stalo rutinou. Z konzervativních kruhů se začala ozývat obvinění z pokrytectví, jež mělo vyplývat z toho, že šlo o večírek pro nejbohatší smetánku. Příznivci AOC v tomtéž viděli naopak přednost: zastupitelka podle nich svým vzkazem provokovala přímo ty, kterých se týká. Nechyběla ani kritika zleva poukazující na to, že AOC dělá prázdná gesta, zatímco agenda v Kongresu vázne. Než se všichni vyřádili, vystřelila fráze „Tax the rich“ v Google Trends ostře nahoru.
Pandemií proti chudobě?
O poznání sušší, ale významnější zpráva se týká nových statistik z Amerického úřadu pro sčítání lidu (USCB). Podle úřadu loni klesla míra chudoby ve Spojených státech o 2,6 procenta. Za poněkud kontraintuitivní výsledky z pandemického roku mohou dle úřadu ekonomická opatření, která měla zmírnit následky koronaviru. „Míra chudoby dle USCB v průběhu roku 2020 klesla na 9,1 procenta po započtení vládní pomoci. Jedná se o nejnižší zaznamenanou hodnotu a významný pokles z 11,8 procenta v roce 2019,“ píše Jeff Stein v deníku Washington Post. „Téměř 8,5 milionu lidí se loni vymanilo z chudoby, což je bezprecedentní změna, již je třeba připsat převážně koronavirovým šekům,“ dodává.
Skupina amerických generálů se obávala toho, kam až bude Trump po své prohře schopný zajít.
Nejedná se o zcela překvapivou novou informaci. Někteří američtí komentátoři na tento paradoxní efekt pandemie poukazovali už před rokem. „Přes přetrvávající byrokratické těžkosti jsou vládní programy nejprogresivnější politikou, jakou Spojené státy zažily za poslední půlstoletí – od Medicare a Medicaid (zdravotní reformy Lyndona Johnsona) a nejrůznějších občanskoprávních zákonů z půlky šedesátých let nemělo nic srovnatelný dopad,“ vysvětloval Ryan Cooper pro časopis The Week. „Ukazuje se, že snižování míry chudoby je snadné. Lidé jsou chudí, protože nemají peníze, takže – věřte nebo ne – když jim dáte trochu peněz, chudoba ustupuje,“ glosoval situaci Cooper loni v jiném sloupku.
3. The Supplemental Poverty Measure (SPM) extends the official poverty measure to include the value of noncash benefits, stimulus payments, taxes, and other necessary expenses. The SPM rate in 2020 was 9.1 percent. This was 2.6 percentage points lower than 2019. pic.twitter.com/NwOC5t4s8K
— U.S. Census Bureau (@uscensusbureau) September 14, 2021
Prozatím zažehnané tragédie
V úterý 14. září se v Kalifornii konalo dlouho očekávané referendum o odvolání úřadujícího guvernéra Gavina Newsoma. Kalifornské zákony umožňují takovéto referendum ve chvíli, kdy petice za odvolání guvernéra nasbírá podpisy odpovídající alespoň 12 procentům voličů z předchozích guvernérských voleb. V referendu se pak nehlasuje jen o odvolání aktuálního guvernéra, ale rovnou i o kandidátech, kteří by ho měli nahradit. Přesně tímto způsobem se do úřadu dostal zatím poslední republikánský guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger. Demokrat Gavin Newsom je trnem v oku kalifornským konzervaticům (kterých v rozporu s pověstí tohoto státu v Evropě není úplně zanedbatelné množství). Newsomovým nejsilnějším oponentem byl konzervativní moderátor Larry Elder.
Demokraté byli z referenda nervózní kvůli řadě událostí, které prohra mohla teoreticky uvést do pohybu a které sahají až k federálnímu Nejvyššímu soudu. U toho mají momentálně jasnou většinu soudci jmenovaní republikánskými prezidenty. Část demokratů v současnosti tlačí na Billem Clintonem jmenovaného soudce Stephena Breyera. Tomu je už 83 let a demokraté se tak obávají, aby se po jeho smrti neopakovala situace z loňského roku, kdy po smrti soudkyně Ruth Bader Ginsburg jmenoval Donald Trump svého třetího kandidáta k Nejvyššímu soudu. Pro prosazení soudce ale demokraté potřebují většinu v Senátu, kterou v současnosti mají s převahou jediného hlasu. Senátorkou za Kalifornii je přitom Dianne Feinstein, které je 88 a už mnoho let se v médiích spekuluje o tom, jestli svou funkci ještě zvládá.
Z demokratické perspektivy by tak apokalyptický scénář představovala prohra guvernéra Newsoma a úmrtí jak senátorky Feinstein, tak soudce Breyera. Náhradu za Feinstein by totiž dočasně jmenoval právě nový guvernér (v případě Newsomovy prohry pravděpodobně republikánský). Nicméně tento scénář byl zažehnán už v zárodku, když v úterním referendu Newsom pohodlně obhájil svou funkci s necelými 64 procenty hlasů (z těch, co hlasovali pro odvolání, volilo 47 procent právě Larryho Eldera).
Kdo je víc utržený ze řetězu?
Poslední dnešní zpráva se týká nové knihy, kterou na konci září vydá veterán americké investigativní žurnalistiky Bob Woodward společně se svým kolegou z Washington Postu Robertem Costou. Podle zjištění obou novinářů se v období mezi loňskými prezidentskými volbami a předáním moci Bidenovi skupina amerických generálů v čele s Markem Milleyem obávala toho, kam až bude Trump po své prohře schopný zajít. Podle Woodwarda a Acosty se Milley domníval, že Trump v souvislosti s volbami prošel „vážným mentálním propadem“ a obával se potenciálního jaderného útoku na Peking. Z tohoto důvodu několikrát telefonoval se svými čínskými protějšky, aby je ujistil, že nic nehrozí. Nové informace vyvolávají řadu otázek ohledně svrchovanosti amerického prezidenta jakožto velitele ozbrojených sil. Podobně jako u Woodwardovy loňské knihy, která se zabývala především pandemií, však také vyvstává otázka po tom, proč novinář s takovýmto závažným zjištěním nevystoupil hned a nechal si je až do knihy.
Autor je redaktor Alarmu.