Trump usiluje o comeback. Další prezidentování? Bylo by drsnější, odhadují analytici

Nové příklady toho, jakou hrozbu exprezident představuje, přináší kniha legendárního reportéra Washington Postu Boba Woodwarda (proslavil se odhalením republikánských předvolebních zločinů v aféře Watergate) a jeho kolegy Roberta Costy. Publikace Peril (Hrozba) dokumentuje pár děsivých týdnů koncem Trumpova úřadování, nahlíží do jeho nejbližšího okolí v čase, kdy Amerikou otřásl útok na Kapitol.

Problémem už není jeho minulá vláda, jež v mnohém vybočovala z normálu – teď je jím škodlivý dopad, jaký může na stát mít v budoucnosti. Před úterním referendem o odvolání kalifornského guvernéra Gavina Newsoma (demokrat ho s jistotou ustál) Trump opět vytáhl svou teorii Velké lži – nyní už v zásadě prohlašuje, že kdekoliv některé volby prohraje republikán, může za to ohromný podvod. Tato lživá tvrzení by mohla poskvrnit americké volby na mnoho let dopředu; nadšeně ji přijímají miliony Trumpových voličů.

Jak Trumpova politika změnila Spojené státy: Kontroverze i nezvládnutý koronavirus

V minulých dnech to vypadalo, že Trump vycítil šanci, když Biden čelil těžké kritice za chaotické stahování z Afghánistánu s krvavými dopady a když navzdory prezidentově příklonu k razantnějším opatřením zase posiluje koronavirus. Bývalý prezident nepředstavil žádné politické plány či aspoň užitečná doporučení, jak se covidu-19 coby největší aktuální hrozbě postavit. Jeho vyjádření a ataky spíš naznačují, že by příští předvolební kampaň byla prostředkem pro osobní odplatu a uraženou pýchu, píše CNN.

Bidena bych zmlátil

K exprezidentovým kontroverzím se rovněž přidalo, jakým způsobem se postavil ke 20. výročí teroristických útoků 11. září. Chopil se role komentátora u ringu, komentoval exhibiční zápas někdejší boxerské legendy Evandera Holyfielda a bojovníka smíšených bojových umění Vitora Belforta. A v rámci propagace si rozšafně zasnil, jak by si to rozdal s mužem, který ho vystrnadil z Bílého domu.

„Nejsnadnější souboj by byl s Joem Bidenem, myslím, že by bylo po všem velmi, velmi rychle, velmi, velmi rychle. Myslím, že by šel k zemi v prvních pár vteřinách,“ řekl Trump v rozhovoru s Triller Fight Clubem.

„Využít vzpomínku na 11. září k útoku na svého nástupce se jevilo jako pokus vystřelit se zpátky na celonárodní scénu v čase, kdy bývalý vrchní velitel ozbrojených sil – vyhozený ze sociálních sítí za podněcování násilí – mohl snadno získat pozornost,“ glosuje Collinson. 

„Bylo to poněkud smutné, že se nejčerstvější exprezident nedokázal připojit k Bidenovi a Billu Clintonovi, Georgi Bushovi i Baracku Obamovi na oficiálních ceremoniích k útokům. Trump nikdy neměl zájem o členství v klubu exprezidentů. Jeho politická značka outsidera často spočívá v útocích na pilíře establishmentu včetně bývalých prezidentů. Ale jeho neúčast podtrhla propastné rozdělení národa, který se teď nedokáže sjednotit ani při připomínce teroristických útoků, které zabily skoro tři tisíce lidí,“ napsal Collinson.

Trump na vlastní pěst 11. září navštívil newyorské hasiče a policisty, přesto stejně víc mluvil o sobě. „Nerad o to hovořím v tento den,“ začal debatu o nešťastné stahování vojsk z Afghánistánu… a rozhorlil se do rozsáhlých útoků na Bidena.

