RECENZE: Do jednoho pokoje lze vměstnat irský hřbitov i opilcovo doupě

Když ovšem v aktuálním sedmiletí dojde i na kosti jeho tragicky zesnulé manželky, nevypadá to na rutinní záležitost. Zvlášť když se mu k ruce hlásí lehce opožděný mladík Mairtin (Kristián Stolařík), jehož bratr, místní strážník Thomas (Jan Meduna) jakoby náhodou hřbitovem zrovna obchází.

9 fotografií

Pražský Divadelní spolek Kašpar se letošní léto rozhodl zkompletovat takzvanou Leenanskou trilogii a na šest let starou inscenaci Osiřelého západu navázal Kráskou z Leenane (premiéra v červnu) a právě aktuální Lebkou z Connemary.

Teprve potřetí

Režisér všech tří kusů a šéf scény Jakub Špalek tak nabízí divákům jedinečnou možnost seznámit se s celým světem jednoho irského Zapadákova, jak jej v druhé půli devadesátých let vykreslil britský dramatik Martin McDonagh.

Jeho dílo plné vulgární mluvy, cákanců krve i rozlité pálenky, bizarních situací a především postav na hraně společnosti je u nás velice populární: vedle Kašpara má dlouhodobě hned několik kusů na svém repertoáru Činoherní klub, něco z McDonaghova rejstříku ovšem v posledních desetiletích uvedla většina scén po celé zemi.

Lebce z Connemary se ale nyní dostává teprve třetí české inscenace. Předtím ji uvedlo pouze Švandovo divadlo a ústecké Činoherní studio. Kašpar je i proto prvním divadlem, kde lze celou trilogii zhlédnout souvisle a v jedné režii.

Špalek zasadil komorní příběh, který se kromě jedné hřbitovní scény celý odehrává v Dowdově příbytku, do prostor Klubovny. Malá scéna a zdejší „bytové divadlo“ je sice k přestavbě jeviště zcela nevhodná, ovšem Špalek neváhá do poměrně náročné akce zapojit diváky. Což ve výsledku večer příjemně oživí. Opilcovo doupě i connemarský hřbitov se tak do jedné malé místnosti, kterou Klubovna disponuje, docela dobře vejdou.

Lebka z Connemary 80 % Divadelní spolek Kašpar (Klubovna) premiéra 9. září 2021 režie: Jakub Špalek hrají: Tomáš Karger, Kristián Stolařík, Jelena Juklová, Jan Meduna

Lebka z Connemary však stojí především na skvělém textu. A hercům se ve Špalkově režii daří McDonaghovy brilantní dialogy přesně pointovat.

V tomto ohledu vede Jan Meduna, který svého policistu lačnícího po životním případu představuje ve víceméně komediální rovině. Stačí mu přitom jen drobná mimika a pohyby očí.

Stolaříkův nekňuba vzbuzuje především lítost, Karger pak svého hrobníka drtícího staré kosti palicí ztvárňuje příjemně nejednoznačně. Na jednu stranu z něj čpí chlast a s ním spojená nejasná minulost, ale na druhou i sympatická vychytralost, díky níž si s oběma omezenými bratry pohrává.

Je to ostatně jeho postava, okolo které divák do poslední chvíle tápe. Galerii bizarních postaviček pak doplňuje Maryjohnny, babička bratrské dvojice v podání Jeleny Juklové.

Nevyřčenost některých pravd a bezradnost jejich nositelů diváka doslova lákají k návštěvě zbývajících částí McDonaghova triptychu. I když málokdo by asi očekával, že z téhle irské díry vyjde po seznámení s dalšími hrdiny nějak výrazně moudřejší.