Tento článek je součástí Special reportu: Ochrana klimatu: Nová byznysová příležitost?
Byznys začíná brát ochranu klimatu vážně. Zatímco firmy začínají analyzovat své ekologické stopy, investoři pokukují po ekologicky odpovědných příležitostech. Upozornili na to řečníci brněnské konference Velvet Innovation.
Řešení koronavirové pandemie si vyžádalo plnou pozornost vlád evropských států a institucí Evropské unie, proto se ostatní oblasti zájmu sedmadvacetičlenného bloku minimálně na nějakou dobu posunuly na druhou kolej.
Po vypuknutí epidemie v Evropě, na jaře loňského roku, tak vyvstala otázka, jak covid-19 ovlivní nové zelené ambice Unie. A to nejen kvůli tomu, že se řešení pandemie stalo prioritou číslo jedna, ale také kvůli ekonomickým dopadům této bezprecedentní zdravotní krize. Objevily se zkrátka obavy, že sektory nebudou mít dostatek peněz na plánované investice do ozelenění.
Dvě mouchy jednou ranou
Zatímco Česká republika zpočátku prosazovala, aby Unie kvůli krizi na nějakou dobu od klimatických ambicí upustila, z řad odborníků zněl opačný názor. Ten se prosadil i na unijní úrovni. Evropská komise sice některé ze svých klimatických návrhů vydala se zpožděním, ambiciózní v nich však zůstala. Plán zní jasně, cesta z krize má být zelená.
Není to ale jen Brusel, kdo se chce z krize dostat, aniž by smetl pod stůl už představené nebo teprve plánované klimatické cíle. Panelisté konference Velvet Innovation, kterou pořádalo Jihomoravské inovační centrum, se shodli na tom, že boj s klimatickou krizí nabral v době pandemie ještě většího významu i podpory.
„Udržitelnost je ještě větším tématem, než byla před covidem. Ten znamenal pauzu, všechno zamrzlo, řešila se pandemie. Ale teď, když covid pomalu ustupuje, téma udržitelnosti se znovu objevuje, a to s daleko větší naléhavostí,“ uvedl na konferenci Jiří Hlavenka, investor a zastupitel Jihomoravského kraje za Zelené a Piráty.
„Ano, je to důležitější než předtím. My i Česká republika se v rámci obnovy soustředíme na zelenou transformaci. Více než 42 procent z šesti miliard eur z Next Generation EU pro Českou republiku půjde na udržitelné cíle,“ souhlasil Peter Dröll, ředitel pro prosperitu na Generálním ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise.
Poptávka po udržitelnosti vzrostla
Navíc roste poptávka po udržitelnosti i ze strany firem z celé řady sektorů, z nichž se nemálo vypořádává s ekonomickými následky krize.
„Za loňský rok jsme zaznamenali velký boom v zájmu o udržitelnost a ESG (ekologicky a sociálně zodpovědné investice), obrátilo se na nás mnoho, dokonce i malých, firem. Je to až neuvěřitelné a neděje se to jen v Česku, je to celosvětový trend,“ popsala na konferenci Alice Machová z poradenské společnosti EY.
Covidová krize podle Machové donutila společnost přemýšlet jinak a přicházet s rychlými inovativními řešeními, což je příležitost i pro rozvoj udržitelnosti.
„O udržitelnosti se mluví již dlouho (…) Zatímco však dříve firmy o udržitelnosti pouze mluvily, aniž by byla reálně součástí jejich strategií, nyní je situace jiná. Proč? Protože investoři mají o udržitelnost zájem a ptají se, co pro to firmy dělají a jak to mohou dokázat,“ dodala Machová s tím, že zájem o udržitelnost roste i na straně zákazníků.
Hráči ze soukromé sféry zároveň začali shromažďovat a analyzovat data o svých ekologických dopadech.
„Čím dál více firem analyzuje svou uhlíkovou stopu a rozhoduje na základě dat. To je něco, co se za poslední roky opravdu změnilo,“ řekl k udržitelným trendům v byznysu Cyril Klepek, zakladatel digitálního odpadového tržiště Cyrkl.
Boj s klimatickou změnou má svou cenu
Přechod ke klimatické neutralitě však nebude zadarmo, čemuž covidem způsobená ekonomická krize příliš do karet nehraje. Proto si EU poprvé v historii půjčuje peníze na finančních trzích a evropské země vytváří plány obnovy, které by měl finanční balíček s názvem Next Generation EU pokrýt.
Je ale po ekonomické ráně klimatická politika EU realizovatelná?
„Je to příliš komplexní. Máme tady chemický průmysl, výrobu, energetiku a dodávky energie, na to jedna regulace nevystačí. A to je právě součástí výzvy, která před námi stojí. Potřebujeme systémovou změnu,“ uvedl Dröll z Evropské komise.
Zelená politika je podle něj realizovatelná koronavirovým dopadům navzdory. „Myslím, že máme vše pro to, abychom cílů dosáhli. Máme navíc financování nejen z veřejných, ale také ze soukromých zdrojů,“ uzavřel Dröll.