Triumf Tálibánu a „svržení nadvlády“ obdivují i náckové v USA a Evropě, varuje analytik

Trumpovo aktuální chování, jakož i nová svědectví o posledních dnech v Bílém domě, už nelze ignorovat – už proto, že je silným favoritem do republikánských primárek před příštími prezidentskými volbami. A ještě předtím se staví do čela boje Republikánské strany o ovládnutí sněmovny reprezentantů ve volbách příští rok. Každý stranický kandidát musí podporovat tu nehoráznou lež, že Trump je nadále právoplatný prezident. A přestože jeho stále radikálnější chování budí pochyby, zda by ve volbách oslovil dost voličů, zůstává Trump v Republikánské straně dominantní silou.

Odhalení Woodwordovy a Costovy knihy se řadí k těm nejvážnějším a nejvíc znepokojujícím. Pokud se potvrdí, nebude to jen další epizodou, kdy prezident trhá strukturu americké demokracie. Také by šlo o znamení, že nejvýše postavený voják považoval Trumpa za vážnou hrozbu pro celý svět.

Generál by neuposlechl rozkazy

Šéf generálního štábu Mark Milley podle reportérů byl připraven sabotovat Trumpovy rozkazy. Po útoku na Kongres 6. ledna totiž Trumpa považoval za mentálně nestabilního.

Mimo jiné dvakrát telefonoval svému protějšku do Číny, aby ho ujistil, že k válce mezi jejich zeměmi nedojde. I kdyby dal Trump rozkaz zaútočit, Milley ho sliboval neuposlechnout, potažmo aspoň Peking varovat.

„Podrýval prezidenta?“ píšou autoři hned v prologu knihy. „Někteří mohou argumentovat, že překročil svou pravomoc a uzmul si nepatřičnou moc. Ale jeho činy, jak věřil, byly opatrností v dobré víře a snaze předejít historickému rozkolu v mezinárodním uspořádání, náhodné válce s Čínou či jinými či použití jaderných zbraní.“

Generál Milley zatím nekomentoval. V Kongresu má o tom vypovídat 28. září. „Jen pro pořádek, o útoku na Čínu jsem nikdy ani nepřemýšlel – a Čína to ví,“ reagoval osobně Trump. „Lidé, kteří si tu báchorku vymysleli, jsou nemocní a dementní, a ti, kdo to tiskli, jsou stejně zlí. Ve skutečnosti jsem za poslední dekády jediný prezident, který nezatáhl USA do války.“

Barack Obama se zapojil do válek v Libyi a Jemenu, George Bush vpadl do Afghánistánu a Iráku, Bill Clinton bombardoval Jugoslávii/Srbsko, George Bush starší válčil proti Iráku v operaci Pouštní bouře, Ronald Reagan vpadl do Grenady a bombardoval Libyi…

Šéf generálního štábu čelí kritice a hlasům po odvolání. Rozhodně však nebyl v obavách ze svého tehdejšího nadřízeného sám. Gina Haspelová, tehdejší šéfka CIA, se obávala, že Trump odmítající listopadovou volební prohru směřuje k puči v čele krajní pravice, případně k útoku na Írán, píše se v knize Peril. Že se lidé za oponou báli prezidentova chování ještě víc než jeho oponenti, staví národní trauma lednového útoku na Kapitol do ještě vážnější perspektivy.

FBI před krvavým útokem trumpovských rváčů na Kapitol varovala. E-mail zapadl

Mnohým demokratům, novinářům či vůbec Trumpovým odpůrcům dnes přijde zbytečné o něm stále mluvit, když už není u moci. A on sám po ničem netouží tolik jako po pozornosti, byť by mělo jít o negativní reklamu. Příští prezidentské volby jsou víc než tři roky daleko; možná se situace do té doby změní, možná přijdou nové důkazy, že Trump není pro vládu způsobilý, které dodají odvahu jeho republikánským rivalům, aby ho vyzvali ve stranických primárkách. Jenže dosud každý Republikán, který Trumpa v posledních letech kritizoval, přišel o podporu republikánské základny. A většina straníků i republikánských příznivců, konkrétně 63 %, si nadále přeje, aby je Trump vedl, jak vyplývá z čerstvého průzkumu CNN/SSRS. 

Ani nová odhalení novinářských es jejich pozici příliš nezmění, konzervativní média to beztak označí za fake news… Pět let překračování norem a zvyklostí, skandálů i očividných škod napáchaných svéhlavým prezidentem ukazuje, že co Trumpovu politickou kariéru nezabije, to ji posílí, uzavírá CNN.