Z něj pro mě vyzařuje chuť dělat si radost muzikou, a pokud si najde svoje posluchače, bude to jenom bonus navíc. Perfektně zahraný, nabraný a smíchaný komplet obsahuje první vydání několika starších písní v nových aranžích i úplné novinky. Nemá žádnou jasně vymezenou cílovou skupinu, ale má zvláštní náladu.

Potkávají se zde totiž zhudebněné básně skutečných mistrů, jimiž jsou například Francois Villon, Petr Skarlant, nebo Miroslav Florian, s několika ojedinělými výhonky jednodušší folkové zpěvné melodičnosti. Deska tak nemá šanci zaujmout už při prvním poslechu a k jejímu pochopení je zapotřebí několik soustředěných sezení.

I při propracovaných aranžích Petra Novotného a Petra Havrdy a skvělém muzikantském provedení se však člověk často myšlenkami octne mimo a při náloži šestnácti skladeb, které stojí především na sdělení, je obtížné udržet po celou dobu soustředěnost. I hlas frontmana Jardy Moravce působí spíš civilně, čímž napomáhá určité unylosti skladeb. Jednoznačným kladem je však pestrost lidí, kteří se ocitají za pěveckým mikrofonem a kteří díky žánrovému rozkročení alba mohli nakouknut do blues ("Blues o Tvé kůži"), šansonu ("Skoro chanson") či rocku ("Vyprahlost"). Produkce si však se styly hlavu nelámala, na střídání žánrů a silných vokálů jim stačila i jedna jediná píseň ("Na cestu").

Cílem nahrávky bylo propojit současné i bývalé členy Dua ťuk, které letos slaví Kristova léta. Za tu dobu kapela vydala pouhá tři alba, takže o nějaké nadprodukci nemůže být vůbec řeč. Na aktuálním počinu se představily zpěvačky Lucie Luxová (dříve Nunová), Kateřina Davies Haladová a Zdena Troníčková (Marien), které formací prošly, a také řada dalších hostů (bicí, housle, klarinet, saxofon).

Klidná deska tak má především ambice potěšit stálé příznivce Dua ťuk nebo hledat nové mezi opravdovými hudebními fajnšmekry a nikoli mezi lidmi, kteří poslouchají cédéčka jako kulisu například při jízdě autem nebo v práci.