Pokud se vyplní odhady analytiků, novou středolevou vládu by mohl zformovat vůdce sociálnědemokratické Dělnické strany (AP) Jonas Gahr Störe. Podle agentury AP je hlavním tématem voleb klimatická krize a s ní související těžba ropy.
Jednašedesátiletý Störe je jedním z nejbohatších politiků v Norsku díky majetku, který zdědil po svém dědečkovi průmyslníkovi. Studoval na prestižní pařížské vysoké škole politických věd Sciences Po. Kariéru začal jako poradce premiérky Gro Harlem Brundtlandové, v roce 2005 se stal ministrem zahraničí a vedení strany se ujal, když jeho blízký přítel Jens Stoltenberg odešel v roce 2014 z norské politiky a ujal se funkce generálního tajemníka NATO. V Dělnické straně je Störe vzhledem ke svému bohatství a elitnímu univerzitnímu vzdělání poměrně neobvyklým vůdcem, uvedl server EUobserver.
Šedesátiletá Solbergová je předsedkyní vlády od roku 2013. V politice začínala jako radní města Bergen, od 28 let je poslankyní. Tuto pozici opouštěla jen v dobách, kdy pracovala ve vládě. V letech 2001 až 2005 se jí přezdívalo „železná Erna“ kvůli jejím nekompromisním postojům, mimo jiné ve vztahu k migraci, později se proměnila v mírnější konzervativní političku. Dosud vládla díky středopravé koalici.
Její potenciální koaliční partneři – Křesťanská lidová strana a krajně pravicová Strana pokroku – ztrácí podobně jako Konzervativní strana voliče.
V Norsku, které patří k hlavním producentům ropy a zemního plynu v Evropě, v předvolební kampani rezonovaly hlavně obavy z klimatické krize. Významným tématem jsou i nerovnosti mezi bohatými a chudými.
Jak vypadá norské papalášství. Premiérka přes zákaz pořádala oslavu |
Pro pozvolné utlumení těžařských aktivit jsou vládnoucí konzervativci i sociální demokraté. Pro relativně rychlý útlum je Socialistická levicová strana (SV). Strana zelených požaduje úplné zastavení průzkumu nových nalezišť ropy a zemního plynu.
Störe by rád vytvořil většinovou vládu ve spolupráci se Socialistickou levicovou stranou (SV) a Stranou středu (SP), možná ale bude potřebovat podporu krajně levicové strany Rudých či Strany zelených. Těm roste podpora od srpnového zveřejnění zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), jenž působí při OSN. Zmíněné strany by vůbec poprvé mohly překročit čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do 169členného norského parlamentu
Volební místnosti zavřou v devět hodin večer. Konečný výsledek je obvykle oznámen v noci. Letos by ale podle odborníků mohl být znám dříve než obvykle kvůli vysokému počtu Norů, kteří svůj hlas odevzdali s předstihem
