Tálibán stojí o mezinárodní uznání. Jednotný postoj EU se ale nečeká, myslí si analytik Schneider
Před dvěma týdny opustili Afghánistán poslední američtí vojáci a moc v zemi definitivně převzalo islamistické hnutí Tálibán. Jak přesně bude vypadat život v zemi, je zatím nezodpovězenou otázkou, ačkoliv projevy Tálibů dávají tušit, že tak zlé jako v 90. letech to nebude, domnívá se sociální antropolog Libor Dušek. Nepůjde však ani o procházku růžovým sadem, upozorňuje: „O lidských právech, jak je známe v evropském slova smyslu, určitě nelze hovořit.“
Bezpečnostní analytik a bývalý diplomat Jiří Schneider je přesvědčen, že Tálibán si je dnes dobře vědom toho, jak cennou devizou je uznání mezinárodním společenstvím. „Proto vysílá signály, že je ochoten kromě Izraele uzavřít diplomatické kontakty s každou zemí.“
Čtěte také
Schneider si myslí, že spousta zemí bude svůj postoj k Afghánistánu „kalibrovat“. „Rozhodně se nebudou hrnout do plného uznání Tálibánu,“ říká a dodává, že ani Čína nebo Katar své kontakty s novou afghánskou vládou neudržují bezpodmínečně.
Postoje k celé věci se různí i v Evropě – zatímco Francouzi jakoukoliv vstřícnost směrem k Afghánistánu odmítají, Němci jsou k dialogu ochotní, připomíná analytik.
„Jednotný postoj je těžké očekávat. Hlavním motivem Němců je podle mě představa, že by tam Evropa měla jedno zastoupení v rámci společné zahraniční služby.“
Sucho a zpomalené očkování
Ačkoliv vojenské jednotky spojenců zemi opustily, přímo v Afghánistánu zůstává činný například Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF. Podle výkonné ředitelky české pobočky Pavly Gomby je na místě přes tři stovky pracovníků. Většina jsou místní, kteří se snaží pomáhat zejména v rámci programů na podporu boje s podvýživou, nedostatkem pitné vody nebo vzdělávání dívek.
Tomáš Havlín, redaktor Český rozhlas
Libor Dušek, sociální antropolog
Pavla Gomba, výkonná ředitelka české pobočky Dětského fondu OSN UNICEF
Jiří Schneider, bezpečnostní analytik, bývalý diplomat, bývalý první náměstek ministra zahraničí nebo státní tajemník pro EU
To, co dělá organizátorům pomoci v Afghánistánu velké starosti, je stávající sucho, které zemi sužuje a až osmdesátiprocentní pokles očkování proti covidu-19. „Jsou tam dva miliony vakcín, které v listopadu expirují. Pokud se situace nezlepší, mohou nastat velké ztráty,“ uzavírá Gomba.
Jak bude Tálibán vykládat zvykové právo šaría? A budou moct dívky opravdu studovat? Poslechněte si Téma dne Jana Bumby.
Související
-
Pokořili velkého ďábla. Útěk Spojených států z Afghánistánu povzbudí islamisty, věří bývalý diplomat
Řada komentátorů označuje působení amerických sil v Afghánistánu za fiasko. „Je to ztráta prestiže USA," míní Jaromír Novotný. „Tímto kredit neztratí," věří Tomáš Klvaňa.
-
Na Balkáně stále žijí tisíce migrantů. Čeká je těžká zima, covid-19 i příchod lidí z Afghánistánu
„Většina migrantů vidí Bosnu a Hercegovinu hlavně jako odrazový můstek na cestě do zemí na západě Evropy,“ tvrdí regionální ředitel Dánské rady pro uprchlíky Nicola Bay.
-
Čím déle v Afghánistánu vydržíte, tím to bude horší, varovali mě ruští kolegové, hodnotí expert
V debatě Vertikály mluví plzeňský biskup a někdejší armádní kaplan Tomáš Holub i o tom, že se tehdy ocitl pod tlakem, když měl invazi do Afghánistánu řešit z pohledu etiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
